Posudkové službě hrozí odchod třetiny lékařů. MPSV plánuje vyšší odměny a změnu služebního zákona

MPSV a Česká správa sociálního zabezpečení před sebou mají nesnadný úkol – totiž zažehnat hrozící krizi týkající se posudkové služby. Té kvůli služebnímu zákonu v příštím roce hrozí, že přijde o třetinu lékařů. Ministerstvo proto zajistilo navýšení platů, aby přilákalo nové zájemce, a bude usilovat o výjimku, díky které by podmínky dané služebním zákonem platily až od roku 2021. Novinkou by měli být také asistenti posudkového lékaře, kteří kritickém případě roli posudkových lékařů převezmou.

„V roce 2016 máme 477 lékařů, z toho je 448 lékařská posudková služba. 144 nám skončí za půl roku a 53 lékařů chybí. Pokud se nepodaří prolomit služební zákon a udělit výjimku, budeme mít v roce 2017 290 lékařů. Předpokládaný vývoj je pro mě trochu děsivý,“ shrnula na sněmovním sociálním výboru, který se konal minulý týden, poslankyně Radka Maxová (Ano).

V polovině příštího roku totiž skončí přechodné období pro ty státní zaměstnance, kteří odmítli nebo nemohou vstoupit do státní služby. Ta vyžaduje složit obecnou a zvláštní zkoušku a také věk do 70 let. V případě, že se pro posudkáře nepodaří zjednat výjimku, skončí všichni, kterým je přes 70 let, a také necelá třicítka mladších doktorů, kteří odmítli vstoupit do služby dle služebního zákona. Pozměňovací návrh proto přichází s tím, že by tito lékaři mohli dál pracovat až do roku 2021.

I MPSV přitom spolupracovalo na přípravě změny služebního zákona, která byla navržena meziresortní pracovní skupinou složenou ze zástupců jednotlivých ministerstev. V případě posudkových lékařů je důležitý návrh umožňující přijímat nové pracovníky, kteří ještě nemají atestaci a během roku si navíc musí udělat úřednickou zkoušku. Ti jsou totiž zařazováni do 1. platové třídy (tj. řádově 18 tisíc hrubého), za což pochopitelně lékaři do státní správy pracovat nepůjdou.

Mohlo by vás zajímat

Nových případů HIV bylo loni v Česku nejvíc v historii, poprvé mezi nimi převažují cizinci

„Vláda před pár dny schválila nařízení, kterým chceme řešit jednak situaci, aby lékaři z posudkové služby neodcházeli, a zároveň abychom měli motivaci pro lékaře, aby do této odbornosti přicházeli. Jedná s o to, že můžeme nabídnout až o sto procent vyšší tarifní plat, máme také schválený náborový příspěvek. Vedle lékařů posudkové služby se to týká ještě lidí z oblasti IT a legislativy a práva,“ popisuje současné kroky náměstkyně MPSV pro sociálně pojistné systémy Iva Merhautová. Nově se má také vyplácet příplatek za zátěž.

Pomocníci, nebo náhrada?

Česká správa sociálního zabezpečení ovšem nechce jen spoléhat na MPSV. Plánuje proto zavést takzvané odborné asistenty posudkového lékaře. „Už byl proveden pilotní projekt, který potvrdil naši myšlenku, že to bude dobrá cesta. Jde o zavedení nového institutu lidí, kteří jsou zdravotně a sociálně vzdělaní a kteří mohou posudkovému lékaři významně pomoci nejen v práci administrativní, ale i při shromažďování podstatných důkazů a zpráv, z nichž posudkoví lékaři vycházejí,“ vysvětluje ředitel ČSSZ Jiří Biskup.

Ministerstvo by ideálně chtělo, aby byl naplněn stav chybějících posudkových lékařů a k tomu navíc fungovali i asistenti. „Pokud by ale novela zákona o státní službě nebyla včas, tak budeme některá místa lékařů doplňovat asistenty,“ nastiňuje Merhautová. Nyní se ještě čeká změnu katalogu správních činností a systemizaci, pak budou následovat výběrová řízení a vzdělávání. Novinkou by mělo být také to, že má řízení posudkových lékařů přejít z regionů na ústředí.

Ošetřující lékaři by mohli převzít část agendy

Pomoci by měli nejen odborní asistenti, ale také smluvní lékaři – tedy lékaři, kteří nejsou ve služebním poměru a nepožaduje se po nich atestace z posudkového lékařství, ale na základě zpráv ošetřujícího lékaře a s využitím vlastní odborné způsobilosti vypracovávají podkladový posudek o zdravotním stavu pacienta, o nějž se pak posudkový lékař opře. Jak se navíc dohodly MPSV a MZ, úpravy by se mělo dočkat také vzdělávání.

„Máme slíbeno, že do příprav na atestace lékařů jednotlivých klinických oborů bude zařazen modul posuzování zdravotního stavu. Cíl je takový, aby se zlepšilo posuzování u ošetřujících lékařů a aby byla lepší spolupráce s naší lékařskou posudkovou službou. Budeme také zkoumat možnost, zda by některá posuzování nemohli ošetřující lékaři, kteří budou takto vzdělaní, do budoucna převzít – typicky by to mohly být například zdravotní průkazy nebo kompenzační pomůcky,“ uvádí Merhautová s tím, že si ČSSZ nechala vypracovat právní stanovisko, podle něhož by takové řešení mělo být možné. Problém je, že náměstek ministerstva vnitra pro státní službu Josef Postránecký už před časem vyslovil jiný názor. MPSV s ním proto má dojednanou schůzku, kde chce problém řešit.

Resort také už letos na jaře jednal se Sdružením praktických lékařů o tom, nakolik je výše načrtnuté řešení reálné. „Není to řešitelné z měsíce na měsíc nebo z půl roku na půl rok – bude to vyžadovat další vzdělávání ošetřujících lékařů v posuzování zdravotního stavu,“ říká k výsledkům setkání náměstkyně.

Místo pasivního čekání aktivní vyhledávání  

Oboru by navíc mohlo pomoci také zkrácení předatestační přípravy ze dvou let na jeden rok. Podle poslance Davida Kasala (Ano) by se také daly přechodně využít funkční kurzy, ani to ale podle něj zdaleka nestačí. „Určitě by to mělo být finančně lukrativní. Hlavně by tu ale mělo být vyhledávání lékařů. Je řada kolegů, kteří skončí ze zdravotních důvodů – hodně často to jsou chirurgové, protože už nemohou operovat. Těm může být nabídnuta tato práce. Měli bychom tedy být aktivnější i z tohoto pohledu,“ apeluje Kasal.

Nejsou to ale jen personální opatření, která by mohla posudkové službě pomoci. Jde například o informační systém posudkové služby, který by v případě elektronizace zdravotnictví bylo možné propojit. Díky tomu by se zkrátila doba předávání informací mezi ošetřujícími lékaři a posudkáři. V našem prostředí je to ovšem spíše běh na dlouhou trať.

Ministerstvo chce také v rámci pracovní skupiny zkoumat, jak by se dala zkrátit doba od požádání o dávku do vyhodnocení posudku. „Proces by se měl zkrátit už díky návrhu, který je zapracován do novely zákona o sociálních službách. Při předávání informací už lékař posudkové služby nemusí čekat, až bude zahájeno sociální šetření, ale může začít se shromažďováním údajů ošetřujících lékařů ihned. Jinak se budeme zabývat tím, jak jsou dnes kroky nastavené, a hledat způsob, jak je zkrátit a nastavit jinak. Chtěli bychom se zabývat kritérii jako takovými i modernizací potřeb pro zdravotně postižené,“ přibližuje Iva Merhautová. Připomeňme, že se v rámci novely zákona o sociálních službách nepodařilo zajistit, aby bylo možné vyplácet příspěvek na péči zpětně, na což doplácejí hospice. Řada jejich klientů totiž zemře dříve, než se příspěvek podaří zařídit. Plány na modernizaci ovšem jistě pacienti ocení – právě posudková služba je totiž oblastí, kterou řada pacientských organizací hodnotí velmi kriticky (více zde).

Michaela Koubová