Editace genomu a hrazení léků na HIV jako otázka etiky
Podle Nuffieldské rady je zapotřebí rychle přezkoumat možnost editace genomu. Přední britská lékařka je přesvědčena, že drahé léky na HIV mají být placeny z veřejného pojištění.
Nuffieldská rada bioetiků je přesvědčena, že nová technologie, která umožňuje editaci genomu živých organismů v nejrůznějších oborech od medicíny po zemědělství, vyžaduje neprodleně revizi. Bezprecedentní pokrok ve výzkumu genomu umožňuje efektivně řešit dva z aktuálních palčivých problémů lidstva: lidská reprodukce a chov hospodářských zvířat.
„Známe více než 4 tisíce dědičných kritérií, která dohromady ovlivňují přibližně jedno procento narozených na celém světě,“ řekla listu Financial Times Karen Yeungová z londýnské King´s College, která zároveň předsedá nové pracovní skupině pro lidskou reprodukci při Nuffieldské radě. „Genetické inženýrství umí nabídnout možnosti, jak se vyhnout přenosu dědičných chorob, a to pomocí úpravy genetické výbavy v raném embryonálním stadiu.“
Pozor na doprovodné efekty
Protože takové zásahy jsou nevratné, zvláštní pozornost by měla být věnována ujištění, že úprava genů nebude mít žádné nezamýšlené následky. Nejdiskutovanější z hlediska etiky ovšem je, aby genetický výzkum nešel až za hranice prevence dědičných, a vesměs neléčitelných, chorob. Úpravy genomu by neměly být využívány k programování „superčlověka“.
Rizikem upravování lidského genomu je také to, že přínosy a negativa nemusejí být rozloženy rovnoměrně. Rada varuje také před možnou diskriminaci konkrétních skupin lidí. „Ve Velké Británii a mnoha dalších zemích je ještě dlouhá cesta ke změně legislativy, než bude editace genomu lidského embrya legální,“ upozorňuje Yeungová. „Přesto je nanejvýš správné, abychom ve výzkumu pokračovali a poznávali vše, co jsme dosud neobjevili,“ dodává.
Úprava genomu využívá technologii s názvem CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats – segmenty nahromaděných pravidelně rozmístěných krátkých palindromických repetic) umožňující vědcům manipulovat s konkrétními geny. Díky tomu mohou měnit DNA daleko rychleji a přesněji než u předchozích metod pro editaci genů.
Mohlo by vás zajímat
Technologie má dvě části. První využívá jakousi řízenou molekulu, která může být navedena na kteroukoli část DNA. Druhou část pak tvoří enzym zvaný Cas9, který umí DNA „přestřihnout“ jako molekulární nůžky. Poté mohou vědci nahradit nežádoucí část DNA (například tu, která zodpovídá za přenos dědičných chorob) novou a opět oba „díly“ šroubovice DNA spojit.
„CRISRPR je velmi levná a rychlá metoda, která se rychle šíří do laboratoří v celém světě,“ řekl listu Financial Times Andy Greenfield, který v rámci Nuffieldské rady vede celý projekt, zabývající se genetickými úpravami. „Téměř každý, kdo se zajímá o to, jak geny fungují, tuto metodu využívá,“ dodal.
Úpravou genů k nasycení lidstva
Modifikace genů u hospodářských zvířat je v porovnání s genetickým inženýrstvím u lidí přece jen o něco pozadu. Přesto podle Nuffieldské rady skýtá zcela nové výzkumné možnosti s podstatnými sociálními, hospodářskými, ale i politickými dopady.
Experimenty prý již probíhají, řeší se například otázka zvýšení „masitosti“ u kuřat. Výzkum se ale také zabývá tím, jak „na povel“ zajistit líhnutí drůbeží samic a za účelem kladení vajec, nebo také zvyšováním odolnosti proti nejrůznějším chorobám. Tím by se zabránilo nezanedbatelným ztrátám v zemědělství.
„Upravování genomu ale na druhé straně nastoluje otázku striktního oddělení od geneticky modifikovaných organismů, jejichž regulace je v různých zemích různá,“ zdůraznil John Dupré z univerzity v Exeteru, který vede tým pro genetické úpravy u hospodářských zvířat. „Předmětem našeho zájmu je zejména zajištění dostatku potravin pro stále rostoucí populaci ve světě. Zároveň se ptáme, jak mohou nové technologie v genetice přispět k naplnění tohoto cíle,“ dodal.
A co HIV?
Modifikace genů si má poradit s dědičnými chorobami a v této chvíli není vůbec jasno, jak by byly případné zásahy do genetické výbavy financovány. Zda by si je hradili rodiče sami, nebo by byly placeny z veřejných peněz. Naproti tomu v případě léčby jiné neméně závažné nemoci pléduje přední britská lékařka za plnou úhradu daňovými poplatníky.
Sally Davisová je přesvědčena o tom, že nákladný lék, který dokáže blokovat virus HIV, by měl být dostupný zdarma. Pre-expoziční profylaxe (PrEP) je antiretrovirální terapie, která dokáže předejít usazení viru HIV v lidském těle, pokud jste byli vystaveni riziku nákazy. Jenže tento druh léčby si získal nálepku „pilulka promiskuity“.
PrEP je běžně dostupná, ale léky jsou velmi drahé. Roční náklady na tuto terapii ve Velké Británii dosahují kolem 5 tisíc liber (157 tisíc korun) ročně na jednoho pacienta. Celkově by pak britští daňoví poplatníci na antiretrovirální terapii vydali mezi 10 a 20 miliony liber (314 až 628 milionů korun) za rok.
Hrazení prevence se vyplatí
Podle Davisové by se však vyplatilo, pokud by léčba byla hrazená z veřejných zdrojů, neboť by došlo ke značnému snížení nových nákaz virem HIV, čímž by se snížily náklady na léčení infikovaných osob. „Ať už si o morálnosti takového návrhu myslíme cokoli, z ekonomického hlediska to dává smysl. Jsem tedy přesvědčena, že náš zdravotní systém by to měl hradit,“ argumentuje Davisová ve prospěch proplácení antiretrovirální terapie. „Zabráníte infekcím a tím zachráníte spoustu peněz, je to prověřeno,“ řekla Davisová listu Financial Times.
Národní zdravotní služba (NHS – National Health Service) ale tvrdí, že jde o preventivní léčbu, o jejímž hrazení nerozhoduje, ale že to náleží lokálním autoritám. Letos v srpnu však britský Nejvyšší soud rozhodl, že za poskytování zdravotních služeb zodpovídá právě NHS, a tedy i za možné hrazení antiretrovirální terapie.
Zatím jediný lék, který je schválený pro PrEP je Truvada od americké biotechnologické skupiny Gilead. Právě díky Truvadě si antiretrovirální léky vysloužily pověst nákladné léčby. Užívání pilulek proti hepatitidě typu C totiž vyjde na tisíc dolarů denně.
Petr Musil
Tomáš Cikrt
