Republikánské plány povedou ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče a omezí reprodukční práva žen, to jsou reálné obavy, které nyní přivádí Američanky na veřejné kliniky Planned Parenthood po celé zemi. Ty poskytují své služby všem bez ohledu na výši příjmu. Zájem žen o dlouhodobé metody antikoncepce prudce vzrostl od okamžiku, kdy Donald Trump zvítězil v prezidentských volbách.

Blížící se nástup Donalda Trumpa do Bílého domu vyvolává v mnoha amerických ženách obavy a zdaleka nejde jen o jeho vulgární a sexistické výroky. Republikáni jsou rozhodnutí škrtnout federální peníze ve výši 500 milionů dolarů, které putují na provoz sítě zhruba 650 veřejných klinik Planned Parenthood (Plánované rodičovství), kde vyhledá pomoc každoročně asi 2,5 milionů pacientů a pacientek. Federální peníze tvoří zhruba 40 % z celkového rozpočtu klinik. Ty jsou už od svého vzniku v roce 1916 předmětem sváru mezi konzervativci a liberály. Poskytují totiž kompletní péči o ženské zdraví, ať je to testování pohlavně přenosných chorob, screening rakoviny děložního čípku nebo rakoviny prsu, ale také různé metody antikoncepce. Současně jsou zde prováděny interrupce, což z nich v očích mnoha konzervativních voličů i představitelů republikánské strany dělá „potratové kliniky“, které je nutné co nejvíce omezit. Ukončení federální podpory by ovšem znamenalo, že se ke zdravotní péči nedostanou ženy v tíživé sociální situaci, které nemají dost prostředků na to, aby mohly být ošetřeny jinde.

Američtí republikáni přitom mají většinu v obou komorách kongresu, tedy jak v senátu, tak ve sněmovně reprezentantů, a za pár dní obsadí ještě Bílý dům. Prosazení jejich plánů je tedy velmi reálné. Omezení programu Planned Parenthood je jedním z jejich dlouhodobých cílů, který se nyní může uskutečnit, je totiž symbolem pro něco, o co republikáni usilující už opravdu dlouho. „Situace kolem Planned Parenthood je zástupnou bitvou za mnohem větší, desítky let trvající, válku, o legální interrupce,“ upozorňuje zpravodajský portál Vox.com. Důsledkem této války jsou pak také „vedlejší škody“, které dopadají na další služby plánovaného rodičovství, jako je antikoncepce nebo screening rakoviny. Pro program Planned Parenthood to přitom není poprvé, kdy čelí tlaku konzervativců na svoje zrušení nebo alespoň omezení. Už do roku 1916, kdy vznikl jako síť klinik poskytující ženám antikoncepci, tedy možnost samy se rozhodnout o tom, kolik budou mít dětí, a nikoliv rodit jedno dítě za druhým, než se jejich tělo zcela vyčerpá, vyvolává vášně. Tato organizace také stála za snahou dekriminalizovat interrupce. Avšak to, že se na klinikách provádí také umělé ukončení těhotenství z nich dělá snadný cíl. Podle informací portálu Vox.com je zhruba polovina ze všech interrupcí v USA provedena právě na klinikách Planned Parenthood. Většinu práce klinik však tvoří preventivní programy, ať již zaměřené na předcházení nechtěného těhotenství nebo přenosu pohlavních chorob, či screening cílící na výskyt rakoviny děložního hrdla a rakoviny prsu.

Ženy se bojí, že přijdou o zdravotní péči

Plánované ukončení federální podpory programu Planned Parenthood už vedlo k obrovskému nárůstu zájmu Američanek o dlouhodobé metody antikoncepce. Od oznámení výsledků prezidentských voleb vzrostl zájem o nitroděložní systémy, tedy hormonální i nehormonální nitroděložní tělíska, jejichž antikoncepční účinek přetrvává několik let, a to o 900 procent. Uvedla to v rozhovoru pro televizní stanici CNN Cecile Richardsová, prezidentka Planned Parenthood. „Ženy se zoufale obávají toho, že by mohly přijít o přístup ke zdravotní péči po dni prezidentské inaugurace, a proto svá těla připravují pro antikoncepci, která přečká Trumpovu éru,“ prohlásila Richardsová s tím, že právě nitroděložní tělíska se stávají stále populárnější formu antikoncepce, kterou volí ženy mající obavy z toho, že přijdou o možnost získat cenově dostupnou zdravotní péči. Už pouhý den po prezidentských volbách podle Richardsové kliniky Planned Parenthood zaregistrovaly zvýšený telefonický zájem o konzultace ohledně této antikoncepční metody a také o následné zavedení nitroděložních tělísek, dokud tyto služby ještě kliniky poskytují bez větších omezení. V okamžiku, kdy se změní jejich financovaní, budou nuceny své služby omezit anebo je zdražit. „Ženy v této zemi se rozhodně nevzdají bez boje a většina z nich je s námi,“ je přesvědčena Richardsová.

Program Planned Parenthood má podle ní za sebou nezpochybnitelné úspěchy, jichž během své stoleté historie dosáhl. „Jsme tu už sto let a jsme primární poskytovatel zdravotní péče pro ženy v USA. Výsledkem práce, kterou jsme udělali, je, že jsme nyní na třicetiletém minimu v počtu nechtěných těhotenství v USA,“ shrnula Richardsová. Snaha ukončit podporu programu podle ní bude mít přesně opačný efekt, než jaký politici očekávají. Místo toho, aby ubylo interrupcí, jejich počet může vzrůst, protože část obyvatel USA ztratí přístup k dostupné antikoncepci. „Je skutečně problém, když politici dávají přednost politice před zdravím žen napříč Amerikou. Pro toto voliči, ani ti Trumpovi, nehlasovali,“ dodala. Podle výzkumu veřejného mínění, který zveřejnily noviny USA TODAY, většina Američanů nesouhlasí s ukončením podpory pro Planned Parenthood. Proti je dokonce i polovina Trumpových voličů.

Každý rok přitom klinikami Planned Parenthood projde asi 2,5 milionů pacientů a pacientek, z toho více než dvě třetiny z nich využívají veřejného programu zdravotního pojištění Medicaid, které hradí jejich zdravotní péči. S Trumpovými plány zrušit reformu zdravotnictví odcházejících prezidenta Barracka Obamy, která přinesla zdravotní péči milionům chudých Američanů, ovšem přichází další překážky na cestě za zdravotní péčí pro tyto sociálně slabé. Například roce 2015 tvořili drtivou většinu pacientů klinik Planned Parenthood lidé, jejich příjem se pohybuje blízko okolo federální hranice chudoby. Podle portálu Vox.com by tak bylo velmi zjednodušující vnímat kliniky Planned Parenthood jen jako „potratové kliniky“, naopak jde o síť zdravotnických zařízení poskytující péči těm, co by si jinak nemohli dovolit, jejichž náplní práce je hlavně přecházet nechtěným těhotenstvím. „Těhotenství je zásadní zdravotní i finanční událostí života a rozhodnutí o tom, zda a kdy případně se člověk stane rodičem, je jedním z největších životních rozhodnutí, které může udělat. Sexuálně přenosné choroby ohrožují životy a plodnost, pokud nejsou zjištěny a léčeny. Antikoncepce může zásadně ovlivnit životy žen, když jim umožňuje podílet se na veřejném životě, když se mohou vyhnout nežádoucímu těhotenství, zmírní strašlivé příznaky endometriózy nebo premenstruační dystrofické poruchy,“ shrnuje Vox.com důvody, proč se touto problematikou zabývat. „Nemůžeme přece zcela ukončit systém veřejného zdravotního pojištění v Americe a nepřemýšlet nad tím, jaké dopady to bude mít na lidi, kteří se jinak nemohou dostat ke zdravotní péči,“ zdůraznila Cecile Richardsová, prezidentka Planned Parenthood.

Mohlo by vás zajímat

Ještě nikdy nebylo hnutí „pro-život“ tak silné

Naopak konzervativní voliči vidí v Trumpových plánech naději na to, že se skončí „potratový byznys“, což je častý argument zaznívající v debatě o osudu financování Planned Parenthood. V to doufá také Marjorie Dannenfelserová, prezidentka organizace Susan B. Anthony List, jejíž cílem je „podpora života“, včetně ukončení podpory „potratářských klinik“ Planned Parenthood. „Vyhráli jsme z nějakého důvodu. Ještě nikdy před tím nenastala doba, kdy bylo hnutí  ‚pro-život‘ tak silné,“ uvedla pro magazín Time. Se svým týmem dokázala oslovit celkem 1,6 miliónů voličů, zejména v hispánských částech Floridy, demokratických a nezávislých částech Severní Karolíny a Ohia, za což obdržela i osobní děkovný dopis od Trumpa. „Rok 2016 byl první, kdy jsme se dokázali v prezidentských volbách sehrát řadu důležitých bitev,“ popsala. Dannenfelserová také předpokládá, že se Trumpovi podaří změnit složení amerického nejvyššího soudu natolik, že v něm převládnou soudci naklonění tomu, aby o legálnosti interrupcí rozhodovaly jednotlivé americké státy. „Konečně jsme v pozici, kdy můžeme uspět,“ říká nadějně.

Sám Trump už během předvolební kampaně vystupoval proti interrupcím. V březnu 2016 například v televizní debatě stanice MSNBC prohlásil, že zde „musí být nějaký trest pro ženy, které podstoupí interrupci“. V říjnu 2016 během prezidentské debaty s Hillary Clintonové pak tvrdil, že je možné „vzít devítiměsíční dítě z dělohy matky“, což prý jeho protikandidátka podporuje, ale on nikoliv. Interrupce v devátém měsíci těhotenství se přitom neprovádí a Trump tak voličům lhal. Ve svém prvním televizním rozhovoru pro stanici CBS pak prohlásil, že ženy jednoduše mají „odjet do jiného (amerického pozn. redakce) státu, pokud chtějí interrupci“. Problém ale je, že ženy, které tvoří většinu pacientek klinik Planned Parenthood patří k těm, které jednoduše nemají dost peněz na to, aby odcestovaly do jiného státu a zaplatily si péči v soukromém zdravotnickém zařízení.

Jak ovšem ukazují zjištění portálu Vox.com rozhodování republikánů ohledně klinik Planned Parenthood je značně ovlivněno nepravdivými informacemi. V roce 2015 se objevila série videonahrávek, které mají dokazovat, že se na klinikách obchoduje s částmi lidských plodů. Byť se následně ukázalo, že šlo pouze o jednu z mnoha diskreditačních kampaní, kterým program čelí ze strany hnutí „pro-život“, nedůvěra už byla zaseta. Pro část republikánů je navíc „zlem“ už samotná antikoncepce, a tak vnímají omezení její dostupnosti jako krok správným směrem.

Ludmila Hamplová