Americké zdravotnictví se bez migrantů neobejde, Trumpovým plánům navzdory

Lékaři a lékařky, zdravotní sestry a bratři, ale i lidé pracující v pečovatelských službách, ti všichni jsou nezbytnou součástí amerického zdravotnictví. To je na migrantech přímo závislé. V některých medicínských oborech tvoří ti, kteří se nenarodili v USA, dokonce téměř polovinu lékařského stavu. Často působí tam, kam se rodilým Američanům nechce.

Omezit vstup migrantů do USA, to je jeden z cílů novopečeného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoliv federální soud v Seattlu pozastavil platnost nedávného prezidentského dekretu, který zakazoval vstup do USA obyvatelům sedmi zemí, mezi nimi například Sýrie, Íránu, Iráku nebo Libye, je zřejmé, že Trump bude i nadále tlačit na jeho prosazení. „Názor takzvaného soudce, který v podstatě odnímá naší zemi vymáhání práva, je směšný a bude zvrácen!“, reagoval na svém twitterovém účtu Trump. Podle něj je velký problém, „když země už není schopna říci, kdo do ní může vstoupit a kdo nikoli, obzvláště z bezpečnostních důvodů“. Jenže USA se bez migrantů neobejdou. Minimálně americké zdravotnictví je na nich doslova závislé.

Ukazují to zjištění zpravodajského portálu Vox.com, který se zaměřil na zmapování toho, jaký podíl tvoří migranti mezi lidmi pracujícími ve zdravotnictví v USA. „Během několika posledních dnů byly naše schránky zaplaveny dopisy od lékařů a vědců, kteří se věnují medicíně, jejich životy otřáslo rozhodnutí Donalda Trumpa, které mimo jiné zakazuje vstup do USA imigrantům a držitelům víz ze sedmi převážně muslimských zemí,“ vysvětluje portál, proč se rozhodl věnovat tomuto tématu. Jeho redakce dostala mnoho zpráv od konkrétních lidí, kteří kvůli Trumpovu nařízení nemohli vstoupit do USA, a to i přesto, že byli držiteli zelených karet a měli v zemi zajištěnou práci. „Jsme silně závislí na cizincích. Jsou to naši lékaři, zdravotní sestry a asistenti domácí péče, a právě oni často pracují v odlehlých oblastech, kam v USA narození lékaři jít nechtějí,“ upozorňuje Vox.com.

Zdravotní péče pro Američany bez migrantů utrpí

Podle American Medical Association je zřejmé, že pokud Trump uskuteční svou přísnou imigrační politiku, utrpí tím americký systém zdravotnictví. „Pracovní síla v USA je mnohem více mezinárodní, než si možná myslíte. Zdravotnictví je oborem, ve kterém lidé narození v zahraničí a ti co studovali v zahraničí tvoří vůbec největší podíl ze všech odvětví v zemi,“ popisuje Vox.com. Podle údajů Migration Policy Institute je právě lékařská profese závislá na pracovnících z ciziny. „Indie, Čína, Filipíny, Jižní Korea a Pákistán, jsou pěti nejčastěji zastoupenými zeměmi mezi lékaři a chirurgy,“ uvedla Jeanne Batalová, analytička a demografka s tím, že Írán a Sýrie, tedy dvě země, jejichž občanům Trumpovo nařízení zakázalo vstup do USA, jsou na šestém, respektive desátém místě. „Tedy mluvíme o významném zastoupení těchto zemí mezi lékaři v USA,“ dodala. Pokud by tedy byl trvale zakázán vstup občanů těchto zemí do USA, podle ní by to pocítily americké nemocnice a kliniky.

Migranti mezi lékaři působí už na rezidentských pozicích, ze kterých se díky dalšímu vzdělávání a zkušenostem dostávají i na prestižnější místa. Podle analýzy, kterou provedlo Robert Graham Center konkrétně lékaři pocházející ze sedmi zemí zahrnutých v Trumpově dekretu, v roce 2015 tvořili 5,7 % lékařských absolventů. „Pokud bychom k nim přičetli absolventy ze zemí, kterých se možná brzy dotkne zákaz vstupu do země, tedy Pákistán, Saudskou Arábii, Libanon a Egypt, toto číslo se zvýší na 16,7 %,“ popsal Stan Kozakowski, ředitel pro medicínské vzdělání v American Academy of Family Physicians.

Mohlo by vás zajímat

Antimikrobiální rezistence jako celosvětová hrozba. SANT apeluje na obezřetné užívání antibiotik i pečlivější monitoring pacientů 

Cizinci dělají práci, kterou Američané nechtějí

Lékaři a lékařky, kteří nepochází z USA, tvoří v celé řadě medicínských oborů nezanedbatelný podíl. Například v geriatrii a nefrologii je to zhruba polovina. Významné zastoupení mají také v kardiologii, intenzivní medicíně, interně nebo psychiatrii. Vyplývá to z údajů Association of American Medical Colleges. Ve srovnání s lékaři, kteří vystudovali v USA, také častěji působí v odlehlých oblastech či slouží v centrech Medicaid, která pečují o chudé obyvatele země. „Lékaři, zejména ve venkovských oblastech, které byly pro Trumpa klíčem k úspěchu, jsou častěji za zahraničí. Staré pořekadlo, že cizinci dělají práci, kterou Američané dělat nechtějí, platí také o lékařích,“ shrnula Nicole Smithová, hlavní ekonomka Georgetown University Center on Education and the Workforce.

Ludmila Hamplová