Evropská směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která je v těchto dnech projednávána v Evropském parlamentu má na první pohled pramálo společného se zdravotnictvím. Opak je ale pravdou. Směrnice, ke které se sešlo rekordních více než tisíc pozměňovacích návrhů, se mimo jiné zabývá i zpřístupněním obsahu nevidomým a neslyšícím občanům. Legislativní návrh předložila Evropská komise a Evropský parlament k ní dává své stanovisko.
„Spolupředkládala jsem pozměňovací návrh, který se týká toho, že audiovizuální služby musí být zpřístupněny neslyšícím a nevidomým znakovým jazykem, skrytými titulky. Míru dostupnosti si stanovují členské státy. K tomuto návrhu, který v podstatě nemění stávající směrnici, jsem připojila návrh, aby Evropská komise poskytla podporu členským státům, potažmo poskytovatelům audiovizuálních služeb k tomu, aby tuto povinnost mohli splnit,“ popisuje europoslankyně Michaela Šojdrová svůj podíl na tvorbě nové směrnice.
Přes sto tisíc neslyšících
Kromě zpřístupnění vetší části obsahu neslyšícím a nedoslýchavým, je cílem nové směrnice o audiovizuálních mediálních službách i snaha zajistit ochranu dětí před nevhodným obsahem, nebo také omezení reklamy během vysílání na maximálně 12 minut za hodinu. Významné události jako například olympijské hry či mistrovství světa ve fotbale by podle nové směrnice měly být zprostředkovávány široké veřejnosti, tedy nejen na placených televizních stanicích.
Na tvorbě nové směrnice se aktivně podílí i Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob (SNN) v České republice. „Oslovila mě paní Prokopiusová, prezidentka SNN a loni v listopadu společně se zástupci svazů z dalších evropských zemí přijeli do Bruselu, aby vyjádřili podporu dostupnosti služeb pro neslyšící a nedoslýchavé. Dostupnost audiovizuálních služeb je jen jedna část směrnice, ale dost podstatná. V České republice je neslyšících a nedoslýchavých přes sto tisíc osob, což není rozhodně málo,“ dodává europoslankyně Šojdrová.
Jak velká část obsahu a jakým způsobem bude zpřístupněna neslyšícím a nedoslýchavým je zatím předmětem debat a dohadů napříč výbory Evropského parlamentu. „Předpokládáme, že k projednání Evropským parlamentem by mělo dojít v dubnu letošního roku s platností od ledna 2018,“ odhaduje začátek účinnosti směrnice Michale Šojdrová.
Mohlo by vás zajímat
Pravidlo jednotného trhu
Stejně jako zboží a služby i audiovizuální média – tedy film, televizní vysílání, video- a audionahrávky – podléhají jednotným celoevropským pravidlům, aby byl zajištěn jejich volný oběh na jednotném evropském trhu za spravedlivých podmínek bez ohledu na způsob jejich přenosu (tradiční televizní vysílání, video na vyžádání, internet apod.). Proto se směrnicí zavazující všechny členské země zabývají evropští úředníci.
Jakub Žák
