O paralelním obchodu v ČR bylo už mnoho napsáno a ještě více řečeno. O jeho velikosti a vývoji a o tom jak ovlivňuje dostupnost přípravků na českém trhu a pro české pacienty. S paralelním obchodováním jsou, nejen v ČR, spjaté některé fenomény, které nejsou vždy na první pohled zřejmé a při vášnivých diskuzích na stránkách novin se příliš neobjevují.
Paralelní obchod, kam patří nejen paralelní vývoz, ale i paralelní dovoz léčivých přípravků, je fenomém nejméně celoevropský, možná bychom našli některé příklady, kdy zdrojovým, případně cílovým trhem jsou i Spojené státy a tento druh podnikání v segmentu zdravotnictví se v Evropě vyskytuje už skoro 40 let. Je založený v obecné rovině na principu volného pohybu zboží, jedné ze základních premis EU. V ČR se paralelní obchod, zejména ve formě vývozu, objevuje v první polovině devadesátých let, zejména v některých komoditách, a to nejen v segmentu léčivých přípravků. Postupy používané tehdy se lišily od těch dnešních. Nebyl tak rozvinutý přebalovací business, proto se od centrál loudily mezinárodní balení a pokud bylo třeba získat speciální cenu, obvykle se deklarovaly požadované objemy např. jako projekty privátních klinik zaměřené na dlouhodobou péči o cizince. V centrálách na západ od nás tehdy ještě při takové žádosti nesvítila červená varovná světýlka a koneckonců všichni byli spokojeni.
Ten parametr obecné spokojenosti je důležitý, ten se totiž vine jako červená nit celou historií paralelního obchodování a pokud je splněn alespoň do určité míry, obchod funguje úspěšně. Vždycky toto „pod – odvětví“ totiž bylo o lidech a jejich vzájemných vztazích a možnostech a v dlouhodobém pohledu i o jejich migraci segmentem. Obecná spokojenost je samozřejmě míněna mezi účastníky, ostatní mohou mít názor jiný.
Postupem času se paralelní obchodování, v našem případě zejména role ČR jako zdrojového trhu zjednodušilo. Nastal totiž tlak na ceny léčivých přípravků, který byl zpočátku nárazový s ambicí odlámat růstové píky, ale po skončení „zlatých devadesátých“ dostával postupně více sofistikovanou podobu až po dnešek, kdy jsou nastaveny procesy téměř dokonale, dokonce tak dokonale, že se jejich vliv může na situaci na veřejném lékárenském trhu podepisovat negativně. Kromě významného vylepšení odborné stránky věci došlo zejména ke zlepšení části procesní a to ve směru snižování, až někdy i eliminace subjektivních vstupů jednotlivých účastníků. Úroveň úhrad a – v tomto případě důležitějších – cen postupně, ale velmi svižně, klesala do úrovní, nad kterými srdce každého paralelního obchodníka muselo zaplesat. A taky plesalo a obchody se dařily a okruh těch, kteří se chtěli také přidat, se rozrůstal a tak se stalo, že se červená světýlka v centrálách začala pomalu rozsvěcet a sortiment, o který byl zájem, bylo stále těžší v zajímavém objemu získat. Tak nastoupily sběrné sítě.
Účastníci takové sítě si zřídili distribuční povolení a nakupovali podle instrukcí od „síťového“ partnera a dodávali to, co se jim podařilo i přes limity a jiná regulační opatření nakoupit a tak se stal zajímavým i obchod s přípravky s relativně nízkým cenovým gradientem. Prostě se jich muselo jen nashromáždit dost.
Paralelní obchod má dnes různé podoby a mění se i způsoby jak shromážděné produkty dostat ven z ČR, v obecné podobě se ale dá pozorovat příklon k postupům v mezích platné legislativy, což je výsledek působení regulačních orgánů a jejich prostřednictrvím uplatňované legislativy v praxi, a je to dobře. Vyjímky se vždycky najdou ale je to lepší takto, než když se za vyjímku považuje chování v souladu se zákonem.
Samostatnou kapitolou je dostupnost léčiv pro pacienty a její ovlivnění paralelním obchodem. Dostupnost léčiv pro pacienty je podle všech známek reálně ovlivňována paralelním exportem méně, než jinými vlivy, např. regulatorními, nedostupností surovin, nebo výrobních kapacit, nebo stahováním přípravků výrobcem. Paralelní import ji dokonce zlepšuje, nebo alespoň zlevňuje. Kroky, které jsou v současnosti podnikány směrem ke změně platné legislativy jsou určitě zacíleny správným směrem, ale na jejich reálný dopad si ještě chvíli budeme muset počkat. Kdoví jak bude zákon nakonec vypadat …
Jiří Stránský
Business Director Pharma
Sprinx Systems, a.s.
