Jdeme proti Evropě, vracíme se zpět v čase a navíc postupujeme proti vůli většiny hlavních sester v České republice. To je varování, které v posledních dnech a týdnech vzkazují poslancům sdružení zastupující nelékařské zdravotníky. Novela zákona 96/2004 umožňující kratší vzdělávání zdravotních sester podle nich obchází evropskou směrnici, a proto budou v případě jejího schválení žádat Evropskou komisi o přezkum.
Má řešit nedostatek zdravotních sester, místo toho ale jen přesune skupinu zdravotníků z jedné škatulky do druhé a tím příliv hasne. Navíc jde proti evropské legislativě, upozorňují Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků (POUZP) a European Federation of Nurses Associations (EFN). Obě se proto obracejí na české poslance, aby zvážili svůj hlas pro schválení novely, která na začátku listopadu prošla sněmovním zdravotnickým výborem.
„Vzhledem k aktuální politické debatě probíhající během roku 2016 a po mnoha letech nepřetržitých snah vyhovět evropské legislativě již od roku 2004 je nepřijatelné, abychom se vraceli zpět v čase! Všechny tyto změny ohrožují celý systém zdravotnictví a především samotné pacienty,“ píše zákonodárcům Paul De Raeve, generální tajemník EFN. „Pokud jde o úroveň vzdělávání, je důležité brát v potaz aktualizovanou směrnici 2005/36/ES (upravená směrnicí 2013/55/EU) o vzájemném uznávání odborných kvalifikací, konkrétně článek 31. Tento článek obsahuje sadu osmi kompetencí, které stanovují minimální vzdělávací požadavky pro zdravotní sestry zodpovědné za všeobecnou péči napříč EU. Nedodržení požadavků stanovených v této směrnici bude mít závažné právní následky. Veškeré studijní programy ošetřovatelského vzdělávání v České republice musí splňovat požadavky směrnice a není možné si představit situaci, kdy snížení úrovně vzdělávání by bylo slučitelné s právním řádem EU. V souvislosti s posledním vývojem ohledně návrhu zákona budeme informovat Evropskou komisi,“ dodává De Raeve.
Rozdíl studia v tisících hodin
Podobně to vidí i další. „Vzdělávání všeobecných sester a porodních asistentek se řídí, mimo českou legislativu, i evropským právem, které jednoznačně definuje podmínky získání vzdělání těchto povolání. Návrh novely zákona 96/2004 Sb. v platném znění tyto podmínky částečně obchází, tak aby byla evropská legislativa naplněna, zkracuje délku vzdělání všeobecných sester uznáním části vzdělání. Rozdíl mezi současným a navrhovaným vzděláváním je 2200 hodin odborné a praktické přípravy, která má být nově vtěsnána do jednoho školního roku s již zmiňovaným uznáním části hodin. Nově se tedy do praxe budou dostávat všeobecné sestry, které budou mít daleko nižší úroveň vzdělání než ty současné, což se v důsledku projeví snížením ošetřovatelské péče. Pokud bude tato novela schválena, budeme nuceni se obrátit na Evropskou komisi s žádostí o přezkum,“ píše poslancům Tomáš Válek, předseda POUZP. Ten také poukazuje na to, že čtyři roky střední zdravotnické školy jsou všeobecně vzdělávací, přičemž v době státních maturit, kdy se navíc mluví o povinné matematice, odborné předměty ustupují předmětům všeobecně vzdělávacím.
Jak přitom ukázala studie publikovaná v roce 2014 v časopise Lancet, která proběhla v devíti zemích EU, úroveň vzdělání všeobecných sester a jejich počet výrazně ovlivňují úmrtnost pacientů po operacích na chirurgických odděleních. Podle analýzy 422 730 hospitalizovaných pacientů nad 50 let ve třech stovkách nemocnic byl rozdíl v úmrtnosti mezi nemocnicemi, které měly přetěžované, méně vzdělané sestry, a těmi, kde sestry s vyšší kvalifikací pečovaly o menší počet pacientů, okolo třiceti procent. „Větší důraz na bakalářské vzdělání sester může snížit počet preventabilních úmrtí v nemocnici,“ stojí ve studii.
Finta na EU
Právě na zmíněnou evropskou směrnici ale ministerstvo zdravotnictví i poslanci při tvorbě návrhu mysleli. Ostatně už loni v červnu proběhla na sněmovním zdravotnickém výboru debata o tom, jak umožnit sestrám středoškolské vzdělávání a směrnici neporušit. Tehdy poslanci žertovali v tom smyslu, že by požadavek EU ohledně toho, že sestra musí mít minimálně deset let všeobecného vzdělání, šlo obejít započtením roku mateřské školy. Onen jeden rok na VOŠ po čtyřech letech střední zdravotnické školy, který má stačit na všeobecnou sestru, tak je úlitbou právě směrnici EU – jinak bychom dost možná měli nyní ve sněmovně návrh vracející vzdělávání sester zcela na střední. „Neříkejme si, že 11 let trvající systém přinesl něco pozitivního – nepřinesl. Vysokoškoláci nám do nemocnic nechodí a máme tam podivné zdravotnické asistenty, kteří nejsou ani dělníky, ani sestrami, a přesto vykonávají činnosti, na které nejsou vzděláni. 4+1 je finta, kde se snažíme naplnit směrnici EU, abychom měli pětileté vzdělání,“ řekl bez okolků na posledním zasedání zdravotnického výboru poslanec Jiří Běhounek (ČSSD).
Jak už jsme opakovaně informovali, se změnou nesouhlasí ani Česká asociace sester (ČAS). Ta také na začátku listopadu provedla průzkum mezi náměstky pro ošetřovatelskou péči ve 161 českých nemocnicích. „Podle některých vyjádření ministra zdravotnictví prosazuje prezidium ČAS názory malé skupiny vysokoškolsky vzdělaných všeobecných sester a přehlíží názory, které souhlasí se zkrácením studia. Nejen kvůli těmto tvrzením oslovila ČAS hlavní sestry v českých zdravotnických zařízeních, které zodpovídají za úroveň ošetřovatelské péče,“ zdůvodňuje ČAS. Ze 118 respondentů, kteří se do ankety zapojili, přitom 82 respondentů, tedy skoro 70 procent, vyslovilo nesouhlas s možností zkráceného studia, kterou novela přináší.
Zastánci novely ovšem uvádějí, že změnu chtějí samy mladé zdravotnice. „Většina sester, které v nemocnicích chtějí pracovat, nepožadují vysokoškolské vzdělání – je jich 70 procent. Tak jim to prosím umožněme,“ řekl na zdravotnickém výboru poslanec Běhounek. „Navštívila jsem několik středních zdravotnických škol a mluvila jsem se studentkami čtvrtých ročníků. Zhruba tři čtvrtiny z nich na můj dotaz, zda by šly hned po střední škole do praxe, reagovaly kladně,“ uvedla v létě pro ZD poslankyně Jana Pastuchová (Ano).
Podle poslance Kasala sestry studují déle než lékaři
V dopise, který rozeslala poslancům POUZP, je poukazováno ještě na další věc, která se objevuje v argumentech zastánců novely. Jde o to, že je změna prezentována jako opuštění systému 4+3 na 4+1. „Novela je připravována v důsledku nedostatku nelékařských zdravotnických pracovníků, který ovšem není způsoben stále opakovanou délkou studia. Nesprávně je interpretováno, že studium všeobecné sestry trvá sedm let. Studium všeobecné sestry trvá tři roky, a to buď na vyšší odborné škole, nebo na škole vysoké. Před tímto studiem má student čtyři roky všeobecně vzdělávací školy jakéhokoli zaměření. Jedná se o stejnou dezinformaci, jako bychom tvrdili, že studium medicíny trvá deset let,“ přibližuje Tomáš Válek.
Výše zmíněné tvrzení skutečně zazní snad na každém jednání ve sněmovně. Ad absurdum ho na posledním zdravotnickém výboru dotáhl poslanec David Kasal (Ano). „Vzdělávání musí být kratší i s ohledem na to, a teď nechci nikoho urazit, že lékaři studují šest let a sestry sedm let,“ řekl Kasal.
Že na studium všeobecné sestry nechodí zdaleka jen absolventi středních zdravotnických škol, potvrdil v létě ZD také proděkan pro výuku a studium 3. LF David Marx. Podle něj se dokonce stává, že větší část úspěšných uchazečů nepochází ze zdrávek. „Loni poprvé jsme měli více absolventů gymnázií, předtím to byly spíše zdravotnické školy. Ti mají pozitivní handicap v oblasti praktické, ale na druhé straně se absolventi gymnázií umí učit a jsou to dobří kandidáti pro studium. Chybějící praxi si rychle nahradí,“ uvedl David Marx.
Vliv demografie i médií
Výše uvedené koneckonců ilustruje fakt, kterého jsou si vědomi i ti, kdo změnu prosazují – totiž nevalnou kvalitu studentů středních zdravotnických škol. Situace se přitom podle Tomáše Válka může ještě zhoršovat, což je dáno demografickým vývojem – tedy porodností, která s drobnými výkyvy klesá od roku 1974. Do doby kolem přelomu tisíciletí spadla o celých sto tisíc narozených dětí ročně.
„Dnešních absolventi se narodili mezi léty 1995 – 1998, kdy byl průměrný věk matky při prvním narození dítěte cca 24 let. To znamená, že rodiče dnešních absolventů jsou narozeni v létech 1973– 1977, tedy v době, kdy počet narozených dětí byl ještě vysoký, ale rapidním způsobem klesal. Z tohoto lze dopočítat, že počet nových studentů bude neustále klesat, rozdíl mezi současnými absolventy a novými studenty musí být nutně okolo 40 tisíc, a to ve všech studijních oborech, tedy i mimo zdravotnictví. Dnešní školství ovšem nabízí daleko širší spektrum studijních oborů než před 30 lety. Tedy i poměr studentů se rozložil mezi daleko větší počet škol. Jednoznačně tedy musíme dojít k závěrům, že snížení počtu všeobecných sester není rozhodně dáno délkou studia. Zájem o studium na středních zdravotnických školách je poměrně nízký, školy de facto provádějí „hon na studenty“, pořádají nábory studentů, investují finance do marketingu a snaží se přijmout co největší počet studentů a to za jakoukoli cenu. Do studia zdravotnických oborů tedy vstupují žáci základních škol, kteří mají daleko horší prospěch než kdysi, nutně tedy musí být i nižší úroveň absolventů,“ píše Válek.
Podle něj pak k nedostatku sester přispívá náročnost povolání a neadekvátně sestavený ošetřovatelský tým, kde jedno povolání zaskakuje druhé (psali jsme zde), o objemu administrativy nemluvě (o tom, že by snad mělo dojít k jejímu snížení, jsme psali zde). „Fakt, že systém saturujeme všeobecnými sestrami 4+1, přinese pouze druhotné negativum ve smyslu chybějících asistentských povolání. Do zdravotnictví tedy nepřijde procentuálně více pracovníků, pouze se přesunou z „jedné škatulky do druhé“, tedy stávající zdravotničtí asistenti dostudují jeden rok navazujícího studia. Otázkou je, zda při výkonu povolání. Stanou se všeobecnými sestrami a tím onen přírůstek zaměstnanců skončí,“ doplňuje Válek.
Aby toho nebylo málo, může navíc změna podle Válka ještě sestrám zasadit ránu. „Do roku 2007 se povolání všeobecné sestry na žebříčku hodnocených povolání vůbec neobjevovalo, poté, co začaly sestry studovat vysoké školy, se záhy vyhouplo na 3. místo v žebříčcích prestižních povolání hned za lékaře a vědce, tedy mezi povolání, k jejichž výkonu musí mít absolvent terciální vzdělání, musí být emočně vyspělý, aby dosáhl svého statutu. Jakou prestiž bude mít toto povolání, když jí opět odebereme, samozřejmě že ne zcela, studium na VŠ, toť otázkou. Celkově sestrám neprospívá ani mediální obraz prezentovaný široké laické veřejnosti formou různých televizních seriálů a filmů, kde je sestra zobrazována absolutně nedůstojným způsobem. Prezentace tímto způsobem zcela jistě ovlivňuje potencionální adepty na studium zdravotnických nelékařských oborů,“ dodává Tomáš Válek.
O to, aby se studium nelékařských zdravotnických povolání stalo atraktivnějším, nyní usiluje odborový svaz zdravotnictví a sociální péče spolu s Unií zaměstnavatelských svazů. Pracují proto na projektu, jehož výsledkem bude kampaň Studuj zdrávku. Možná by nebylo od věci, kdyby i ministerstvo zdravotnictví zkusilo zvyšovat prestiž středních škol dříve, než na ně přesune převážnou část vzdělávání sester.
Michaela Koubová
