Distributoři asi budou mít povinnost dodat požadované léky do dvou pracovních dnů. Sněmovna to včera znovu schválila v rámci novely, která má především bránit zpětnému vývozu léků. Senátní úpravy zákona odmítli poslanci navzdory přímluvě ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD). Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Povinností dodat lék do dvou dnů by Sněmovna chtěla řešit situaci, kdy prý někteří velkodistributoři nedodávají vyžádané léky do některých menších lékáren. Podle ministra se sněmovní verze vztahuje na vztah mezi výrobcem a distributorem léků, většina poslanců však takový výklad během zhruba dvouhodinové debaty odmítla.
Ludvík upozornil také na to, že sněmovní verze nebude moci být naplněna u některých typů léků. Například protichřipkový lék Tamiflu, jehož vývoz stát zakázal, bude podle ministra po vyčerpání zásob možno dodat až za půl roku. Například podle poslance ODS Bohuslava Svobody ale senátní verze, proti níž se postavili také zástupci KDU-ČSL nebo TOP 09, nahrává více velkým řetězcům lékáren.
Proti sněmovní verzi se postavila Česká asociace farmaceutických firem i antimonopolní úřad, podle nichž by byla v rozporu s principy hospodářské soutěže i s pravidly jednotného trhu EU. Proti senátní verzi, podle níž měly být léky dodány lékárnám „bez zbytečného odkladu“, zase podle poslanců brojili zástupci menších lékáren.
Novela počítá také s tím, že až o 40 procent (nyní až 32 procent) by mohla být snížena cena generik, tedy levnějších variant originálních léků. Opatření má zvýšit dostupnost cílené léčby a levnější varianty biologických léků, takzvaných biosimilars. Podle ministerstva by mělo přinést během tří let úspory ve výši až dvou miliard korun, které budou využity na léčbu více pacientů.
I tuto úpravu farmaceutická asociace odmítla. „Kontroverzním snížením cen léků se pravděpodobně oddálí vstup řady zejména biosimilárních léků na český trh, a omezí se tak dostupnost léčby u řady onkologických nebo autoimunitních onemocnění,“ sdělil ČTK ředitel ČAFF Martin Mátl. Nízké ceny léků jsou podle kritiků často hlavní příčinou reexportů.
Ministerstvo se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude moci podle novely stanovit seznam léků, jejichž nedostatek může ohrozit zdraví či životy pacientů a v minulosti už předmětem reexportu byly. Seznam zveřejní ministerstvo ve věstníku. Firmy, které budou chtít lék ze seznamu vyvézt, to budou muset předem ohlásit. Ministerstvo bude moci vývoz omezit nebo zakázat. Rozhodnutí bude muset vydat do 15 pracovních dnů. Pokud je nevydá, distributor bude moci lék v ohlášeném rozsahu vyvézt.
Vládní novela zavádí za nedovolený vývoz léku sankce až 20 milionů korun nebo zákaz činnosti pro distributory až na dva roky, což se rovná jejich likvidaci. Ministerstvu norma umožní reagovat už na hrozící výpadek. Nyní zákon umožňuje zakročit až při skutečných výpadcích.
Množství vyvezených léků se dlouhodobě zvyšuje. Loni firmy vyvezly 6,9 milionu balení za 3,5 miliardy korun bez DPH a obchodní přirážky, což je meziročně o 700.000 balení a půl miliardy korun více. Loni se podle SÚKL vyvážely třeba léky určené k léčbě zánětlivých onemocnění zažívacího traktu, přípravky na astma, cukrovku a prevenci trombóz u pacientů po náhradě kyčelního nebo kolenního kloubu.
Reexporty léků v letech 2011 až 2016:
-čtk-
