Klimkovická studie ověřuje přínos intenzivní rehabilitace dětí s mozkovou obrnou

V klimkovických sanatoriích realizují výzkum, který má ověřit přínos intenzivní rehabilitace pro děti s dětskou mozkovou obrnou (DMO). Ministerstvo prý o něm oficiálně neví, přislíbilo ale, že se bude zabývat souvisejícím dopisem rodičů. Pojišťovna vítá studii, pokud pomůže lépe začlenit děti s DMO do života. Již nyní VZP dává na jejich lázeňskou rehabilitaci téměř 37 miliónů korun ročně. Pokud by se mělo změnit hrazení této zdravotní služby a měla by být podpořena její intenzivnější forma, budou muset lékaři kromě vypracování studie, také přesvědčit odbornou společnost, o jejíž stanovisko se budou ministerstvo i pojišťovna při svém rozhodování opírat.

Sanatoria Klimkovice se pustila do realizace studie, která má ověřit, zda je efekt léčebně rehabilitační péče u dětí s dětskou mozkovou obrnou a získaným postižením mozku závislý na intenzitě a četnosti. Vycházejí nejen ze zahraničních, ale i vlastních zkušeností s takto nemocnými dětmi, které ukazují, že intenzivnější rehabilitace je pro zdravotní stav těchto dětí mnohem přínosnější. „Nejde přitom o použité metody, ale o intenzitu, frekvenci a komplexnost rehabilitace,“ vzkazují těm, kdo je podezřívají, že takto chtějí nalákat do lázní více klientů pro své terapie.  „V této chvíli je kapacita sanatorií na specializované programy naplněna na několik měsíců dopředu a lázně přijímají klienty na základě pořadníku,“ říká Ivana Gračková, která sanatoria mediálně zastupuje.

Před rokem

Vedení lázní zveřejnilo záměr realizovat studii s názvem „Komplexní intenzivní lůžková léčebně rehabilitační péče dětských pacientů s dětskou mozkovou obrnou a získanými postiženími mozku“ loni v prosinci. „Rodiče, kteří k nám jezdí se svými dětmi i opakovaně, mohou ze své zkušenosti říci, že intenzivní rehabilitace, která probíhá až několik hodin denně, opravdu přináší výsledky. V České republice ale není zatím k dispozici žádný výzkum, který by jejich zkušenosti potvrzoval,“ vysvětlil tehdy prokurista sanatorií Jozef Dejčík, proč se do finančně i časově náročného projektu pustili. Projekt je plánovaný na půldruhého roku, náklady na něj by měly dosáhnout od dvou do tří milionů korun. Sanatoria nyní hledají kromě vlastních i další zdroje, z nichž by výzkum mohly financovat. Vyšší částkou – 700 tisíc korun, přispěl zatím pouze Moravskoslezský kraj.

Šance pro třicet dětí

Porovnávat budou výsledky lázeňské terapie u dvou skupin dětí. Patnáct z nich má projít opakovanou intenzivní rehabilitací, záměrně jsou v tomto případě vybrány děti, které absolvují intenzivní rehabilitaci poprvé.  Stejně početná skupina dětí s obdobnými diagnózami pak projde standardní lázeňskou léčebně rehabilitační péčí.

„Výzkumy v zahraničí už prokázaly, že standardizace lůžkové léčebně rehabilitační péče s vyšší intenzitou, než jak je to v současnosti, a to čtyři až pět hodin denně, a s vyšší frekvencí – až dvakrát ročně, vede k většímu efektu rehabilitační péče. Ukazují, že tyto formy rehabilitace mohou výrazně korigovat a minimalizovat postižení. Pacienti jsou pak méně závislí na pomoci okolí, mohou se zapojit do vzdělávacího systému a následně do pracovního procesu,“ vysvětlil odborný garant projektu, lékař Zdeněk Machálek a jako příklad uvedl rozsáhlou kanadskou studii na toto téma se šesti sty pacienty.

Výsledky výzkumu by podle klimkovických mohly poté sloužit pro přípravu metodického postupu v léčbě dětí s dětskou mozkovou obrnou a získanými postiženími mozku, který dosud neexistuje. Současné standardní rehabilitační postupy platí podle Machálka už od devadesátých let minulého století a odvíjejí se od postupů, které se užívaly už v sedmdesátých letech. „Ve světě od té doby došlo k velkému rozvoji rehabilitačních metod, který se zatím nijak nezohlednil,“ doplnil.

Víčka a dopis ministrovi

První ze dvou pobytů v sanatoriích v rámci studie zatím absolvovalo pět dětí, do konce roku by jich mělo být až osm. Zájem byl přitom obrovský – hlásilo se jich na sedm desítek. Na výsledky netrpělivě čekají také členové Asociace rodičů dětí s dětskou mozkovou obrnou, která při klimkovických sanatoriích působí a pomáhá například dětem, jejichž rodiče si nemohou dovolit doplatit rozdíl mezi hrazenou lázeňskou péčí a intenzivní rehabilitací. Ten se pohybuje kolem 50 tisíc korun na pobyt.

„Naše děti jezdí za různými intenzivními rehabilitacemi na celou řadu specializovaných rehabilitačních pracovišť. Aby rodiče získali prostředky na jejich úhradu, často musejí potupně sbírat plastová víčka. Mnozí z vlastní zkušenosti vědí, že tyto metody pomáhají a každý rodič pochopitelně udělá maximum ve prospěch svého dítěte,“ argumentuje Miloš Svoboda, zakladatel Asociace a také otec, kterého vlastní zkušenost s pozitivním vlivem intenzivní rehabilitace u těžce postiženého syna, k založení Asociace inspirovala.

Mohlo by vás zajímat

„V nemocnicích berou více“. Asociace děkanů lékařských fakult požaduje lepší financování

Rodiče z asociace sepsali také dopis pro ministra zdravotnictví, toho času už s deseti tisíci podpisy, ve kterém jej prosí o pomoc při prosazení legislativních změn ve prospěch svých dětí. Podle informací z tiskového oddělení „ministerstvo dopis obdrželo a bude se jím zabývat.“

Vyšší úhrady bychom přivítali

Jen  VZP uhradila v roce 2015 lázeňskou léčebně rehabilitační péči pro indikaci dětská mozková obrna 628 dětským pacientům, náklady činily 36 964 000 korun.  „Pokud by kdokoli přišel se studií, jak dětem s dětskou mozkovou obrnou pomoci více zařadit se do běžného života, bylo by to samozřejmě velmi přínosné,“ uvedl Oldřich Tichý, mluvčí VZP.

S dětskou mozkovou obrnou směřují malí pacienti také do Jánských Lázní. Ročně jich tady rehabilitují celkem dvě tisícovky (nejen s DMO).

„O té iniciativě vím,“ říká o klimkovické studii Vasil Janko, primář dětské léčebny Vesna a ředitel léčebné péče Jánských Lázní s tím, že také oni by navýšení úhrad od zdravotních pojišťoven přivítali. Umožnilo by jim to více přizpůsobit procedury a cvičení každému pacientovi a rovněž zvýšit počet individuálních terapií.

„Jsem pro přísně individuální léčbu, která by nebyla omezena jen třemi procedurami na den. Tak to nyní zdravotní pojišťovny hradí. Máme s pojišťovnou vypracované i léčebné plány, a ty třeba neobsahují na každý den individuální cvičení. Mnoho dětí ale nemůže absolvovat skupinové cvičení, protože jsou to třeba těžcí ležáci. Prostě stejně jako nemohu dát totéž dávkování antibiotik dítěti i stopadesátikilovému pacientovi, musím i rehabilitační léčbu dávkovat individuálně,“ argumentuje primář. Jak přiblížil, nyní dostávají od zdravotních pojišťoven na dítě 1 500 korun denně. „Je v tom všechno – ubytování, pět až šestkrát denně jídlo, náklady na rehabilitaci, vodoléčbu, fyzioterapeuty i další zdravotníky a léky, protože mnoho dětí v lázních onemocní. A to všechno je v tom paušálu,“ vypočítává. Na dotaz, jak vysoká denní úhrada by byla v současnosti přiměřená, dodává: „Nejsem ekonom, ale řádově to vidím spíše na dvojnásobek.“

Vědí nebo ne?

Změnit případně úhradovou vyhlášku je ale v moci ministerstva zdravotnictví. Zde však tvrdí, že s nimi nikdo oficiálně v této záležitosti nejednal. „O probíhající studii v Sanatoriu Klimkovice ví ministerstvo zdravotnictví pouze z veřejných zdrojů, nikoliv od vedení sanatoria či příslušné odborné společnosti. Jakákoliv jednání mohou být zahájena pouze z podnětu odborné společnosti, která ale dle svého vyjádření o studii informována není,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Ladislav Šticha.

Prokurista klimkovických sanatorií Jozef Dejčík je ale jiného názoru. „Nemyslím si, že by na ministerstvu mohli tvrdit, že to znají jen z veřejných zdrojů. Já jsem osobně psal dopis panu ministrovi, kde jsem mu vysvětlil, o co ve studii jde a požádali jsme o finanční příspěvek,“ uvedl Dejčík. Zároveň ale připustil, že s odbornou společností zatím nejednali.

-ova-

Příklad léčebného plánu intenzivní rehabilitace