Dvě věci, které zdánlivě nikterak nesouvisí s konferencí o kontrole tabáku, přesto ji významně ovlivnily. Jeden den v indickém Dillí je kvůli neprostupným oblakům dýmu, prachu a zplodin srovnatelně škodlivý s vykouřením 20 cigaret.

 

Hodnoty poletavého popílku přesahovaly během konference (v první polovině listopadu, o konferenci jsme poprvé informovali zde a zde) hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací několikasetnásobně. Namísto doporučených 10 miligramů na metr krychlových dosahovaly hodnoty více než 900. Vzduch v Dillí byl třikrát zamořenější než v druhém městě žebříčku – mongolském Ulánbátaru.

Většina z více než tisícovky delegátů ze sto osmdesáti zemí světa chodila týden na jednání v rouškách a trpěla respiračními problémy. Situaci zástupců jednotlivých zemí na v pořadí už sedmé Konferenci smluvních stran COP7, jak zní celý název konference, neusnadnila ani v Indii proběhnuvší měnová reforma.

Vláda indického premiéra Narendra Modiho v rámci boje s šedou ekonomikou vyhlásila měnovou reformu a zneplatnila ze dne na den tisíci rupiové bankovky. Jediné, které měla většina delegátů a za které se dala zaplatit káva, nebo taxík a dojet do centra Dillí, vzdáleného bezmála osmdesát kilometrů.

Mohlo by vás zajímat

Organizátoři zvolili konferenční centrum takto vzdálené úmyslně, aby byli delegáti co možná nejvíce uchráněni před tabákovými lobbisty, kterých mělo být město během jednání plné. Vzhledem k těžko předvídaným okolnostem byli nakonec vysocí úředníci z celého světa “chráněni“ téměř dokonale. Bez peněz a uprostřed pusté smogem zahalené krajině odkázáni na rozvrzané autobusy, které ráno a večer vozily vyjednavače mezi konferenčním centrem a tři kilometry vzdálenými hotely.

Úspěch slovenské diplomacie

Navzdory ne zrovna příznivým okolnostem, které jednání provázely, se během konference povedlo dojednat několik konkrétních opatření, která by měla zpomalit tabákovou epidemii. Ta ročně připraví o život šest milionů lidí.

Důležitou roli sehráli slovenští diplomaté, kteří jakožto zástupci předsednické země Rady Evropské Unie měli vyjednávání a hledání společného postoje členských států EU na starosti.

„Došlo ke konsenzu u jednotlivých projednávaných bodů, navzdory tomu, že to vyžadovalo v některých případech mnoho úsilí. Například u stanoviska ke zprávě o stavu Protokolu o eliminaci nelegálního obchodování s tabákovými výrobky, či u agendy, která se týká právní odpovědnosti výrobců tabákových výrobků za úmrtí způsobené užíváním tabákových výrobků,“ uvedla Martina Merková z mediálního odboru slovenského Úřadu veřejného zdravotnictví.

Podle zástupce slovenské delegace, který se jednání přímo v Indii účastnil, ale nepřeje si zveřejnit své jméno, (autor článku ho zná), je shoda v otázce právní odpovědnosti jeden z největších úspěchů Slovenska v rámci předsednictví.

U dalších projednávaných bodů taková shoda nepanovala. Namísto zákazu nových tabákových výrobků tzv. ENDS (electronic nicotine delivery systems) se vyjednavači dohodli na dalším nezávislém zkoumání zdravotních dopadů. O regulaci se tak rozhodne nejdříve během COP8, která proběhne za dva roky v Ženevě.

Rámcová úmluva Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku FCTC je jediná mezinárodní smlouva o veřejném zdraví, která řeší globální boj proti kouření. V platnost vstoupila v roce 2005. Zároveň se jedná o první mezinárodní smlouvu, která byla dohodnuta pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) a úspěšně pomáhá koordinovat globální boj proti tabáku. Do dnešního dne smlouvu ratifikovaly téměř všechny země světa. Pravidelné konference COP se konají ve dvouletých intervalech.

Jakub Žák