Počet pacientů, odkázaných na umělou výživu, stoupá každý rok zhruba o dvacet procent

Rok co rok stále přibývá pacientů, kteří jsou odkázáni na umělou výživu. Jsou jich desetitisíce, dospělých i dětí. Za posledních pět let se jejich počet více než zdvojnásobil. Zaznamenali to nejen lékaři, ale i zdravotní pojišťovny. Onkologická onemocnění, alergie, onemocnění zažívacího traktu, poruchy metabolismu, selhání ledvin nebo jater, to je jen zlomek z dlouhého výčtu diagnóz, jejichž následkem hrozí nezřídka život ohrožující podvýživa. A věk? Od kojenců po seniory.

„Od vzniku naší nutriční ambulance v roce 2008 evidujeme každoročně nárůst počtu pacientů, a to v průměru o dvacet procent ročně. Ve společnosti jej ale lidé příliš nevnímají, protože odkázanost na umělou výživu u člověka na první pohled nepoznáte,“ potvrzuje lékař nutriční ambulance Nemocnice Nový Jičín, Kamil Bezděk.

Nemocnice Nový Jičín je jedním z mála pracovišť v Česku akreditovaných v oboru Klinická výživa a intenzivní metabolická péče. Zajišťuje tedy nejen školení nutričních terapeutek i lékařů před atestací, ale také poskytuje komplexní péči všem pacientům s obtížemi v oblasti výživy. „Srovnatelně širokou a kvalitní nabídku služeb najdou lidé nejblíže v Brně či Hradci Králové. Mezi pacienty ze severní Moravy jsme jednoznačně nejvyhledávanějším zařízením,“ doplňuje Bezděk.

Umělou výživu využívají podle jeho slov lidé bez ohledu na věk či pohlaví. Zhruba polovinu pacientů tvoří onkologičtí nemocní, a to zejména v období kolem operace, radioterapie a chemoterapie. Dále jsou to nemocní s postižením zažívacího traktu, neurologičtí pacienti s poruchami polykání, zejména po mozkových příhodách či po úrazovém postižení mozku, nebo geriatričtí pacienti, tedy staří lidé s přidruženým onemocněním. „Podvyživený pacient má výrazně sníženou svalovou hmotu. Například onkologický pacient, který se dostane do kritického stavu, totiž může ztratit během jediného dne až půl kilogramu svalů,“ doplňuje lékař.

Nejčastěji roztoky k popíjení

V naší republice nově přibývá každoročně kolem 80 tisíc pacientů s onkologickou diagnózou. Nejen samotné onemocnění, ale i jeho léčba lidský organismus oslabuje a nemocní často přestávají přijímat dostatek potravy. Podle odhadů hrozí podvýživa až dvěma třetinám onkologických pacientů, z nichž značná část nemůže přijímat stravu běžným způsobem.

V minulém roce bylo v péči nutriční ambulance Nemocnice Nový Jičín celkem 1 217 pacientů, z nichž přesně sedm set využívalo podporu výživy formou roztoků určených k popíjení, aplikaci do žaludku či střeva a 26 pacientů bylo odkázáno na nitrožilní podání umělé výživy. Šlo nejen o onkologické pacienty z řad dospělých, ale i dětí. „Stejné komplexní služby v oblasti výživy nabízejí jen v několika málo zařízeních v republice,“ podotýká mluvčí nemocnice Radka Miloševská. A upřesňuje, že více než polovina klientů nutriční ambulance využívá výživu formou roztoků určených k popíjení, k aplikaci do žaludku či střeva.

Mohlo by vás zajímat

Epidemie žloutenky v Ústí nekončí, nových je 12 případů

„Pacientům nabízíme všechny možnosti nutriční péče v domácím prostředí, ať už jde o enterální výživu podávanou ústy nebo do žaludku či střeva, nebo parenterální výživu podávanou nitrožilně, tedy do cévního systému,“ doplňuje lékař novojičínské nutriční ambulance Kamil Bezděk s tím, že umělá výživa bývá nejčastěji podávána pacientům, kteří vykazují nedostatek základních živin, tedy cukrů, tuků či bílkovin, nebo mají specifický deficit mikronutrientů, jako jsou vitamíny, minerály či stopové prvky, a to v podobě roztoků dodávaných do těla.

Loni téměř 300 milionů korun za umělou výživu

Více než 19 tisíc pacientů a úhrada přes 276 milionů korun za přípravky s umělou výživou. To jsou loňská čísla jen ze Všeobecné zdravotní pojišťovny. Také její statistiky jednoznačně potvrzují rostoucí počet pacientů, kterým musí být výživa podávána uměle. Za posledních pět let se jejich počet více než zdvojnásobil.

„Počet pojištěnců, kteří jsou odkázáni na umělou výživu, roste, a to v průměru o 19 procent ročně. S tím rostou i náklady, které byly za přípravky s umělou výživou vynaloženy, a to v průměru o 30 milionů korun ročně. V roce 2015 dosahovaly náklady za přípravky s umělou výživou téměř 280 milionů korun,“ vyčíslila Dana Blahutová z tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Náklady, počet balení a počet pojištěnců u přípravků s umělou výživou vykázaných v letech 2010 až 2015

Chybí cenové reference

Ne všechny přípravky s umělou výživou jsou ale plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Na některé z nich pojištěnci částečně doplácejí. Celková výše doplatků za přípravky, jejichž úhrada není plně pokryta z veřejného zdravotního pojištění, činila v loni bezmála 8 milionů korun.

„Pro úplnost informace uvádíme, že nárůst nákladů v případě potravin pro zvláštní lékařské účely (dále PZLÚ) je ovlivněn nejenom významným nárůstem počtu unikátně ošetřených pojištěnců, ale také růstem výše úhrady, případně rozšířením podmínek úhrady u jednotlivých skupin či podskupin potravin pro zvláštní lékařské účely,“ upřesnila Blahutová s tím, že důvodem kontinuálního nárůstu výše úhrad PZLÚ je absence cenových referencí v rámci zemí Evropské unie, kde značná část těchto přípravků není z veřejného zdravotního pojištění hrazena.

Počet pojištěnců dle nejčastějších indikačních skupin přípravků s umělou výživou v letech 2010 – 2015

-ova-