Počet pracovních úvazků lékařů v Česku v posledních letech roste, naopak ubývá úvazků zdravotních sester. Lékaři přibývají především v akutní péči, ale ubývají v následné lůžkové péči, kde jsou celkově nižší mzdy a platy. Zdravotní sestry naopak odcházejí z lůžkové péče do ambulancí, mezi roky 2010 a 2015 ubylo v akutní lůžkové péči 1530 úvazků a v ostatní lůžkové péči dalších 478 úvazků sester. Vyplývá to z materiálu, který připravil Ústav zdravotnických údajů a statistiky (ÚZIS) a který dnes projedná tripartita. Ta se bude zabývat i nejnovějšími návrhy vlády v oblasti zdravotnictví.
Zatímco v roce 2010 bylo v českém zdravotnictví 38.653 úvazků lékařů a 6993 úvazků stomatologů, o pět let později už to bylo o 2637, respektive o 584 úvazků více. U sester je opačný trend, v roce 2010 statistici evidovali 83.967 úvazků, o pět let později už to bylo o 1279 úvazků zdravotních sester méně. Celkově bylo v roce 2015 ve zdravotnictví 211.909 úvazků zdravotnických pracovníků. Počet úvazků nevypovídá přesně o počtech pracovníků. Například někteří lékaři totiž pracují na zkrácené úvazky nebo mají částečné úvazky na více pracovištích. Dohromady mohou mít lékaři na více pracovištích až 1,2 úvazku.
Podle ÚZIS i ministerstva zdravotnictví v Česku zřejmě není nedostatek lékařů, ale mnozí z nich nechtějí pracovat v malých obcích. „Problém zřejmě netkví v nedostatku lékařů jako takovém, ale spíše v jejich nerovnoměrném rozložení v rámci území ČR, kdy se nedostatek projevuje zejména v menších obcích,“ napsala ČTK mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.
Nejvíce lékařů pracuje v Praze, kde bylo v roce 2015 v přepočtu na 1000 obyvatel zhruba sedm úvazků lékařů. Naopak nejhorší situace byla ve Středočeském kraji, kde ÚZIS evidoval méně než tři lékařské úvazky na 1000 obyvatel, a v Ústeckém kraji s 3,1 úvazku. Podobný trend je i u zdravotních sester.
V regionech, kde může být lékařů nedostatek, pak převyšují mzdy v soukromém sektoru platy ve státních zdravotnických zařízeních. V Ústeckém kraji činila v roce 2015 průměrná mzda lékařů a zubních lékařů v soukromých zařízeních 70.624 korun, ve státních pak zhruba o 12.400 korun méně.
Celkově ale podle ÚZIS přetrvává a mírně narůstá významný opačný rozdíl mezi odměňováním ve státním a soukromém sektoru. V soukromých zdravotnických zařízeních brali lékaři v roce 2015 v průměru 58.828 korun, ve státních to bylo asi o 7500 korun více. Sestry a porodní asistentky v soukromém sektoru braly průměrně 25.434 korun, ve státním o 5400 Kč více.
Vývoj celkových úvazků pracovníků ve zdravotnictví v letech 2010 až 2015:
Vývoj odměňování pracovníků ve zdravotnictví v letech 2010 až 2015:
Zdroj: ÚZIS
Dnes také zástupcům zaměstnavatelů a zaměstnanců své plány ve zdravotnictví do konce volebního období představí vláda. Kabinet plánuje především navýšit platby za státní pojištěnce pro příští rok, snížit doplatky na léky pro děti a seniory, zvýšit příplatky pro sestry v nemocnicích a schválit návrh zákona o univerzitních nemocnicích.
Nařízení vlády, které má zajistit navýšení plateb za státní pojištěnce o 3,5 miliardy korun, je v současnosti v připomínkovém řízení. Měsíční částka, kterou stát za děti či důchodce odvede, by se měla zvýšit o padesátikorunu na 969 korun. Kabinet chce nařízení schválit do konce června.
Novelu zákona, která by zajistila snížení limitů pro doplatky na léky u dětí a seniorů, v lednu schválila vláda, nyní ji posoudí poslanci. Pokud novela vejde v platnost, roční limit pro děti do 18 let a seniory od 65 let se sníží z 2500 na 1000 korun, u důchodců od 70 let dokonce na 500 korun. Při překročení tohoto limitu pojišťovny vrací pojištěncům peníze, které za léky zaplatí navíc.
Dá se očekávat, že kritiku zaměstnavatelů i odborů by mohl vyvolat zákon o univerzitních nemocnicích, který chce ministerstvo zdravotnictví v příštích týdnech projednat ve vládě. Po jednání pracovního týmu tripartity pro zdravotnictví tento týden zástupci nemocnic i odborů namítali, že zákon je nekoncepční a připravován ve spěchu. Podle poslední verze návrhu by se na novou právní formu mělo od příštího roku přeměnit deset fakultní nemocnic. Mezi nimi je i Ústřední vojenská nemocnice, která je zároveň vojenskou fakultní nemocnicí.
Legislativní proces zatím není dokončen u zákona o vzdělávání nelékařských zdravotníků, který vláda taktéž řadí mezi priority. Zdravotní sestry by podle novely nepotřebovaly vysokoškolské vzdělání, stačila by jim střední zdravotnická škola a rok vyšší odborné školy.
Na podporu zdravotních sester, které slouží v nemocnicích u lůžek pacientů, chce ministerstvo od července prosadit navýšení příplatku. Nyní činí příplatek pro tyto profese 400 až 1000 korun měsíčně, nově by sestry mohly dostávat až o 2000 korun více. Pro nemocnice, které se nemusí řídit rozhodnutím vlády, vytvoří ministerstvo speciální dotační program. Celkem bude opatření tento rok stát miliardu korun.
-čtk-
