Hospicová péče bude zařazena do zákona o sociálních službách, v příštím roce zároveň dostane navýšení úhrad od pojišťoven o osm procent. Rozšířit by se také měla síť hospiců – i když je většina krajů v tuto chvíli pokryta dostatečně, mezery jsou na Vysočině a Karlovarské kraje. Projekty v těchto oblastech mají přednostně dostat investiční peníze v rámci programu, který se nyní připravuje na ministerstvu zdravotnictví. Na včerejším zasedání sněmovního sociálního výboru to řekli zástupci ministerstva zdravotnictví a MPSV.
„Z naší strany mohu hovořit o třech zásadních změnách. Jak jsme slíbili, zařadili jsme nově hospicovou péči do velké novely zákona o sociálních službách. Bude to tedy nový druh služby, který se bude jmenovat sociální služby poskytované osobám v terminálním stavu a osobám blízkým. Novela bude každou chvíli vložena do eKlepu a půjde do meziresortního připomínkového řízení. Byl tu také spor o to, jestli hospice mohou mít registraci jako zdravotní a zároveň sociální služby. Vysvětlení jsme dali na internet MPSV, takže si ho může každý zkontrolovat a na jeho základě o registraci požádat. Na základě rozhodnutí vlády došlo navíc k navýšení prostředků na sociální služby, kde bylo odsouhlaseno dalších 270 milionů pro letošní rok. Teď v září probíhají krajská zastupitelstva, která budou finanční prostředky rozdělovat,“ vypočítává náměstkyně MPSV Zuzana Jentschke-Stöcklová kroky učiněné v posledních měsících (sociální výbor se tématem zabýval na konci letošního dubna, více zde).
Protože jsou ale hospice typickou službou na zdravotně-sociálním pomezí, má na jejich fungování velký vliv pochopitelně také ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny. Ani na tomto poli by přitom hospicová péče neměla být opomenuta.
„Myslíme si, že je to oblast, která by měla být v rámci možností podporována a má tedy mít trochu lepší podmínky než zbytek segmentů. V rámci veřejného zdravotního pojištění máme pro hospice ošetřovací den, přičemž hodnota bodu je 1,02 koruny a 1004 bodů. Pro rok 2017, pro který je úhradová vyhláška ve vrcholné přípravě, plánujeme zvýšit hodnotu bodu o téměř osm procent na 1,10 koruny za bod. U ostatní podobné péče by byla plánovaná sazba zvýšena o šest procent,“ slibuje ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním na ministerstvu zdravotnictví Helena Rögnerová s tím, že od konce krize v roce 2014 vzrostla nejprve úhrada o 5,6 procenta a letos o 7,4 procenta.
Příspěvky na péči jsou často problém
Rögnerová také připomíná, že se k ošetřovacímu dni přičítá lékový paušál a režie. Celkem by přitom podle zdravotně pojistných plánů pojišťoven mělo jít letos do hospiců 180 milionů, přičemž finance od pojišťoven se za posledních pět let zvýšily o 27 procent. Průměrný ošetřovatelský den v hospici tak dnes vychází na 1347 korun, což je podle Rögnerové téměř na úrovni LDN (ta má o 27 až 175 korun za den dle kategorie více), kde ale není možnost dalších příjmů.
Hospic oproti tomu může vybírat od klientů za ubytování a stravu, kde jde průměrně o 322 korun za den, tedy 9660 korun měsíčně. Možností je také získat příspěvek na péči, zde ovšem hospice narážejí na problém – protože v jejich péči bývají klienti obvykle v řádu dnů až týdnů, není ve více než polovině případů dostatek prostoru pro vyřízení tohoto příspěvku. A protože ho není možno získat zpětně, přicházejí zde zařízení o poměrně velkou část financí. To by nyní mohla napravit malá novela zákona o sociálních službách, která platí od srpna. V jejím rámci totiž byla schválena změna ohledně zažádání příspěvku na péči během hospitalizace.
Co se týče tématu přiznávání příspěvků na péči a posudkových lékařů v souvislosti s paliativní péčí, přišla na ni řeč tento týden také na Letní škole Akademie pacientských organizací pořádané AIFP, kde se sešli zástupci odborných společností s pacienty a diskutovali možnosti i rezervy spolupráce. Právě práce posudkových lékařů se tam přitom stala poměrně častým terčem kritiky. „I v okamžiku, kdy je dítě v péči domácího hospice, nejsou schopni posudkoví lékaři za čtyři měsíce, dokud dítě žije, vyřídit příspěvek na péči. Už jsem to na ministerstvu zdravotnictví i MPSV řešila. Kdyby existovala obálka STATIM, jako je STATIM vyšetření v nemocnici, kde to funguje, tak ať mi nikdo neříká, že by se to do týdně či čtrnácti dnů nevyřídilo,“ nechápe přístup Jolana Kopejsková z Domu rodin – Kolpingovo rodiny Smečno.
Na další problém upozorňuje poslankyně Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Týká se přitom oblastí, kde žije větší počet lidí v hmotné nouzi. Pokud ji totiž prokážou také při příchodu do hospice, ten po nich nemá nárok požadovat platbu. Ani s řešením této problematiky, ani s možností zpětného vyřízení příspěvku na péči ovšem chystaná novela zákona o sociálních službách nepočítá. „Mělo by to i velmi výrazné finanční dopady,“ říká ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení na MPSV David Pospíšil.
Hospice si mohou požádat o dotace na pomůcky
A jak jsme na tom s dostupností služeb? Současná lůžková kapacita v hospicové péči je 474 lůžek, Rada Evropy ovšem doporučuje 515 lůžek. „To se podaří dokrytím sítě v Kraji Vysočina a Karlovarském kraji, kde by měla být silná podpora pro vznik dalších hospiců. Pro příští rok jedná ministerstvo zdravotnictví s ministerstvem financí o zřízení nového investičního dotačního programu, který by byl zaměřen na vznik nových hospiců a jejich vybavení,“ přibližuje Rögnerová, podle které je s výjimkou dvou zmíněných krajů síť nastavena dobře a lidé se do zařízení dostávají plynule bez čekacích dob. Podle Pospíšila by přitom bylo ideální, kdyby v každém kraji byly tři hospice kamenné a tři mobilní.
Vedle plánování nového projektu už tento týden na ministerstvu proběhlo přidělování neinvestičních dotací v programu podpory nevládních neziskových organizací pro zdravotnictví včetně paliativní péče. Hospice tak mohly získat prostředky na pomůcky, dovybavení a materiál do výše 40 tisíc korun. Rozdělovalo se celkem pět milionů korun, jeden milion ovšem nebyl rozdělen, protože některé projekty nebyly podle Heleny Rögnerové dobře postavené.
Na mobilní hospice vypíše VZP výběrové řízení
Zatímco kamenné hospice mají úhrady pojišťoven, do veřejného zdravotního pojištění zatím nespadají mobilní hospice. Ty tak v současnosti získávají pouze finance od VZP v rámci pilotního projektu, do něhož se zapojilo sedm zařízení. Projekt trvá od dubna loňského roku a letos v zimě byl prodloužen do konce tohoto roku. Za prvních deset měsíců (resp. do poloviny ledna) do něj bylo zapojeno 271 pojištěnců ve věku 18 až 96 let (průměrný věk byl 71 let), kteří v péči mobilního hospice zůstávali průměrně dva týdny (11 procent zůstalo déle než měsíc). Jedním z cílů přitom bylo zjistit, zda nakonec stejně pacienti při problému neskončí v nemocnici a nakolik je možnost dožití doma reálná. Výsledky přitom hovoří jasně: z dvou stovek klientů, kteří loni ukončili péči v pilotu, jich 188 zemřelo v péči domácího hospice, pouze dva byli převezeni na akutní lůžko.
„Po konzultacích s odbornou společností jsme nastavili nějaký systém úhrad, který bude do konce roku uzavřen a vyhodnocen. Ukazuje se ale, že nám krajská zařízení a zařízení zřizovaná o.p.s. a dalšími říkají, že jsou nám obdobný standard služby schopny nabídnout výrazně levněji než zařízení v pilotu – tvrdí dokonce, že je mohou poskytnout i za polovinu bez toho, aby po klientech žádali doplatek. Po jednáních, která proběhnou v druhé polovině roku, budeme v příštím roce chtít vypsat v krajích standardní výběrová řízení na poskytování služby. Budeme pak posuzovat, zda je nám standard nabízen efektivně i s ohledem na cenu. Mezi poskytovateli tedy proběhne soutěž,“ vysvětlil v červnu ředitel VZP Zdeněk Kabátek s tím, že standardy nastavila odborná společnost.
Debata se včera týkala také dětské paliativní péče. Otázkou totiž je, kolik bychom měli mít kamenných hospiců, eventuálně dětských paliativních lůžek – řada rodičů se totiž spíše rozhodne pro domácí péči. To také potvrdila na výše zmíněné Akademii pacientských organizací předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Alena Šebková. „Domluvili jsme se, že bychom příští rok udělali zdravotnické fórum paliativní dětské medicíny. Je to problém, který praktici ho neznají – děti byly dříve většinou na lůžkách. Dnes je i v této terminální fázi chtějí rodiny doma,“ říká Alena Šebková.
Na druhou stranu je ale potřeba nezapomínat na to, že někdy je potřeba paliativní lůžková péče. „Jsou i rodiny, které sice chtějí být s dítětem, ale samy to doma nezvládají. Prioritou je určitě zůstat doma, ale někdo na to nemá,“ poukazuje Jana Pastuchová (Ano). Proto poslanci sociálního výboru apelují na ministerstvo, aby při posuzování uchazečů o investiční peníze nezapomínalo ani na dětské pacienty.
Michaela Koubová
