Téměř dva roky po pádu letadla Airbus německé společnosti Germanwings, který způsobil kopilot stroje Andreas Lubitz, panuje kolem duševního zdraví pilotů dopravních letadel znepokojení. První výzkum týkající se duševního zdraví pilotů uskutečnili badatelé ze Školy veřejného zdraví při Harvardově univerzitě. V roce 2015 poslali elektronickou poštou anonymní dotazník téměř 3500 profesionálních pilotů padesáti národností.
Výsledky ukázaly, že z 1848 pilotů, kteří na dotazník odpověděli, trpí 233 depresemi. To je 12,6 procenta. Takové číslo je dost vysoké, neboť například ve Francii zažilo v roce 2010 depresivní stav 7,6 procenta osob ve věku od 20 do 75 let. Kromě toho američtí vědci konstatovali, že 4,1 procenta pilotů mělo dva týdny před vyplňováním dotazníku sebevražedné myšlenky.
„Piloti nejsou psychickými problémy zasaženi víc než ostatní obyvatelstvo,“ tvrdí profesor Henri Marotte z francouzské Lékařské rady civilního letectví. Mluvčí Generálního ředitelství civilního letectví Eric Héraud uvádí, že piloti jsou více lékařsky sledováni než běžné obyvatelstvo, proto se u nich dříve zjistí některé nemoci, takže mohou být i vhodněji léčeni. Problém je podle Marotteho jinde. „Je potřeba je během letu včas odhalit a zabránit tomu, aby unikli radaru,“ připomíná.
Lékařská rada civilního letectví ve Francii prohlásí každý měsíc dva až tři piloty za neschopné dál vykonávat svou práci. To je 0,5 procenta z celkových 7300 aktivních pilotů. Někteří přestanou létat, ale ti, jejichž stav se zlepší, mohou po přezkoumání znovu vzlétnout.
A co ti piloti, kteří proklouznou sítí? „Mnozí skrývají své problémy, aby nepřišli o licenci, a tedy o zaměstnání,“ říká Patrick Magisson z technické komise Národního syndikátu dopravních pilotů. „Toho se právě obával německý pilot Andreas Lubitz, když tajil vysvědčení o neschopnosti vykonávat svou práci,“ dodává.
Celých 60 procent pilotů uvedlo, že se odmítají léčit, a 15 procent mělo v úmyslu brát léky, aniž by to ohlásili.
Pro lékaře je zjišťování rizikových osob těžké. Po každé lékařské prohlídce jsou piloti vyzváni, aby podepsali čestné prohlášení. Tato prohlídka se až do šedesátého roku pilota koná každoročně a pak každého půl roku. „Nedávno jsem měl příležitost vidět muže, který byl prohlášen definitivně za neschopného létat z důvodu mozkové choroby, o níž věděl od roku 2001. Celá léta ji skrýval,“ říká Marotte, jehož citoval francouzský deník Le Figaro.
Lékaři se setkávají i s jiným problémem. „Andreas Lubitz neřekl svým ošetřujícím lékařům, že je pilot, a lékařům kontrolujícím zdravotní stav pilotů zase neřekl, že je nemocen. Nemělo by pro zdraví pilotů platit zrušení lékařského tajemství? O tom nemohou rozhodovat lékaři, ale zákonodárci,“ soudí Marotte.
Nehoda airbusu letecké společnosti Germanwings z března 2015, třináctá sebevražda pilota od roku 1976, oživila staré démony kokpitů. Evropská komise nyní pracuje na úpravě pravidel pro leteckou dopravu, podle nichž by se měly provádět testy pilotů na drogy a alkohol a letecké společnosti by měly povinnost ujistit se, že všichni piloti mají v případě potřeby přístup k psychologické pomoci.
Další předpokládanou změnou je to, že nově příchozí piloti budou muset projít psychologickým hodnocením, které zatím není povinné.
-čtk-
