Zákon o postgraduálním vzdělávání lékařů (95/2004) ve sněmovně prošel velkou většinou hlasů, kdy se proti němu postavilo pouze 13 poslanců. Doputoval tak do senátu, kde ale už poprvé narazil. Ve středu ústavně-právní výbor přijal usnesení, jímž navrhuje zákon zamítnout. To vítá Česká lékařská komora (ČLK), která nad novelou zlomila hůl poté, co se norma výrazně odchýlila od původní verze.  Ministrovi Svatoplukovi Němečkovi (ČSSD) přitom komora vyčetla, že dopustil přijetí komplexního pozměňovacího návrhu, jehož nejviditelnějším důsledkem bylo opětovné nabobtnání zredukovaného počtu oborů z 33 na 43. V úterý 13. prosince má o vzdělávacím zákoně jednat senátní Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku a ČLK spoléhá na senátory–lékaře, že podpoří jeho zamítnutí. Podle zjištění Zdravotnického deníku má velkou šanci na úspěch, ale bude hodně záležet na přesvědčivosti argumentů, které budou výboru a následně i plénu předloženy. Očekává se ostrá debata nikoliv ani tak mezi politiky, jako mezi samotnými nejednotnými lékaři.

 

Jaké rozhodování na senátory čeká, výstižně pro Zdravotnický deník popsal bývalý předseda zdravotního výboru profesor Jan Žaloudík (ČSSD): „Částečná vylepšení jsou opět v návrhu zaplevelena vícečetnými nejasnostmi a negativy. Chodbaření čili lobbying místy opět zvítězilo nad racionálním jádrem, leccos zůstalo neujasněno. Tentokrát však nelze žehrat na politiky. Co jsme si v lékařském stavu navařili, to teď konzumujeme. Nelékaři jen přihlížejí a diví se. Hlava jim nebere, že v přehledu stanovisek je ČLK na základě svého sjezdu silně proti, lékařské fakulty silně pro, ČLS JEP asi pro, ale s četnými výhradami řady v ní sdružených odborných společností a Mladí lékaři,o.s. možná pro, ale s výhradami a nenadšením. Těžká schizofrenie lékařské obce jako celku, jmenovaných lékařských svazů i jednotlivců z různých pohledů svého synchronního bytí v ČLK, ČLS JEP,  na LF, případně v ML. Možná mělo v procesu příprav novely více velet MZd, možná zůstala historická manažerská role zodpovědného a poté vymazalého náměstka nenaplněna.“

Komora: Raději žádný, než špatný zákon

Sjezd České lékařské komory doporučil senátu zákon o postgraduálním vzdělávání lékařů zamítnout. Komora zaslala všem senátorům dopis, v němž svůj postoj vysvětluje a s některými z nich se její zástupci setkávají i osobně. „Zákon je jako celek nefunkční. Jsou tam drobná zlepšení, ale i zhoršení a ta jsou závažnější. Než aby to prošel špatný zákon, tak ať raději neprojde vůbec,“ říká viceprezident komory Zdeněk Mrozek s tím, že není možné zákon měnit každé dva roky. Bude lepší tento pokus vzdát a raději připravit návrh znovu. „Mladým lékařům vadí neustálé změny. Tady vedle sebe běží  cca čtyři systémy a když má primář v týmu čtyři mladé lidi, tak každého má v jiném systému a může se z toho zbláznit,“ dodává s nadsázkou viceprezident.

Mohlo by vás zajímat

Nejvíce komoře v návrhu, který mají senátoři na stole, vadí funkční kurzy. „Pracuji 25 let jako anesteziolog, dělám prakticky celou šíři oboru a najednou si někdo vymyslí, že třeba na uspávání dětí budu muset mít zvláštní funkční kurz, na uspávání na gynekologii a porodnictví zase jiný zvláštní kurz. Kurz má trvat 1 až 6 měsíců, na tu dobu budu muset někam odjet, tam se školit, budu si to muset zaplatit, budu se muset ubytovat. To všechno jenom na pro to, abych získal erudici, kterou už vlastně mám. Jak jsme do teďka hovořili o atomizaci medicíny – a troufám si tvrdit, že máme nejvyšší počet oborů na světě – tak teď k tomu budeme mít ještě možná stovky až tisíce podoborů,“ vysvětluje Zdeněk Mrozek, který vidí negativní dopady ve třech oblastech:

  1. „Ekonomické zájmy některých pracovišť, která se budou cítit, že jsou jediná, která mohou v něčem vzdělávat a která to jedině umí.
  2. Prestižní důvody. Mám obavu, že pomaličku každý pan profesor, každý pan primář – protože funkční kurz navrhuje kterékoliv akreditované pracoviště – bude mít pocit, že musí mít svůj akreditační kurz, protože vedlejší primář ho také má.
  3. Nekalý konkurenční boj, kdy jedna skupina lékařů se bude snažit zamezit druhé skupině například provádět sonografii nebo operovat s různými přístroji. Vymyslí si funkční kurz a propustnost přes tento kurs nemusí být objektivní. Tady je pak kontrola velmi těžká,“ vypočítává Zdeněk Mrozek.

Jak se ovšem viceprezident komory vypořádá s námitkou ministerstva zdravotnictví, že ono ohlídá, aby k takovému navyšování kursu nedošlo, protože má pravomoc je schvalovat. „Viděli jsme, jak pohlídali počet oborů, kde původně deklarovalo, že jej razantně sníží,“ nedůvěřuje této pojistce Mrozek. Připomíná, že ministerstvo nejprve tvrdilo nejen, že sníží počty oborů, ale také že sníží délku vzdělávání. „Když se dnes na zákon dívám, tak jsou tam kosmetické změny, je tam třeba zkrácena délka oboru, ale hned se tam objevilo slovíčko minimálně, které znamená, že ten obor bude prakticky úplně stejný, jak byl do teďka. Kosmetické změny jsou určeny spíše pro publikum, ale praktický dopad pro mladé lékaře nebude kladný,“ říká Mrozek. Mladí lékaři podle něj neodcházejí ani tak kvůli penězům, jako proto, že se během vzdělávání cítí poníženi nerovným postavením vůči nemocnicím a primářům. „Vzdělávání je naprosto nepřehledné. Znám lidi, kteří mi píší zoufalé dopisy, že jsou někde pět let a teď zjistili, že tam byli úplně zbytečně a nikdo jim to nebyl schopen říci, že nemocnice nebyla akreditována, tak jim vzdělávání neuznali,“ popisuje viceprezident.

Senátoři váhají, Žaloudík je pro zamítnutí

Senátoři se nyní budou rozhodovat, jak s nedokonalým zákonem naloží. Jednou z možností je provést v něm změny a s těmi ho poslat zpátky do sněmovny. Pravděpodobnější však je, že senát normu zamítne a poslanci pak budou nuceni jeho stanovisko přehlasovat. Pro tuto variantu svědčí nejen návrh senátního ústavně-právního výboru zákon zamítnout, ale i malá sonda mezi klíčovými senátory zdravotního výboru. Všichni vnímají rozporuplné názory lékařské veřejnosti na navrhovanou podobu zákona a všichni si ponechali otevřená vrátka pro své konečné stanovisko.

„Domnívám se, že legislativní zásah je v současné situaci ve zdravotnictví nezbytně nutný a bude mít velký dopad na širokou veřejnost. Nejsem plně ztotožněn s aktuálním zněním návrhu a zvažuji podporu některého pozměňovacího návrhu,“ napsal nám docent Peter Koliba (ANO), předseda senátního zdravotního výboru.

„Nemyslím, že lze počítat s průchodností nějaké komplexní proměny zákona vzešlé na poslední chvíli ze Senátu. Moudřejší by teď bylo v Senátu zamítnout návrh novely a požádat poslance o přijetí názoru, že zákon si zaslouží urychlenou práci na nové a konsensuální  podobě. Přinese to určitě  méně škody než fixace potíží na mnoho dalších let,“ míní profesor Žaloudík.

Zpravodajskou zákona je docenta Milada Emmerová ČSSD), která zná podněty lékařské komory, ale prý nemůže předjímat, jak se situace během projednávání vyvine. „Jde o dlouho očekávanou novelizaci, od které je očekáváno, že zlepší dostupnost a kvalitu postgraduálního vzdělávání vyjmenovaných odborníků. Přijetí zákona bych osobně ráda podpořila, i když jsem si vědoma jeho nedostatků. Zařídím se tedy dle průběhu projednávání a dle názoru kolegů – senátorů se zdravotnickým vzděláním,“ uvedla pro Zdravotnický deník docentka Emmerová.

Senátoři budou zvědaví na argumenty, které zazní ve Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku v úterý 13. prosince. „Probíhají jednání s lékařskou komorou, která nám popisuje svůj pohled na věc. Každá mince má však dvě strany a je nutné poslechnout si názory opozice. Za tímto účelem mě čeká ještě mnoho jednání se zástupci zdravotnických zařízení a organizací, kteří mi předloží své názory a argumenty na projednávanou věc,“ říká předseda výboru Koliba s tím, že dokud neproběhla všechna jednání, nechce zveřejňovat své stanovisko, zda přijetí zákona podpoří, či nikoliv.

Také profesor Žaloudík vyčká jednání výboru, kam jsou přizváni zástupci komory, odborných společností, fakult, mladých lékařů a samozřejmě ministerstva zdravotnictví. „Ale jsem velmi nakloněn navrhnout kolegům senátorům zamítnutí zákona. A samozřejmě s apelem na urychlenou práci na jeho nové a konsenzuální podobě. Zákonodárný proces má z logiky pojmenování generovat nový zákon jako dar, hodnotný a s radostí přijímaný, nikoli jako již primárně odmítanou nepříjemnost. Nedovedu si představit, že Parlament jako celek schválí zákon o lékařích a pro lékaře proti vůli většiny lékařů, respektive bez konsensuální radosti v organizacích, které lékaře masově zastupují,“ uzavírá Jan Žaloudík.

Ministr Miloslav Ludvík na otázku, zda návrh novely zákona o vzdělávání lékařů podporuje, do uzávěrky neodpověděl. Jsme tak odkázáni na kuloárové informace, které říkají, že se za zákon, který nebude mít podporu velké části lékařů, bít nebude.

Tomáš Cikrt

 

O zákonu o postgraduálním vzdělávání lékařů jsme také psali zde, zde, zde, zde či zde.