Dánská farmaceutická společnost Lundbeck přišla s možná zásadním posunem v léčbě Alzheimerovy choroby. U myší prolomila hematoencefalickou bariéru originální cestou.
Žraločí protilátky přinášejí naději v léčbě Alzheimerovy choroby. Dánský výrobce léků Lundbeck přišel na to, jak prolomit takzvanou hematoencefalickou bariéru. Prozatím jen u myší. Nicméně objev podle listu Financial Times skýtá naději také pro pacienty, kteří trpí Parkinsonovou nemocí.
Hematoencefalická (nebo také krevně mozková) bariéra odděluje vnitřní prostředí mozku obratlovců od cévního systému v těle a umožňuje jen omezený transport látek mezi mozkovou tkání a krví. Přes tuto bariéru mohou volně přecházet látky rozpustné v tucích, ale také plyny (jako kyslík nebo oxid uhličitý). Všechny ionty a látky rozpustné ve vodě (například glukóza) se však musí aktivně transportovat přes buněčné membrány za spotřeby energie. Díky tomu může být výměna látek mezi krví a mozkovým tkáňovým mokem regulována.
Dánsko-americká naděje
Dánská farmaceutická společnost se na mozkové nemoci zaměřuje dlouhodobě a na trh dodává také například antidepresiva nebo léky na potlačení schizofrenie. Na výzkumu léčby Alzheimerovy choroby spolupracuje s americkou skupinou Ossianix, která do projektu taktéž vložila blíže nespecifikovanou sumu finančních prostředků.
Jeden z největších problémů vědních oborů, týkajících se lidského mozku, je najít způsob, jak do něj dostat léky právě přes hematoencefalickou bariéru. Ta je sice důležitá, protože brání přenosu toxinů do mozku, na druhé straně ale brání průchodu účinných látek obsažených v lécích. Pacienti proto musí užívat daleko větší objem příslušných medikamentů, aby do mozku proniklo alespoň něco. Alternativou je také dopravování účinných látek do mozku jinými způsoby, například injekcemi přímo do mozkové tkáně.
Mohlo by vás zajímat
Lundbeck a Ossianix tento týden oznámily, že u myší objevily způsob, jak krevně mozkovou bariéru „přelstít“. Do léků přidaly protilátky získané ze žraločí tkáně, které účinné látky přes bariéru doslova propašují.
Podle Franka Walshe, zakladatele a šéfa Ossianixu, mohou prý klinické testy na lidech začít během dvou let. Pokud budou úspěšné, léky pro efektivní léčbu Alzheimerovy choroby by mohly být dostupné už v příštích deseti letech. Walsh také vyjádřil přesvědčení, že kromě Alzheimera bude tímto způsobem možné léčit i Parkinsonovu chorobu.
Ve stínu neúspěchů
„Náš výzkum zúročil 400 milionů let evoluce,“ řekl Kim Andersen, viceprezident a vedoucí výzkumné divize Lundbecku. Právě před 400 miliony let se objevili první žraloci a s nimi i protilátky, které dnes našly potenciální využití v léčbě mozkových nemocí. Devízou žraločích protilátek je jejich velikost. „Dosahují sotva desetiny rozměrů standardních účinných látek,“ řekl Walsh a přirovnal je v pozitivním slova smyslu k Trojskému koni.
„Výsledky přicházejí v době, kdy vývoj léků proti Alzheimerově chorobě zaznamenal několik neúspěchů,“ řekl Walsh. Zatím poslední farmaceutická společnost, která byla nucena oznámit selhání původně nadějného výzkumu tohoto druhu byla americká Eli Lilly. Její lék solanezumab během rozsáhlého testování selhal, což Eli Lilly přiznala vloni v listopadu.
Více jsme o souvislostech léčby Alzheimerovy choroby psali zde.
Dánský Lundbeck, jehož roční obrat dosahuje kolem 2 miliard dolarů (přes 50 miliard korun), je přesvědčen, že jeho objev může znamenat průlom v léčbě dalších onemocnění mozku, včetně takových, která dnes považujeme za nevyléčitelné. Přesto ale mírní přílišný optimismus a upozorňuje, že výzkum je stále ve velmi rané fázi a stále existuje poměrně vysoké riziko, že to, co funguje na myších, nemusí fungovat na lidech.
Peter Welford, analytik globálního bankovního domu Jefferies, upozorňuje, že „počet ani záběr programů Lundbecku zaměřených na výzkum Alzheimerovy choroby není znám.“ Na druhé straně prý jde o samotné jádro výzkumné činnosti celé společnosti, a tak prý není zcela vyloučeno, že se úspěch může dostavit i v klinických testech na lidských pacientech.
Petr Musil
