Výzkumníci finančně svázaní s farmaceutickým průmyslem mívají ve studiích častěji pozitivní výsledky. Ukázal to výzkum publikovaný v časopise BMJ. Situaci by přitom podle autorů mohlo napomoci například to, že by odborníci publikovali svá data tak, aby bylo možné dělat další analýzy.

 

„Máme silné důkazy pro to, že sponzorování nebo financování klinických studií léků a přístrojů jejich výrobci vedou k publikacím, které mají sklon zastávat se sponzorových produktů. Osobní finanční vazby, zahrnující cestovní výdaje, honoráře, platby za poradenství nebo vlastnictví akcií, mezi komerčními společnostmi a autory review, metaanalýz, editorialů a dopisů jsou taktéž spojeny se závěry stranícími sponzorovi,“ píšou v úvodníku BMJ profesorka Lisa Berová z univerzity v Sidney a postdoktorand Andreas Lundh.

Vztahy s průmyslem, které jsou běžné mezi výzkumníky provádějícími randomizované klinické studie, vzbuzují pochybnosti v souvislosti s možným dopadem, jež mohou mít finanční vazby na důkazy. Studie zabývající se tímto jevem ale byly protichůdné, a tak se na problematiku rozhodl zaměřit tým amerických výzkumníků. Ten zanalyzoval výsledky celkem 195 náhodně vybraných klinických studií léků, které byly publikovány v roce 2013. Zaměřil se přitom na studie, které zkoumaly efekt léků, protože právě tato hodnocení mají největší dopad na klinickou praxi i zdravotnické výdaje.

Finanční vazby s průmyslem mělo celkem 58 procent vedoucích výzkumníků. Výsledky přitom ukázaly, že studie vedené právě odborníky s vazbami na výrobce mají častěji pozitivní výsledky. I se započtením aspektů, které mohly výsledky ovlivnit, jako je zdroj financování a velikost vzorku, zůstaly finanční vazby významně spojeny s pozitivním výsledkem studie.

Mohlo by vás zajímat

Je třeba sdílet data i zveřejňovat finanční vazby

„Jedním možným mechanismem spojujícím sponzorování průmyslem, finanční vazby a výsledky studií může být to, že průmyslem placené zkoušky jsou v průměru mnohem častěji provozními nedostatky, jako je špatné utajení alokace nebo nedostatečné zaslepení. Průmyslové studie mohou být ovlivněny také selektivním reportováním výstupů, nedostatkem publikací a nevhodnou analýzou. Autoři s finančními vazbami jsou možná ochotnější akceptovat takové praktiky kvůli komerčnímu tlaku, nicméně empirické důkazy pro toto vysvětlení scházejí. Dalším možným mechanismem je to, že pozitivnější výsledky studií jsou způsobeny rozdíly v designových charakteristikách, jako jsou pacientská populace, srovnávání a výstupy. Termín „ovlivněn designem“ popisuje studie, které jsou záměrně navrženy tak, aby měly vyšší šanci na úspěch prostřednictvím nižších dávek srovnávací léčby nebo šifrováním výstupů ve prospěch firemního léku,“ uvádějí Berová a Lundh.

Autoři studie ovšem zdůrazňují, že analýza je observační a nelze ji využít k závěrům ohledně příčin. Vzhledem k důležitosti spolupráce průmyslové a akademické sféry při pokrocích v rozvoji nových terapií ovšem dodávají, že je třeba více se zamýšlet nad tím, jakou roli mohou hrát vyšetřovatelé, tvůrci pravidel a editoři v časopisech při zjišťování věrohodnosti důkazů.

„Je nepochybně třeba další výzkum, abychom zjistili, jak mohou finanční vazby a financování průmyslem ovlivnit výsledky. Zlepšující se přístup k reportům z klinických studií a jejich další nezávislá analýza může v této snaze pomoci. Autoři studií by měli sdílet svá data a účastnit se průmyslem financovaných zkoušek jen tehdy, když budou data více veřejně dostupná. Stejně tak by měla být veřejně dostupná spolehlivá data ohledně finančních vazeb autorů. Časopisy by mohly pomoci odmítáním výzkumů autorů, kteří nechtějí sdílet data, a také penalizováním těch, kdo nezveřejní informace ohledně finančních vazeb. Role společností při designování, řízení a publikaci výzkumu by měla být transparentní. Zkoušky sponzorované průmyslem nebo prováděné autory s finančními vazbami by měly být interpretovány obezřetně, dokud nebudou veřejné a snadno dostupné všechny relevantní informace,“ uzavírají Lisa Berová a Andreas Lundh.

-mk-