Dobrá zpráva pro zdravotníky všech nemocnic, kteří pracují ve směnném provozu: příplatky za služby dostanou celé nelékařské zdravotnické týmy, tedy nejen sestřičky. Rozdělí si avizovaných 600 milionů v příspěvkových organizacích a 400 milionů v zařízeních, kde se odměňuje mzdou. Pro každého zdravotníka sloužícího na směny by to tedy mohlo znamenat dva tisíce korun navíc. Odbory rozhodnutí vítají, horší zprávou však podle nich je, že v příštím roce již mají peníze jít přes úhradovou vyhlášku – a ke zdravotníkům se tedy nemusí dostat v té výši, v jaké by měly.
Jsou to tři týdny, co ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) přišel ze schůzky s ministrem financí Andrejem Babišem (Ano) s tím, že se mu podařilo získat finance na navýšení odměn pro sestry ve směnném provozu zaměstnané v příspěvkových organizacích. O několik dní později přišla druhá dobrá zpráva – na ministerstvu se podařilo najít další peníze, takže přidáno dostanou i sestry v zařízeních jiné zřizovací formy. Podrobnosti dosud nejsou zcela jasné, podle šéfky zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníkové se ale navýšení bude týkat všech nelékařských zdravotníků ve směnném provozu. V příspěvkových organizacích bude opatření realizováno nařízením vlády 564, ostatní nemocnice dostanou finance formou grantu.
„Příspěvkové nemocnice dostanou finance z ministerstva zdravotnictví a pro ostatní zařízení bude vypsáno dotační řízení a grant, který bude na získání částky pro všechny nelékařské zdravotnické profese, které pracují ve směnném provozu. Ministerstvo by nám mělo v nejbližších dnech informaci předat v podobě grantu a dotačního titulu. Bude se to řídit počtem zaměstnanců – zaměstnavatelé budou muset uvést, kolik zaměstnanců ve směnných provozech mají. Měli by to tedy dostat všichni,“ říká Dagmar Žitníková.
Dva tisíce navíc v každém typu nemocnice
Suma, o níž mají mít zdravotníci příplatek navýšen, je přitom v příspěvkových i ostatních zařízeních stejná. „Částka, kterou navrhuje ministr, je o 2000 korun. Ty by měli dostat zaměstnavatelé kompenzovány buď ze státního rozpočtu pro přímo řízené organizace, nebo formou dotačního řízení, kde jde o 2000 na hlavu zaměstnance. To znamená, že pokud měl nyní čtyři stovky, nově by měl mít 2400, pokud 1000 korun, dostal by 3000,“ přibližuje odborářka.
Vedle samotného navýšení příplatků v rámci vládního nařízení by odbory rády dosáhly ještě jedné věci – totiž nejen zvýšení horní hranice možného příplatku za směnnost (ta je nyní stanovena na 1000 korun), které plánuje ministr, ale také úpravu dolní hranice nastavené v současnosti na 400 korun. V připomínkovém řízení proto budou odbory navrhovat zvýšení spodní hranice na tisícikorunu. Horní hranice by podle nich mohla být stanovena na 5000 korun – o výši si nakonec beztak rozhodne zaměstnavatel v závislosti na tom, zda má finanční prostředky nebo ne.
Peníze navíc budou po získání dotací
Zatímco v přímo řízených organizacích mají zaměstnanci slíbeno navýšení od pololetí, u grantu se ještě uvidí. Každopádně nemocnice upozorňují, že dokud nebudou mít slíbené finance v ruce, žádné navyšování nebude. Věc už řešily se zástupci ministerstva na úterní tripartitě. „Přítomný náměstek Tom Philipp potvrdil, že pro nestátní nemocnice bude připraven dotační program se 400 miliony Kč. Pravidla tohoto programu ministerstvo zveřejní na svých webových stránkách. Budeme tedy muset vyčkat na zpracování pravidel pro přidělování dotací. Nezbude než nemocnicím doporučit, aby do získání příslušných dotací nový příplatek zaměstnancům neposkytovaly,“ napsali nám za Asociaci českých a moravských nemocnic Jana Popovičová a Stanislav Fiala.
Zatím tedy není jasné, jestli bude grant napsán tak, že bude pro nemocnice dostupný a bez problémů zadministrovatelný. „Pan ministr se zavázal, že by to tak mělo být, takže budeme muset počkat, až dostaneme konkrétní věci. Určitě to pak budeme ve spolupráci se zaměstnavateli řešit. Nejdůležitější je, aby to bylo co nejméně administrativně náročné a aby to bylo zrealizováno. Zájem na udržení zaměstnanců a kvalitní péče je oboustranný – jak od nás, tak od zaměstnavatelů,“ dodává Žitníková.
Jasno doposud není ani v tom, jestli se nějaké podpory dočkají zdravotníci v sociálních službách, kteří taktéž pracují u lůžka na směny. Podle Žitníkové zaměstnavatelé i odbory na posledním jednání tripartity na problém upozornili. Vzhledem k tomu, že jsou obecně pracovníci v přímé péči špatně ohodnocováni, bylo by dle odborů na místě posílit i jejich odměňování.
Už teď se ale odbory obávají, jaká situace bude příští rok. Záměr je totiž takový, že by se navýšení nerealizovalo jako letos formou grantu, ale prostřednictvím úhradové vyhlášky. „V letošním, loňském i předloňském roce jsme si ověřili, že když je to v úhradách, zaměstnanci v obchodních společnostech na to nedosáhnou. Zvyšování mezd v obchodních společnostech probíhá různě, a i když byla dohoda na celostátní úrovni mezi zaměstnavateli a odbory, že by to mělo být deset procent, nakonec to deset procent není. Budeme tedy preferovat formu, která by přesně určila, že je to pro tento typ zaměstnanců, a bylo by zkontrolovatelné, jestli to zaměstnanci dostali. Formou grantu by se jim teď peníze dostat měly, protože nebude vyplacen bez toho, aniž by zaměstnavatelé prokázali, že mají počty zaměstnanců ve směnách,“ uzavírá Žitníková.
-mk-
