Na čele největších světových pochybovačů o bezpečí a prospěch vakcinace jsou Francouzi. Vyplývá to ze společného výzkumu několika institucí v čele se Světovou zdravotnickou organizací. Ten probíhal v 67 zemích světa a zjišťoval, jak se lidé staví k problematice prevence chorob a úmrtí skrze imunizaci populace. Výsledky byly publikovány v časopise EBioMedicine a informoval o nich mimo jiné také list Financial Times.
Evropa, ráj pochybovačů
Evropa dopadla opravdu nepříliš lichotivě. V první desítce zemí, které vakcinaci věří nejméně, je hned sedm evropských. Více než dvě pětiny Francouzů a třetina občanů Bosny a Hercegoviny nesouhlasí s tvrzením, že očkování je bezpečné. Ruku v ruce s otázkou bezpečnosti vakcín jde také přesvědčení o jejich efektivnosti. Tedy tam, kde si lidí myslí, že očkování může organismu uškodit, nevěří ani jejich účinnosti. Z mimoevropských zemí se v popředí žebříčku umístilo například Mongolsko nebo Japonsko.
Výsledky České republiky jsou nadprůměrně dobré. Celosvětově je o nebezpečnosti vakcín přesvědčeno 12 procent dotázaných, zatímco v případě Čechů je to jen každý desátý. O účinnosti očkování pak pochybuje jen pět procent českých respondentů. Výzkumu se zúčastnilo téměř 66 tisíc lidí.
Vedoucí výzkumného týmu Heidi Larsonová z London School of Hygiene & Tropical Medicine listu Financial Times k výsledkům řekla: „Je velmi zvláštní, že Evropa z výzkumu vychází jako nejskeptičtější region co se bezpečnosti vakcín týká. Možná je to také důsledek toho, že pomocí internetu se mohou šířit polopravdy a mýty. Proto bychom neměli sílu internetu podceňovat, protože jeho vliv se může v budoucnu projevit i v dalších zemích.“
Chudší důvěřují více
Zjištění přicházejí v době, kdy se podstatně zvyšuje počet široce dostupných očkovacích látek, které dokáží ochránit před závažnými nemocemi jako zápal plic nebo zánět mozkových blan. K tomu nedošlo náhodou. Jde o výsledek silné mezinárodní podpory tak, aby byly skutečně dostupné zejména ve středně a méně rozvinutých zemích. Nespornou zásluhu na tom má nadace GAVI – Světová vakcinační a imunizační aliance, za níž stojí Bill a Melinda Gatesovi.
Nárůst pokrytí očkováním po celém světě pomohl za poslední dekádu výrazně snížit dětskou úmrtnost v chudých zemích. Nicméně skutečnost, že sílí veřejná kritika bezpečnosti očkování v různých zemích světa, může se tento nezpochybnitelný pokrok v boji s dětskou úmrtností zastavit. A je to riziko i pro státy, kde už je dětská mortalita velice nízká.
Velice zajímavé je, že znatelně větší důvěra v očkování se projevovala v chudších zemích. A co je překvapivé, tak i v zemích a regionech, kde jsou lidé méně vzdělaní. Nejméně jsou vůči vakcinaci skeptičtí lidé v jihovýchodní Asii. Pozoruhodný je také poměrně velká „mezera obav“. To znamená, že lidé, kteří jsou přesvědčeni o důležitosti očkování, zároveň mají mnoho otazníků nad jeho bezpečností. To se projevuje především v Nigérii, Ghaně, Pákistánu, Indonésii nebo Bangladéši.
Nárůst dětské úmrtnosti (nejen) ekonomickou hrozbou
Paralelní studie, jejíž výsledky byly minulý měsíc publikovány v britském zdravotnickém časopise The Lancet, ukázala, že více než polovina z 53 zemí mám problém s naplněním Globálního vakcinačního akčního plánu. Ten hovoří o 90procentním pokrytí populace očkováním proti trojici závažných nemocí: záškrtu, tetanu a černému kašli (DTP). Toho mělo být dosaženo už ke konci minulého roku. Problematické státy se nacházejí především v subsaharské Africe a jižní Asii, ale patří k nim také Rakousko a Ukrajina.
Podle odhadu organizace Unicef z roku 2013 žije na světě kolem 22 milionů dětí mladších jednoho roku, které neprošli úplnou imunizací proti DTP nebo spalničkám. Kromě nedostatečné dostupnosti vakcín studie také ukazují, že přibývá rodičů, kteří své děti nenechávají očkovat záměrně.
Vědci v nejnovější studii také upozorňují na poslední spory kolem očkování ve Francii, které mohou mít vliv na to, jak veřejnost bezpečnost očkování vnímá. Dnes se také například diskutuje o vedlejších efektech očkování proti hepatitidě typu B, objevují se petice samotných lékařů proti očkování dětí hexavakcínou nebo proti HPV, které je prevencí proti rakovině děložního čípku.
Sílící skepse vůči očkování zejména v rozvinutých zemích, které se potýkají s problémem stárnoucí populace, může mít v dlouhodobém horizontu negativní ekonomické důsledky. Jestliže by se díky tomu měla začít zvyšovat dětská úmrtnost, pak roste riziko ještě většího narušení dnes již tak nepříliš příznivého poměru mezi populací v produktivním a neproduktivním věku.
Petr Musil
