Vláda chce zmírnit ekonomický dopad poklesu příjmů na lidi v sice dočasné, ale déletrvající pracovní neschopnosti. Poukazuje přitom na skutečnost, že v roce 2010 došlo k úsporným opatřením ve státním rozpočtu a dávky nemocenského pojištění byly plošně sníženy. Navýšení těchto dávek opakovaně požadují odbory. Jejich představa je však vyšší, než návrh garančního ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Naopak ministerstvo financí (MF) připouští jenom malou změnu. Vzniklo tak šest různých variant návrhu, který je nyní v připomínkovém řízení a z nichž bude vláda nakonec vybírat. Rozdíl je patrný v nákladech státního rozpočtu, nejvyšší odborářský návrh by jej zatížil částkou 4,3 miliardy korun, kdežto představa ministerstva financí v nejštíhlejším variantě činí 0,3 miliardy korun. Návrh musí nakonec projít parlamentem, protože je pro jeho realizaci nutné změnit zákon. Přijetí zákona si jako jednu ze svých 10 priorit pro rok 2017 stanovil také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění podle výše výdělku. Započítává se však jen určitá jeho část, za den to může být maximálně 892 korun.
MPSV předložilo návrh na zvýšení dávek nemocenského v listopadu plénu tripartity, a to ve dvou variantách. Tam odboráři (Českomoravská konfederace odborových svazů· a Asociace samostatných odborů ČR) návrh podpořili, nicméně byl rozšířen o další dvě štědřejší varianty a předložen na jednání Koaliční rady 23. listopadu. Na ní se dohodlo, že materiál bude rozšířen o další dvě úspornější varianty navržené MF a půjde po připomínkovém řízení do vlády, která jednu z šesti možností vybere.
V Česku bylo v roce 2015 zaznamenáno 1,5 miliónu případů déletrvající pracovní neschopnosti, tedy takové, která trvá alespoň 15 kalendářních dnů, z toho cca 76 tisíc případů trvalo déle než 180 dnů. „Navrhované opatření zvýšení nemocenského má tedy potenciál zlepšit sociální situaci velkého počtu domácností,“ píše se ve vládním materiálu. Z hlediska příčin déletrvající dočasné pracovní neschopnosti, patří k nejčastějším nemoci pohybové soustavy, kam loni spadalo 30 % všech případů, přičemž nejčastější jsou onemocnění spojená s bolestí zad. Druhou nejčetnější skupinu onemocnění představují úrazy a jiné následky vnějších příčin, celkem 18 % všech případů trvajících déle než 30 dnů. Třetí nejčetnější skupinou (9 %) jsou onemocnění dýchací soustavy.
Postupně bylo navrženo šest variant řešení:
- Varianty 1 a 2 původně předložené MPSV
- Varianta 3 předložená odborovými svazy a následně kompromisní návrh 4, s nímž přišlo opět MPSV
- Varianty 5 a 6, které vypracovalo MF (liší se dnem, od kterého se navýší sazba).
Varianty se liší významně jak do počtu případů pracovních neschopností, u kterých dojde ke zvýšení příjmů domácností (76 – 460 tisíc osob), tak i rozpočtovými dopady (0,3 -4,3 miliardy korun).
Přehled variant navýšení nemocenské
Dopad na státní rozpočet
Denní výše dávky při různých sazbách pro denní nemocenské
Vláda bude projednávat návrh v jeho šesti variantách jako nelegislativní materiál. Následně ale musí jednu variantu navrhnout parlamentu jako změnu ustanovení § 29 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Hodlá k tomu využít právě projednávaný sněmovní tisk č. 926, který prošel prvním čtením v poslanecké sněmovně dne 6. prosince. Ten se sice týká zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ale současně se při něm novelizuje i výše zmíněný zákon 187/2006.
-cik-
