Na jednu stranu je v Česku povinnost platit zdravotní pojištění, na druhou stranu ale vůbec není samozřejmé dostat informace o fungování subjektu, který vybrané veřejné peníze spravuje. A priori negativní přístup ke zveřejňování informací, jako je obsah jednání správní rady, zvolila Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. Její správní rada dokonce rozhodla o tom, že programy svých předešlých zasedání Zdravotnickému deníku nesdělí. Podle předsedy sněmovního zdravotnického výboru Rostislava Vyzuly (Ano) by proto přicházela v úvahu úprava zákona tak, aby zdravotní pojišťovny měly povinnost o svém fungování veřejnost informovat.

 

Zatímco VZP po každém zasedání správní rady oznamuje, co se projednávalo i jaký je aktuální stav hospodaření pojišťovny, ZP MV ČR podobné informace pouštět nehodlá. Odůvodňuje to, slovy vedoucí právního oddělení Lenky Balážové, tím, že „patří do kategorie povinných subjektů dle ust. § 2 odst. 2 zák. č. 106/1999 Sb. Do této kategorie se řadí osoby, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právech chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, přičemž povinnost informačního zákona je zavazuje pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti“.

S tímto výkladem však nesouhlasí právnička Martina Mikolášková z Transparency International. „Není sporu o tom, že zdravotní pojišťovny jsou povinnými subjekty podle informačního zákona a není tedy možné, aby žádosti podle tohoto zákona vyřizovaly tak, že konstatují, že povinným subjektem nejsou. Pojišťovny mohou pouze využít výjimek z informačního zákona, které vymezují oblasti informací, které se podle informačního zákona neposkytují. K tématu povinnosti zdravotních pojišťoven poskytovat informace podle informačního zákona je již dostupná příslušná judikatura, avšak faktická vymahatelnost práva je komplikovanější v případě, když povinný subjekt odmítne poskytnout součinnost, neboť mu za to nehrozí v podstatě žádná sankce,“ uvádí Mikolášková. Podobně to vidí expert Otevřené společnosti Oldřich Kužílek (rozhovor si můžete přečíst zde).

Jako horký brambor

Navzdory výše zmíněné argumentaci právního oddělení ZP MV ČR ovšem ředitel pojišťovny rozhodl, že by o předání či nepředání informace o programu jednání několika uplynulých správních rad měla rozhodnout samotná rada. „Správní rada ZP MV ČR vaši žádost o poskytnutí požadovaných informací, týkajících se termínů a programů správní rady, na svém zasedání konaném ve dnech 26.– 27. 4. 2016 projednala. Správní rada ZP MV ČR na svém jednání sdělení požadovaných informací neschválila,“ napsala nám právnička Petra Hejhalová s tím, že požadovanou informaci tedy nedostaneme.

Zdravotnický deník ovšem zároveň oslovil některé členy správní a dozorčí rady s tím, jak se na postup dívají a zda případně budou při zasedáních usilovat o větší transparentnost a otevřenost vůči veřejnosti.

Mohlo by vás zajímat

„Poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím je součástí samostatného rozhodování konkrétních úředníků, do kterého členové správní rady pojišťovny nemohou vstupovat,“ napsali nám ve společném vyjádření dva členové správní rady jmenovaní vládou Jiří Nováček a Monika Pálková, kteří jsou zároveň náměstky ministra vnitra.

„Pokud by byla pojišťovna subjektem s plnou informační povinností, může poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, odmítnout pouze ze zákonných důvodů. Historicky byla jako povinná osoba shledána např. Všeobecná zdravotní pojišťovna (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne  16. 5. 2007, č. j.: 3 Ads 33/2006-57). Posouzení, zda je či není zákonný důvod pro odmítnutí informace, je pak na zdravotní pojišťovně. Jako členka dozorčí rady ZP MV ČR budu na nejbližším jednání požadovat projednání tohoto bodu a předložení stanoviska pojišťovny včetně vyjasnění postavení pojišťovny ve vztahu k poskytování informací veřejnosti. Obecně zastávám názor poskytování co nejtransparentnějších informací veřejnosti o fungování zdravotní pojišťovny,“ uvedla pro ZD členka dozorčí rady jmenovaná vládou Ingrid Štegmannová.

Vyzula: lidé mají právo vědět, co se děje s jejich penězi

Jak už dříve informoval Zdravotnický deník, pro větší transparentnost jednání zdravotních pojišťoven se vyslovili i oslovení poslanci zdravotnického výboru. Jeho šéf Rostislav Vyzula by navíc byl ochotný udělat i krok k legislativní změně tak, aby pojišťovny byly povinny informovat o dění na svých správních radách. „Myslím si, že i změna zákona je vhodná. Lidé přece mají právo na informace, co se děje s jejich penězi. Zda se nenakupují auta, nevyhazují peníze za nesmyslné nebo předražené právní služby, nenakupuje předražená IT technika. Pokusím se dohodnout se svými právníky a zamyslet se nad změnou zákona,“ napsal ZD Vyzula.

Jeho právníci k tomu dodávají, že přestože VZP program jednání správní rady na svých internetových stránkách uveřejňuje, tato povinnost jí výslovně ze současné legislativy neplyne. O zveřejňování si totiž na svém jednání dne 26. ledna 2015 rozhodla sama. „Za účelem vyhnutí se diskriminační úpravě by proto bylo vhodné stejným způsobem upravit nejenom zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, ale také zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů,“ dodávají Vyzulovi právníci.

Michaela Koubová