Požadavky pracovníků ve zdravotnictví na lepší platy a mzdy jsou oprávněné, říká v rozhovoru pro Zdravotnický deník předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Desetiprocentní navyšování tři roky po sobě do doby určitého srovnání s příjmovou úrovní podobně kvalifikovaných zaměstnanců a náročných profesí mi nepřijde nijak přehnané, a to zejména u zdravotních sester a ošetřujícího personálu,“ míní premiér. Podporuje ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) v postupu v kauze Vojenské zdravotní pojišťovny. Snaha šéfa hnutí ANO Andreje Babiše zasahovat do personálních otázek pojišťoven je podle předsedy vlády silně problematická, protože ministr financí „je ve zdravotnictví v reálném střetu zájmů“. A protože Babišův fond skupuje také nemocnice, je pro ČSSD prioritou (a nejen kvůli tomu) udržet je ve veřejných rukou.
Pro zdravotnictví jste stanovil tři priority: zvýšení platů zdravotníkům, antikuřácký zákon a neziskové nemocnice. Jak jste spokojen s jejich naplňováním?
Platy zdravotníků v nemocnicích se naší vládě podařilo zvýšit už dvakrát po sobě, po každé o pět procent. Od ledna 2017 je již odsouhlasen zatím největší nárůst tarifních platů a to o deset procent. Antikuřácký zákon je již opět ve sněmovně po prvním čtení a u zákona o neziskových nemocnicích se vypořádává meziresortní připomínkové řízení a připravuje se k předložení vládě. Myslím, že v těchto třech prioritních záležitostech děláme maximum možného.
Nejsou tyto priority málo ambiciózní? Bude ČSSD pracovat na nějaké dlouhodobé vizi českého zdravotnictví?
Vize ČSSD pro zdravotnictví je dlouhodobě postavena na principu solidarity. Pro nás zdraví ani péče o zdraví není komodita. Zdravotnictví je nejvýznamnější veřejná služba, která se musí dostat každému, kdo ji potřebuje. To je nakonec ústavní právo našich občanů. Vize sociální demokracie je, že se podaří vytvořit hierarchizovanou, vysoce kvalitní a moderní péči včetně digitalizace její správy. Nemyslím si, že by ty tři priority byly pro zbytek funkčního období této vlády málo ambiciózní. Navýšení platů ve zdravotnictví je oprávněný požadavek sester, lékařů i ostatních zdravotníků a je nezbytnou podmínkou pro stabilizaci celého systému a zajištění odpovídající zdravotní péče našim občanům. Antikuřácký zákon znamená snížení vysoce rizikového faktoru pro jednu z nejčastějších příčin úmrtí v populaci. Jsme jedna z mála evropských zemí, která dovoluje například kouřit v restauracích. Forma neziskových nemocnic je pro náš zdravotnický systém dokonce téměř revoluční, protože konečně odliší péči realizovanou ve veřejném zájmu, jako veřejný závazek, od takových forem, kde je hlavní motivací zisk. Ale nejde jen o tyto tři priority. Vedle toho reformujeme vzdělávání lékařů a sester, zvyšujeme platby státu za státní pojištěnce a snažíme se podniknout kroky k navýšení kapacity našich lékařských fakult. To vše by mělo pomoci systémově řešit nedostatek sester a lékařů.
Žijeme v době ekonomického růstu, jakým způsobem by se mělo zdravotnictví připravovat na hubená léta, která možná přijdou (menší růst, vyšší nezaměstnanost, méně odvodů do zdravotního pojištění)?
Všechna naše opatření musí vést k trvale udržitelnému rozvoji zdravotní péče. Snažíme se zajistit jak zdroje, tak hospodárnost při zajištění práva občanů na péči právě tím, že základní síť zdravotních zařízení musí mít formu neziskových zařízení. Na stole je návrh na návrat k zákonné pravidelné valorizaci plateb za státní pojištěnce. Péči je třeba také hierarchizovat s tím, že je třeba odstranit zbytečný pohyb pacientů po systému, který obtěžuje pacienty a zatěžuje celý systém ekonomicky i personálně. Dalším nástrojem je eHealth a DRG. To musí zefektivnit péči o konkrétního pacienta, zajistit spravedlivé odměňování zdravotníkům a poskytnout data pro efektivní řízení a správu zdravotní péče.
Proč je tak těžké hledat nadstranickou shodu na problémech ve zdravotnictví a jejich řešení? Je to vůbec nutné, aby ti, co vládnou, vedli právě o zdravotnictví debatu s opozicí a hledali nějaké společné body pro budoucnost, podobně jako při penzijní reformě?
Snažíme se dělat takové kroky, které mají co nejširší společenskou podporu. Nicméně ve zdravotnictví konkrétně je zásadní rozpor v tom, jak zdraví nazíráte. Pro sociální demokraty je zdraví individuální i společenskou hodnotou. Mimochodem i Mezinárodní měnový fond uvádí úroveň veřejného zdraví jako jedno z dvanácti základních kritérií pro úroveň konkurenceschopnosti země. Pro jiné politické proudy je zdraví komodita a zdravotnictví příležitost pro bezrizikový byznys. V tom je pak velmi těžké hledat kompromisy a dohodu.
Pokud hnutí ANO uspěje v krajských volbách, může se se stát, že Andrej Babiš, který už ve zdravotnictví podniká a je ve zjevném střetu zájmů, časem ovládne krajské nemocnice. Je to pouze teoretická hrozba, má reálný základ, co s tím lze udělat?
Máte pravdu, že voliči svými hlasy v krajských volbách budou zásadně rozhodovat i o této věci. Investiční fond Andreje Babiše aktuálně skupuje zdravotnická zařízení a není vyloučeno, že bude chtít koupit nebo si pronajmout některé krajské nemocnice. Vliv ANO na krajích mu to může pojistit. ČSSD chce udržet nemocnice ve veřejných rukou a logicky tak plánům ANO překáží. Možná proto Andrej Babiš tolik útočí na hejtmany ČSSD a neustále mluví o potřebě přestat dotovat krajské nemocnice.
Také vidíme snahu hnutí ANO ovládnout zdravotní pojišťovny, čerstvým příkladem je paralýza Vojenské zdravotní pojišťovny, kdy členové správních orgánů pojišťovny, jmenovaní za hnutí ANO, postupují očividně nezákonně. Jak vnímáte tuto situaci a jak zabránit tomu, aby se opakovala?
Z aktuálního rozhodnutí soudu je vidět, že vše v pořádku skutečně nebylo. Podporuji snahu ministra zdravotnictví dodržovat ve Vojenské zdravotnické pojišťovně platné zákony a uskutečnit na funkci ředitele řádné výběrové řízení. Andrej Babiš je ve zdravotnictví v reálném střetu zájmů, jen od VZP inkasovaly jeho firmy v roce 2015 více než 400 milionů korun. Jeho snaha zasahovat do personálních otázek pojišťoven je tedy silně problematická.
Opakovaně se přímo na Vás – jako premiéra – obrací lékařská komora se svými požadavky. Do jaké míry je považujete za oprávněné, jde mi zejména o rychlost, s jakou by se měly podle komory navyšovat platy a mzdy a přilévat peníze do zdravotnictví (zejména desetiprocentní navýšení platů každý rok, navýšení plateb za státní pojištěnce a navýšení podílu výdajů na zdravotnictví na HDP)?
Požadavky pracovníků ve zdravotnictví jsou oprávněné v tom, že upozorňují na kumulovaný problém z minulých let, kdy docházelo v oblasti platů a mezd ke stagnaci. Dnes je tato politika jednou z hlavních příčin personální krize ve zdravotnictví. Desetiprocentní navyšování platů a mezd tři roky po sobě do doby určitého srovnání s příjmovou úrovní podobně kvalifikovaných zaměstnanců a náročných profesí mi nepřijde nijak přehnané, a to zejména u zdravotních sester a ošetřujícího personálu.
Jaká je Vaše osobní zkušenost se zdravotnictvím, jak je hodnotíte z pozice „uživatele“? (nikoliv, že bychom se konkrétně pídili po Vašem zdraví, jde nám o obraz, který jste si o rezortu udělal osobně či Vaši blízcí a známí – mimo oficiální zprávy a analýzy)?
Lékaře alespoň pro prevenci a zejména pak u dětí potřebujeme každý, i když jsme zdraví. Moje zkušenost je dobrá. Při svých návštěvách jednotlivých krajů mám v programu vždycky návštěvu některého zdravotnického zařízení, setkání s lékaři i ostatními zdravotníky. Vnímám problémy, se kterými se potýkají např. při zajištění služeb a při boji s papírovými tygry, tedy administrativní zátěží i obtížnost této služby, která není dostatečně oceněna. Na druhou stranu jsem hrdý na úroveň našeho zdravotnictví, úroveň medicíny i medicínského výzkumu, poskytované zdravotní péče a její dostupnosti. To chceme zachovat a rozvíjet a k tomu vytvářet dobré podmínky.
Tomáš Cikrt
