Lysohlávky jsou známé jako houba šamanů i jako předmět zájmu experimentátorů na poli halucinogenních zážitků. Pokud se ale potvrdí výsledky dvou malých studií publikovaných tento týden v časopise Journal of Psychotherapy, mohlo by do budoucna jít i o lék. Zdá se totiž, že v houbičkách obsažený psilocybin pomáhá spolu s psychoterapií tlumit deprese a úzkost u onkologických pacientů.
Dinah Bazerové z New Yorku diagnostikovali lékaři rakovinu vaječníků v roce 2010, kdy jí bylo 63 let. Léčba se zdařila – jenže pacientka se začala obávat, že se nemoc vrátí. „Prostě jsem se najednou začala hrozně bát. Jen čekáte, až to znovu přijde. Úzkost mi ničila život,“ popisuje dle deníku Independent Bazerová.
V roce 2012 proto za přítomnosti dvou vyškolených pracovníků spolkla kapsli psilocybinu. Pak jen za poslechu hudby ze sluchátek a s očima zakrytýma maskou na spaní počkala, až látka začne působit. „Najednou jsem byla na temném, strašidelném místě, ztracena v prostoru i čase. Byla jsem opravdu, ale opravdu vyděšená,“ vypráví pacientka. Pak ale uviděla svou hrůzu z návratu rakoviny jako černou masu ve svém břiše – a naštvaně na ni zakřičela, ať zmizí. „Jakmile se to stalo, strach byl pryč. Jen jsem se vznášela za zvuku hudby, unášena řekou,“ říká Bazerová. Pocítila také hlubokou lásku k rodině a přátelům a vnímala i jejich lásku k ní. „Měla jsem pocit, jako když se koupu v boží lásce. Sice jsem stále ateistka, ale je to jediný způsob, jak se to dá popsat,“ vysvětluje. Podle výzkumníků přitom hrají právě takové mystické zážitky svou roli v terapeutickém účinku látky. Ve výsledku tak terapie neovlivnila Dinah Bazerové jen úzkosti, ale celý život. „Skutečně to pro mě všechno změnilo. A pořád netrpím úzkostí kvůli tomu, že by se rakovina vrátila,“ dodává.
Výzkum po 40 letech
Bazerová byla jedním z 80 účastníků dvou malých studií provedených týmy odborníků z Johns Hopkins University v Baltimoru a Langone Medical Centre na New York University. Šlo přitom zpravidla o pacienty s rakovinou, obvykle aktivní, kteří trpěli depresemi a úzkostí. Výzkumníci dokázali, že jediná dávka psilocybinu v kombinaci s psychoterapií snižuje deprese a úzkost, zároveň také zvyšuje celkovou pohodu. Navíc se zdá, že u velké části pacientů je tento efekt dlouhodobý – přetrvává více než půl roku.
I když je psilocybin, stejně jako ostatní psychedelické drogy typu LSD, zakázaný (u nás je sběr menšího množství houbiček klasifikován jako přestupek, pokud je ale houbař načapán s více než 40, jde už o trestný čin), rostoucí povědomí o psychologických mechanismech způsobených drogami vedl k obnovení výzkumu možných léčebných přínosů. Vědci totiž výzkum prováděli už v minulosti, na začátku 70. let byl ale zastaven kvůli tvrdým regulatorním opatřením reagujícím na šířící se rekreační užívání. Už několik malých studií přitom poukázalo na možný přínos v léčbě alkoholismu, závislosti na opiátech, deprese a úzkosti. Právě poslední dva problémy se často objevují u lidí s rakovinou, antidepresiva v tomto případě ale příliš nepomáhají. Proto se vědci pokoušejí najít alternativu, kterou by mohl být právě psilocybin.
Dlouhodobý efekt u většiny pacientů
Výzkum probíhal tak, že v rámci jedné studie se každý dobrovolník účastnil psychoterapeutického sezení, při němž dostal buď vyšší dávku psilocybinu, nebo malou placebo dávku psilocybinu. Pět až sedm týdnů po tomto sezení se konalo další s druhou variantou dávky. Druhá studie vypadala podobně, jen použila jako placebo vitamín B3.
Při každém sezení ležel účastník na gauči, měl na očích masku a poslouchal hudbu. Společnost mu dělali výzkumníci, kteří ho naváděli k zaměření pozornosti na vnitřní prožitky. K hodnocení reakcí byla použita různá psychologická a fyziologická měřítka včetně krevního tlaku, tepu, klinických testů a dotazníků. Hodnocení probíhala před každým sezením a pak dva až třikrát v následujících šesti měsících. Na konci studie byly rodiny, přátelé i kolegové vyzpovídáni kvůli posouzení účastníkovy duševní pohody.
Výsledky obou studií ukázaly, že psilocybin způsobuje okamžitou a signifikantní redukci deprese, úzkosti a poruch nálady, zvyšuje kvalitu života, jeho smysl, napomáhá akceptovat smrt a přináší optimismus. Den po terapii tak u 80 procent pacientů ve studii na newyorské univerzitě nebyla zjištěna klinická úzkost či deprese, zatímco ve skupině s placebem to bylo 30 procent. Tyto přínosy přetrvávaly v 80 procentech i po půl roce.
Budeme mít jednou houbičky na předpis?
Jádrem účinků psilocybinu je pocit sjednocení, kdy je vše na určité úrovni propojeno. „Po takovém druhu zážitku lidé cítí, že se naučili něco, co pro ně má cenu a hluboký smysl. Tomuto zážitku pak připisují změny v tom, jak přistupují k životu, jak jednají s lidmi a jejich systému hodnot vůbec,“ říká podle New Scientist Roland Griffiths, který vedl studii na Johns Hopkins University.
Během výzkumu nebyly zaznamenány žádné závažné nežádoucí účinky, objevily se ale případy nevolností, bolestí hlavy a přechodné úzkosti. Zároveň jde dosud o největší studie psilocybinu v souvislosti s léčbou deprese a úzkosti.
Stephen Ross, vedoucí výzkumník na newyorské univerzitě, zároveň zdůrazňuje potřebu alternativní péče pro onkologické pacienty. „40 až 50 procent pacientů s rakovinou budou mít diagnostikovanou depresi nebo úzkost. Současná léčba, jako jsou antidepresiva, nefunguje lépe než placebo,“ říká Ross. Podle něj je nyní třeba provést studii na větším, reprezentativním vzorku pacientů. „Pokud se prokáže to, co se ukázalo nyní, pak by se psilocybin potenciálně mohl stát lékem na předpis na depresi a úzkost spojenou s rakovinou,“ uzavírá Ross. Podle Griffethse sice není jasné, zda bude psilocybin fungovat i u jiných než onkologických pacientů, domnívá se však, že by mohl pomoci i dalším lidem s terminálním onemocněním. V plánech je i studie zaměřující se na deprese rezistentní vůči standardní léčbě.
-mk-
