Návrh vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), podle kterého by za studenty v doktorském programu v denním studiu hradil zdravotní pojištění stát, kabinet asi nepodpoří, ale ani neodmítne. K novele by vláda měla zaujmout na středečním zasedání podle podkladů neutrální stanovisko. Nyní stát platí pojištění například za děti, důchodce a nezaměstnané. Pokud by byla předloha schválena, znamenala by podle autorova odhadu rozpočtové dopady až 99 milionů korun ročně.
Stát nyní platí za studenty pojištění do 26. roku věku. Bělobrádek poukazuje na to, že obvyklá doba doktorského studia tuto věkovou hranici vždy překračuje, a to minimálně o jeden nebo dva roky. Změna by ale platila jen po standardní dobu studia. Vláda se zřejmě vysloví pro to, aby i pro tyto případy byla v zákoně vymezena věková hranice.
Vicepremiér poukazuje na to, že stipendium v Česku je jedno z nejnižších v Evropské unii, činí 7500 měsíčně. Studentovi staršímu 26 let, když musí platit zdravotní pojištění, tak zbývá na živobytí podle důvodové zprávy 6015 korun na měsíc. „Což je téměř polovina částky, která je v České republice stanovena jako hranice příjmové chudoby,“ napsal Bělobrádek.
Pokud by studenti měli příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání, zařadili by se podle novely do okruhu lidí, kteří si platí pojištění sami a zároveň je za ně hradí stát.
O předloze, jež by měla být účinná od ledna 2018, rozhodnou zákonodárci. Je ovšem otázka, zda to do podzimních voleb stihnou.
Stejný plán, jak jej prosazuje Bělobrádek, představila o něco dříve ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Chce navíc, aby stipendium pro prezenční doktorandy činilo od příštího roku 15.000 korun měsíčně.
K Bělobrádkově novele se vyjádřilo pět ministerstev. Záporné stanovisko dalo jen ministerstvo financí. Zdůvodnilo je tím, že s odhadovanými finančními dopady nepočítá střednědobý rozpočtový výhled. Předloha navíc podle financí opomíjí skutečnost, že starší 26 let mohou být i studenti řádného bakalářského nebo magisterského programu.
-čtk-
