GlaxoSmithKline a Google zažehnou revoluci v medicíně
Bioelektronika – tak by se dal nazvat obor, který v medicíně zažehne revoluci. Farmaceutická firma GlaxoSmithKline (GSK) se spojuje s Googlem, aby společně založily firmu, která novou éru odstartuje.
Společnost Verily Life Sciences, součást Googlu, zabývající se vědami o živých organismech, a největší britský výrobce léků GlaxoSmithKline během následujících sedmi let přispějí 540 milionů liber (17,2 miliard korun) do společného podniku s názvem Galvani Bioelectronics. Podle agentury Reuters i listu Financial Times bude v nově vzniklé firmě patřit 55procentní podíl společnosti GSK a zbylých 45 procent právě Verily (respektive Alphabetu – vlastníkovi Googlu).
Galvani bude sídlit v anglickém městě Stevenage severně od Londýna, kde má GSK své výzkumné centrum. Část peněz přiteče také do laboratoří na jihu San Franciska. Pro GSK to znamená již druhou významnou investici ve Velké Británii od doby, kdy se země v referendu rozhodla opustit Evropskou unii. Minulý týden totiž farmaceutický obr oznámil svůj plán rozšířit svou kapacitu na výrobu léků a investovat tak 275 milionů liber (8,8 miliardy korun).
Do sedmi let na trhu
Společný podnik GSK a Googlu bude zaměřen na vývoj miniaturních implantovatelných zařízení, která by dokázala do těla vysílat řízené elektrické impulsy a tím pozitivně ovlivňovala léčbu mnoha chorob. GSK věří, že by tak byla schopna léčit chronické nemoci jako diabetes, artritidu nebo astma. Podle Krise Famma, šéfa bioelektronického výzkumu v GSK a zřejmě budoucího prezidenta Galvani Bioelectronics, by první taková zařízení mohla získat povolení k medicínskému využití kolem roku 2023.
„Máme již celkem slibné výsledky z testů na zvířatech. U nich jsme dokázali, že jsme schopni pomocí této metody cílit na některá chronická onemocnění. Teď je na řadě klinický výzkum,“ řekl Famm agentuře Reuters. „Našim cílem je mít k dispozici první ´léky´, které by se mohly ucházet o licenci, během sedmi let,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat
GSK své ambice v bioelektronické branži odhalila již před třemi lety článkem v časopisu Nature. Od současného kroku si slibuje, že bude mít podstatný náskok před svými konkurenty ze skupiny velkých farmaceutických firem. Oznámené spojení mezi GSK a Googlem ukazuje, jak důležité sbližování medicíny a nových technologií do budoucna je. Verily má rozpracovaných už několik dalších projektů z medicínského oboru, včetně výzkumu „chytrých“ kontaktních čoček, na nichž pracuje společně se švýcarským výrobcem léků Novartisem.
Revoluce podle Galvaniho
Je až příznačné, že nový podnik ponese jméno italského průkopníka v experimentování s elektřinou v souvislosti s lidským tělem Luigiho Aloisia Galvaniho. Byl to právě on, kdo před více než dvěma sty lety pomocí elektrických impulsů dokázal lidské svaly přinutit ke stahům. Defibrilátory vlastně na Galvaniho pokusy a výsledky navázaly. Jedenadvacáté století však otevírá využití elektrickým impulsům v medicíně zcela nové obzory.
Galvani Bioelectronics není zdaleka jediným hráčem v bioelektronickém odvětví, ale dosud nikdo jiný nepřišel s tak ambiciózním dlouhodobým plánem. GSK a Alphabet (Google) se rozhodly vložit nemalé prostředky do projektu, kterému bude trvat přinejmenším jednu dekádu, než začne nést své (finanční) ovoce, a možná ještě déle, než se stane významnou součástí medicíny.
Chce to mezinárodní koordinaci
Na vývoji bioelektronických léčiv pracuje mnoho výzkumných týmů z akademické sféry. GSK spolupracuje s více než padesáti z nich. Spojené státy představují světovou špičku tohoto oboru. Jejich síla je ve vývoji miniaturních implantátů, které se dokáží napojit na nervový systém člověka. Předností Evropy je naopak výzkum biologické stránky nervového systému.
Celé nově vznikající odvětví by mohlo profitovat z lépe koordinovaných programů, financovaných z veřejných zdrojů, které by se soustředily na základní výzkum. Výsledky by pak mohly poskytnout lepší výchozí bod nejen pro Galvani, ale také pro její konkurenty, což by uvedení bioelektronických léčiv na trh jen urychlilo.
Nejviditelnější projekty pro výzkum bioelektronické medicíny jsou dnes podpořeny americkou vládou, včetně programů Národního ústavu zdraví nebo agentury DARPA (Defense Advanced Research Project Agency), kam momentálně směřuje více než 300 milionů dolarů (7,3 miliardy korun). Naproti tomu Evropa svou podporu poskytuje skrze program Horizont 2020.
Nervy ve stínu mozku
V souvislosti s bioelektronickými léčivy je nutné říci, že výzkum periferního nervového systému je poněkud ve stínu výzkumu mozku. A projevuje se to i na finanční podpoře výzkumných projektů. Jenže periferní nervová soustava je neméně důležitá, neboť přenáší signály, které jsou zodpovědné za správné fungování každého orgánu v těle. Medicínské bioelektronické aplikace míří právě sem daleko více než na lidský mozek.
Podle listu Financial Times vědci potřebují větší mezinárodní spolupráci proto, aby byli schopni dokonale zmapovat strukturu lidského nervového systému. Dnes se stále ještě v mnoha případech vracejí ke knihám z počátku 20. století, potřebují-li si připomenout některé prvky z jeho anatomie. Ale zároveň chtějí dokonale porozumět tomu, jak je signál přenášen z mozku až k tomu nejposlednějšímu nervovému zakončení. Přínosy bioelektronické medicíny mohou být obrovské, zejména pro pacienty, kteří trpí chronickými chorobami. Podle Moncefa Slaouiho, šéfa vakcinologické divize GSK „máme dnes příležitost vyvinout inovativní léčbu, která bude k našemu tělu hovořit elektrickým jazykem,“ řekl listu Financial Times.
Petr Musil
Michaela Koubová
