Financování akutní lůžkové péče má mnoho problémů a situace se dlouhodobě neřeší. Podle zástupců části nemocnic je současné nastavení plateb absurdní a nespravedlivé. Různé nemocnice dostávají za stejné výkony různě vysoké platby. Liší se ale i platby pro stejnou nemocnici od různých zdravotních pojišťoven. Podle některých soukromých poskytovatelů zdravotní péče systém preferuje nemocnice, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví. Vyplynulo to z pondělní diskuse u kulatého stolu financování akutní lůžkové péče, kterou pořádala Hospodářská komora. Diskusi moderoval šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt (podívejte se na jeho komentář k této diskusi).
Ředitel kladenské nemocnice Vladimír Lemon vidí hlavní problém financování akutní lůžkové péče v tom, že platby byly nastaveny zhruba před 20 lety a od té doby se nic nezměnilo. Systém je podle něj absurdní a nespravedlivý, protože nemocnice dostávají za stejný výkon různé platby. Výjimečné ale není ani to, že jedna nemocnice dostane od různých pojišťoven za stejnou operaci rozdílné částky. Například při operaci slepého střeva dostane podle něj kladenská nemocnice od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) asi 29.000 korun, od některých zaměstnaneckých pojišťoven zhruba o 10.000 korun méně. „Není možné, aby za jeden případ, který dělá stejný tým ve stejné kvalitě, dostal od každé pojišťovny jinak,“ uvedl Lemon. Kladenská nemocnice tak podle něj ročně přichází až o 200 milionů korun.
Bývalý hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann (ODS), který na diskusi zastupoval Sdružení soukromých nemocnic ČR, zase kritizoval složitý vzorec úhradové vyhlášky, podle kterého jsou peníze ve zdravotnictví každoročně rozdělovány. Poznamenal, že úhradovou vyhlášku, která nastavuje platby i do lůžkové péče, podepisuje ministr zdravotnictví, pod kterého spadají velcí poskytovatelé lůžkové péče.
Předseda zdravotnické sekce hospodářské komory Pavel Matoušek považuje za problém to, že se politici neshodnou na tom, jak by měl být systém nastaven. „Jedna parta, která vyhraje volby, něco schválí, za čtyři roky to druhá ruší,“ uvedl Matoušek. Ministerstvo zdravotnictví je podle něj jako zřizovatel řady nemocnic při nastavování úhrad do zdravotnictví ve střetu zájmů.
Účastníci diskuse se shodli, že bez dohody napříč politickým spektrem se systém nezmění. Na to, jak situaci řešit, ale mají různé názory. Zatímco Adam Vojtěch (za ANO) z ministerstva financí by omezil roli úhradové vyhlášky a dal při domlouvání plateb s poskytovateli zdravotní péče větší pravomoci pojišťovnám, poslankyně Soňa Marková (KSČM) by byla pro vytvoření sítě neziskových zdravotnických zařízení a pro to, aby existovala jen jedna zdravotní pojišťovna. Podle bývalé ministryně zdravotnictví Zuzany Roithové (KDU-ČSL) by státní nemocnice měly být veřejnoprávními organizacemi, aby nebyly pod politickým tlakem. Roithová si změnu slibuje od systému DRG, který připravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky a který by měl stanovit platby za jednotlivé diagnózy.
-čtk-
