Rozšíření nákladné zdravotní péče a růst cen léků zvyšují tlak na veřejné zdravotnické systémy. Podle OECD je čas na diskusi i přehodnocení cenové strategie ve farmaceutickém průmyslu.

 

Nové technologie vstupují do zdravotnictví takovou rychlostí jako nikdy předtím. Dálkově ovládané roboty, genomika, kmenové buňky, umělá inteligence a další se stávají standardní součástí zdravotní péče. Dnes už nikoho nepřekvapí využití 3D tiskáren pro „výrobu“ a vypěstování náhradních orgánů pro transplantace.

Technologický rozmach však vede nejen k objevení dosud netušených možností v medicíně, ale představuje také výzvu pro účastníky veřejných zdravotnických systémů, včetně tvůrců zdravotnické politiky, regulátory, pojišťovny, lékaře a v neposlední řadě také pacienty.

Nové ale drahé možnosti

„Technologie jsou pro zdravotnictví přínosné tehdy, když z nich plynoucí zdravotnické benefity převýší jejich nákladnost,“ praví zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. To se ale prý často neděje, jelikož náklady zdravotní péče v posledních dvaceti letech raketově rostou, zatímco její dostupnost se zásadně nezvyšuje. Vlády jednotlivých zemí by proto měly vážně uvažovat o tom, jak si s tímto stavem poradí.

Problémem jsou například vstupní ceny život zachraňujících léků, zejména pro léčbu rakoviny. Ta je díky tomu ve Spojených státech dnes čtyřikrát nákladnější než před osmnácti lety. Zatímco v roce 1995 činily náklady na léčbu, která život pacienta prodloužila o jeden rok, kolem 50 tisíc dolarů, v roce 2013 to již bylo více než 200 tisíc. A to i po odečtení vlivu inflace.

Mohlo by vás zajímat

Plátci zdravotní péče se také stále častěji potýkají s tím, že financují vysoce nákladnou péči pro velmi úzký kruh obyvatel. A přitom by nové technologie měly péči zpřístupňovat stále většímu množství lidí skrze její zefektivňování a zlevňování. Na druhé straně nové léky proti hepatitidě jsou velmi účinné a současně poměrně levné a tím dlouhodobě cílí širokou část populace. Jenže právě proto, že jsou takto využívané, výrazně zatěžují veřejné rozpočty, což vytlačuje jiné druhy léků.

Nastolit rovnováhu

„Výdaje na nové technologie musí reflektovat skutečné přínosy včetně jejich porovnání s alternativními léčebnými postupy,“ píší autoři studie OECD. Plátci musí být prý také vybaveni možnostmi, jak ovlivňovat ceny léků a léčby a musí jim být umožněno neplatit za využití technologií, které mají jen malou nebo vůbec žádnou účinnost.

„Vyjednávací pozice mezi plátci zdravotní péče a výrobci léků, zdravotnických zařízení a pomůcek musí být vybalancovaná,“ dodává OECD. Toho může být dosaženo skrze větší transparentnost systému, spolupráci mezi jednotlivými plátci nebo dokonce za pomoci spolupráci mezi jednotlivými státy. Příkladem v tom může být Itálie či Velká Británie nebo iniciativa, do níž jsou zapojeny některé evropské a latinskoamerické země.

Nezapomínejme na pozapomenuté

Kromě rostoucích nákladů zdravotní péče zpráva OECD upozorňuje také na řadu dalších bodů, které by měly vlády jednotlivých zemí reflektovat. Jde zejména o investice do výzkumu léčby takzvaně „pozapomenutých“ chorob jako HIV/AIDS nebo tuberkulóza, boj proti odolnosti bakterií ale také o zaměření se na výzkum demence. Tyto oblasti jsou z hlediska zisku méně zajímavé, a tak OECD doporučuje zavést pobídky soukromým investorům, kteří budou výzkum a vývoj v těchto oblastech financovat.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v neposlední řadě předkládá celou řadu doporučení pro vlády a politiky členských zemí. Jde například o podporu investic do biotechnologického výzkumu a připravit zdravotnictví na příchod nových technologií. Vlády by podle OECD měly také zavést regulace vstupu technologií do zdravotnictví s ohledem na to, aby plnily hlavní účel, kvůli kterému jsou vyvíjeny – tedy zefektivnit, zlevnit a zpřístupnit zdravotní péči stále většímu množství lidí.

S tím jde také ruku v ruce zavedení systému evaluace toho, jak jsou technologie ve zdravotnictví využívány. Jedním z klíčových úkolů pro politiky a regulátory je zrychlení přístupu k novým objevům v medicíně. V současnosti totiž vývoj nových léků i zařízení naráží na přílišné byrokratické překážky, čímž se nové možnosti léčby k pacientům dostanou pozdě nebo vůbec.

-usi-

Článek vyšel na portálu Ekonomický deník (titul z portfolia Media Network s.r.o., vydavatele Zdravotnického deníku)