Utonutí, závažná infekce, ale také poškození pupeční šňůry spojené s krvácením, které může vést až k nutnosti provedení krevní transfuze, to jsou možné komplikace, pokud se novorozenec narodí ve vodě. Podle American College of Obstericians and Gynecologist, která provedla analýzu studií na toto téma, by matky měly být informované o možných rizicích spojených s porody do vody. Tento způsob porodu je experimentálním postupem, nikoliv doporučovanou klinickou praxí, shrnuje odborná společnost.
Přivést dítě na svět pod vodou je pro mnoho žen lákavá představa a pro další i příjemnou osobní zkušeností, avšak toto rozhodnutí má svá rizika. Jak ukazuje analýza American College of Obstericians and Gynecologist (ACOG), která se zaměřila na vědecké práce věnované právě problematice porodního procesu ve vodním prostředí, není tento způsob porodu vhodný, protože může ohrozit dítě. Záleží ale přitom na fázi porodu. Zatímco během první doby porodní, kdy se tělo matky připravuje na samotné vypuzení plodu, může žena ve vodě cítit úlevu, aniž by to znamenalo rizika, druhá doba porodní, už by se měla odehrávat „na suchu“. „Nebyla zjištěna žádná specifická rizika pro matku nebo dítě při ponoření do vody během první doby porodní,“ popsal agentuře Reuters Joseph Wax, předseda výboru ACOG pro porodnictví a jeden z autorů nového doporučení odborné společnosti právě pro porody do vody. „Mezi potenciální rizika pro novorozence během druhé doby porodní patří utonutí, závažná infekce, přetržení pupeční šňůry a nutnost následné krevní transfúze,“ dodal porodník.
Přínos jen pro zdravé matky
Jak shrnuje analýza americké odborné společnosti, porod do vody či využití vody během porodu patří v posledních desetiletích k poměrně často propagovaným postupům, a to i přesto, že bylo v minulosti k dispozici pouze omezené množství studií, které by přinesly důkazy pro výhodnost tohoto porodnického postupu. Současně není zřejmé, kolik dětí se tímto způsobem v USA narodí, protože tyto údaje nejsou zaznamenány v rodných listech a ani se dlouhodobě nesledují, pokud žena rodí doma či v porodním centru, nikoliv v nemocnici. Pro srovnání ve Velké Británii se podíl dětí narozených do vody či těch, u kterých byla koupel použita během porodu, pohybuje mezi 1,5 % u nemocničních porodů až po 58 % u porodů doma vedených porodními asistentkami. Některé společnosti jako například Royal College of Obstericians and Gynecologist či American College of Nurses-Midwives pak tento postup, tedy vodní lázeň během porodního děje, včetně samotného vypuzení dítěte, doporučují zdravým ženám, u kterých těhotenství probíhá bez komplikací. Na druhé straně britský National Institute for Health and Care Excellence upozorňuje matky, že pro tento postup chybí dostatek kvalitních vědeckých důkazů, které by hovořily o jeho prospěšnosti či naopak rizikovosti. I tato nejednoznačnost je podle ACOG důvodem, proč je na místě se na toto téma zaměřit a vydat pro porody doma odborné doporučení.
Předchozí studie, které byly v roce 2009 shrnuty v Cochrane databázi, naznačily, že použití vody během porodního děje snižuje o 10 % pravděpodobnost, že během porodu bude použita epidurální analgezie. Další studie neznamenaly v tomto ohledu rozdíl. Současně se ukázalo, že porody ve vodě jsou v průměru o 32 minut kratší než „na suchu“. Avšak tyto studie nedokazují, že by pozitivní výsledky byly skutečně způsobeny tím, že porod probíhal ve vodě, anebo hrály roli další faktory, například častější přítomnost či nepřítomnost zdravotnického personálu v místnosti, kde se porod odehrával. Také bylo prokázáno, že další porodnické výsledky, jako například rozsah porodního poranění vagíny a hráze, nutnost provedení nástřihu či použití kleští, byly stejné bez ohledu na to, kde porod probíhal. Neplatí tak předpoklad, že porod do vody je automaticky šetrnější. Aby takový porod, při kterém je využita vodní lázeň, proběhl dobře, je podle doporučí ACOG nezbytné, aby rodička i dítě byly v pořádku, těhotenství probíhalo bez komplikací a současně k porodu došlo mezi 37. a 41. týdnem těhotenství, nikoliv dříve či později. Nezbytná je také řádná desinfekce vany či bazénu, aby nedošlo k přenosu infekce, a také průběžné monitorování průběhu porodu a v případě zhoršení stavu matky či plodu možnost ženu dostat rychle ven.
Žádné výhody pro novorozence, naopak rizika
Zatímco hodnocení možných přínosů pro matku je poněkud nejednoznačné, pokud jde o novorozence je stanovisko ACOG jasné. Stávající studie přináší dostatečné důkazy o tom, že porod do vody nemá pro dítě benefity. Průběh první doby porodní ve vodě dítě neohrožuje, avšak samotný porod, kdy dítě prochází ven porodními cestami, by už ve vodě probíhat neměl, a to kvůli možným komplikacím. Ty sice nejsou časté, ale velmi závažné, a proto by o nich měly být matky informovány. K rizikům patří utonutí dítěte a také infekce způsobené bakteriemi Pseudomonas aeruginosa a Legionella pneumophila, u kterých byla právě v důsledku porodu do vody popsána úmrtí novorozenců. Vznik těchto infekcí souvisí s použitím vody z kontaminovaného zdroje či nedostatečnou desinfekcí vany, případně bazénku. Při porodu do vody může také dojít k přetržení pupečníku a následnému krvácení, ačkoliv stávající studie podle ACOG nepřináší údaje o tom, že by tento stav byl následně spojen s vyšší úmrtností novorozenců, u některých dětí byl nezbytný pobyt na jednotce intenzivní péče a také provedení krevní transfuze.
K dalším možným komplikacím patří také to, že se dítě naloká vody, byť se v minulosti předpokládalo, že toto nehrozí. Nicméně je možné, že dítě ve snaze se nadechnout už pod vodní hladinou, polkne i určité množství vody. „Pokud se dítě narodí do vody, dojde k oddálení velmi důležitého prvního nádechu a každé zpoždění může hrát roli,“ popisuje Erik Dosedla, primář Gynekologicko-porodnické kliniky Nemocnice Košice-Šaca. Proto také doporučuje využít vodní koupel pouze během první doby porodní, kdy je možné takto některým ženám alespoň částečně ulevit od bolestí a zlepšit prožitek porodu. Pro druhou dobu porodí ale považuje za nezbytné, aby už žena byla „na suchu“. „Žádný suchozemský savec nerodí svá mláďat do vody, proto by se o to neměl pokoušet ani člověk právě vzhledem k reálným rizikům pro novorozence,“ shrnuje porodník.
Nejrizikovější jsou porody doma
Analýza American College of Obstericians and Gynecologist zdůrazňuje, že by matky měly mít dostatek informací ještě před tím, než se pro tento způsob porodu rozhodnou. Zatímco ponoření do vody během první doby porodní není spojeno s nepříznivými dopady na matku či dítě, a může ženě přinést během porodu úlevu, trávit druhou dobu porodní ve vodě už může být problém. „Žena by měla být informována o vzácných, ale závažných novorozeneckých komplikacích spojených s touto volbou. Pokud je lékař přesvědčen na základě vědeckých důkazů o tom, že ponoření do vody může mít nepříznivý dopad na ženu a dítě, neměl by porod takto probíhat,“ konstatuje doporučení odborné společnosti. Matka by měla být informována o tom, že chybí dostatečné důkazy pro to, že druhá doba porodní ve vodě má pro průběh porodu, její stav i stav jejího dítěte přínos.
Jak konstatuje agentura Reuters, v USA probíhá více domácích porodů než v jiných vyspělých zemích, a právě při těchto porodech je často používána voda a pobyt v ní jako způsob tišení bolesti. „V USA většina nemocnic nenabízí ponoření do vody během porodu a ani porod do vody,“ konstatuje pro Reuters Amos Grunebaum, vedoucí lékař porodnické části NewYork-Presbyterian Hospital Weill Cornell Medical Center. Právě porody doma jsou podle něj obecně spojeny s vyššími riziky zdravotních komplikací včetně úmrtí pro dítě, což může být vysvětleno také použitím vodní lázně či samotnými porody do vody a také nedostatečnou hygienou při tomto postupu. „Nové doporučení ACOG zdůrazňuje, že ponoření do vody během druhé doby porodní je experimentální postup, který by měl být prováděn pouze jako součást klinického výzkumu na základě informovaného souhlasu,“ dodal porodník.
Ludmila Hamplová
Podívejte se na sestřih porodu do vody v domácím prostředí.
