O elektronizaci zdravotnictví se mluví už dlouhé roky, v poslední době se přitom na tomto poli začíná pomalu i konat (na konci listopadu vláda schválila Národní strategii elektronického zdravotnictví na období 2016 – 2020 a SÚKL nyní usilovně pracuje na elektronickém receptu, který má být od příštího roku povinný). Přesto má ovšem skupina poslanců ANO v čele s předsedou zdravotnického výboru Rostislavem Vyzulou dojem, že se věci nehýbou kupředu dostatečně rychle, a tak připravila vlastní návrh zákona, který by měl problematiku ošetřovat. Předkladatelé by zároveň chtěli, aby jejich materiál byl schválen již v prvním čtení. Úprava, kterou by měla dnes projednat vláda, ale zatím sklízí hlavně kritiku. Hlasitě se proti ní ohradila Česká lékařská komora, nesouhlas vyslovilo ministerstvo zdravotnictví a příliš nadšena nejsou ani další ministerstva. Kritizují zejména nekomplexnost návrhu, absenci analýzy a diskuse, legislativní chyby, nejednotnou terminologii či dopady do státního rozpočtu – a také poukazují, že nový samostatný zákon není potřeba.
„Vláda České republiky svým usnesením ze dne 28. 11. 2016 č. 1054 schválila Národní strategii elektronického zdravotnictví na období 2016 – 2020. Strategie sice obsahuje návrhy legislativních změn v klíčových oblastech včetně ambice vytvoření samostatného zákona o elektronickém zdravotnictví, nicméně doposud nebyl předložen plán legislativních prací obsahující konkrétní termíny a Ministerstvo zdravotnictví rovněž nezveřejnilo žádný věcný záměr právního předpisu či jiný návrh k provedení potřebných změn,“ píše se v odůvodnění k návrhu s tím, že zatím také nebyla přijata opatření v souvislosti se zajištěním souladu se zákonem 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a nařízením Evropského parlamentu a Rady 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru.
„Z výše uvedených důvodů předseda Výboru pro zdravotnictví po konzultaci se svým expertním týmem předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh zákona o elektronickém zdravotnictví, který řeší nejakutnější legislativní nedostatky v oblasti elektronizace. Návrh zákona je zaměřen na změny v úpravě zdravotnické dokumentace a jejího vedení v elektronické podobě. Současná právní úprava představuje z hlediska elektronizace nejvýraznější omezení pro provoz a rozvoj poskytovatelů zdravotních služeb v České republice a brání nasazení technologií přinášejících vyšší kvalitu péče pro pacienty, menší administrativní zátěž pro zdravotnické pracovníky i úspory provozních nákladů,“ píše dále důvodová zpráva návrhu předloženého 24 poslanci.
Samostatný zákon zřizuje Národní centrum elektronického zdravotnictví, k tomu navíc poslanci přicházejí se změnami zákona 372/2011 o zdravotních službách týkajícími se úpravy elektronické zdravotnické dokumentace. Cílem je podle důvodové zprávy umožnit vedení zdravotnické dokumentace v elektronické formě, zajistit minimální standard bezpečnosti, umožnit digitalizaci stávající dokumentace spolu s likvidací listinných záznamů a dát zelenou efektivní výměně dat.
Mohlo by vás zajímat
Lékař očekávající vlastní smrt má zřídit přístup k dokumentaci
Jak se ovšem tak trochu dalo očekávat už z dřívějších postojů k elektronizaci, proti se postavila Česká lékařská komora. „Jedná se o poslanecký návrh, což umožňuje obejít podstatnou část legislativního procesu a přijmout návrh bez širší diskuse. Česká lékařská komora nebyla o návrhu informována, návrh s ní nebyl konzultován a nebylo nám ani umožněno uplatnit své připomínky. Návrh získala komora neoficiální cestou. V případě schválení by přitom zákon zásadním způsobem ovlivnil podmínky poskytování lékařské péče i provozu zdravotnických zařízení a závažným způsobem změnil pravidla nakládání s citlivými osobními údaji pacientů. Jako prezident profesní lékařské samosprávy proti takovému postupu zákonodárců důrazně protestuji. Česká lékařská komora udělá vše pro to, aby nebezpečný návrh, jehož motivem je možná snaha o politické zviditelnění či jiné nám dosud utajené důvody, nebyl schválen,“ uvádí prezident ČLK Milan Kubek.
„Jen pro ilustraci nesmyslnosti a diletantského zpracování návrhu si dovolím upozornit například na § 57 odst. 5 změněného zákona o zdravotních službách, který ukládá poskytovateli zdravotních služeb povinnost, aby v případě, že očekává své vlastní úmrtí, zřídil přístup ke zdravotnické dokumentaci svých pacientů příslušnému správnímu orgánu. (5) Poskytovatel, který vede zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě, má povinnost zajistit, aby v případě zániku poskytovatelova oprávnění k poskytování zdravotních služeb z důvodu úmrtí byl zřízen přístup ke zdravotnické dokumentaci příslušnému správnímu orgánu. Podobných nesmyslů je v diletantsky zpracovaném návrhu, který nerespektuje zákon o ochraně osobních údajů ani směrnici o kybernetické bezpečnosti, celá řada. ČLK vyzývá předsedu zdravotního výboru PS prof. Vyzulu a jeho kolegy, aby svůj hloupý návrh stáhli z dalšího projednávání,“ dodává Kubek.
Připomeňme, že lékařská komora se k elektronizaci staví velmi kriticky dlouhodobě. Už například v roce 2013 ve svých programových tezích uvedla, že by elektronizace měla běžet pouze na bázi dobrovolnosti, se zajištěním ochrany osobních dat pacientů i know-how lékařů. V posledních usneseních z listopadového sjezdu je pak představenstvu uloženo „prosazovat zohlednění nákladů elektronizace ve zdravotnictví formou navýšení úhrad. Zdravotnická zařízení musí mít právo dobrovolného vstupu do elektronické preskripce a e-neschopenek. Klasický systém musí zůstat paralelně zachován.“
Ministerstvo má o elektronizaci vlastní představu
Profesor Vyzula se ale kritikou komory nenechává zviklat. „Reakce prezidenta Kubka mne překvapila. Elektronizace zdravotnictví je významným krokem ke zlepšení v oblasti zdravotní péče. Lékařská komora mi vyčítá, že nedělám nic pro zdravotnictví, ale přitom si ani v jednom případě nevšimla, co vše se snažím udělat. Moje možnosti jsou především legislativní, ale pochopitelně s dopadem do praxe. Od 1. 1. 2018 má fungovat elektronický recept pro všechny lékaře – významně by to zlepšilo situaci v lécích, pomohlo pacientům, ušetřilo zbytečně promrhané peníze, ale lékařská komora je proti. Opravdu to nechápu. Pochopitelně nechci další IZIP, ale to, že elektronizace zdravotnictví funguje ve vyspělých zemích, jako je Dánsko, Nizozemí a další, mne utvrzuje v tom, že je to možné i bez tunelování. Novela mého návrhu je v podstatě naprosto zásadní pro nějaký začátek celého složitého procesu. Bez ní nemůžeme realizovat schválení strategie eHealth vládou vloni na podzim. Není a nebude to lehká cesta, ale my se na ni musíme vydat, zvláště teď, když víme, že ta cesta je možná,“ uvedl pro ZD Rostislav Vyzula. Ten už také dal najevo své zklamání z nedostatečně rychlých kroků týkajících se zavádění elektronického receptu a jeho možností loni v prosinci, kdy ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta přiblížil na zdravotnickém výboru aktuální situaci (více zde).
„Jsem otevřen jakékoli diskusi na toto téma, protože jsem jednoznačně přesvědčen, že elektronizace zdravotnictví pomůže pacientům, lékařům i pojišťovnám. Chceme se stále dokola handrkovat, kdo má pravdu??? Nabízím místo vzájemného osočování, napadání a odvolávání se, abychom konečně začali rozumně jednat,“ napsal profesor Vyzula v reakci na vyjádření ČLK na svém Facebooku.
Jenže proti poslaneckému návrhu není jen lékařská komora, ale i další. Ministerstvo zdravotnictví, které nyní připravuje implementační plán schválené národní strategie (včetně potřebných legislativních změn), k němu přitom vyslovilo zásadní nesouhlas.
„Návrh pana poslance Vyzuly nebyl konzultován s MZ ČR. Protože se dotýká řady témat, obsažených v Národní strategii elektronického zdravotnictví, chápeme jej jako příležitost otevřít diskusi. MZ připravilo k návrhu připomínky a ve věci podpory tohoto zákona jedná s předkladateli. Ministerstvo zdravotnictví má vlastní představy o potenciálním obsahu zákona o eHealth, podmínkách vzniku Národního centra elektronického zdravotnictví a potřebných legislativních úpravách, týkajících se vedení elektronické zdravotnické dokumentace. Předložený návrh není ve vyhovující shodě s platnou Národní strategií elektronického zdravotnictví, je neúplný a dostatečně nevytváří vhodné podmínky pro zajištění koordinační role státu v oblasti elektronizace zdravotnictví,“ napsala ZD mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.
MF je neutrální, zbytek s návrhem nesouhlasí
V předkládací zprávě podané na vládu ministerstvo zdravotnictví poukazuje na závažné věcné a legislativní nedostatky a také na to, že se návrh zabývá jen dílčím problémem. Například Národní centrum elektronického zdravotnictví je dle něj zřízeno nekoncepčně a nedostatečně, není jasný jeho vztah k ministerstvu a pravomoci má definované jen vágně.
„Na závěr ministerstvo ve svém stanovisku shrnulo, že přijetí předloženého návrhu zákona by vedlo k nárůstu nákladů jak státního rozpočtu, tak provozovatelů zdravotních služeb, problematika elektronizace zdravotnictví by byla řešena neúplně a že návrh by znamenal nepřímou novelu zákona o kybernetické bezpečnosti,“ dodává předkládací zpráva. Ohledně finančních dopadů vyslovil obavy i místopředseda pro vědu, výzkum a inovace, který taktéž doporučil nesouhlasné stanovisko, a na nevyčíslení dopadů poukázalo také ministerstvo financí, které jako jediné zaujalo stanovisko neutrální. Pro úplnost: důvodová zpráva k návrhu uvádí, že „novela nebude mít zásadní negativní dopad na státní rozpočet ani rozpočty krajů a obcí. Konkrétní výše prostředků čerpaných ze státního rozpočtu na zřízení a provoz Národního centra závisí na jeho přesné podobě, která bude určena statutem. U poskytovatelů zdravotní péče nelze předpokládat zásadní negativní finanční dopad, naopak lze předpokládat snížení nákladů (…).“
Proti návrhu se dále postavilo ministerstvo vnitra, které vyslovilo pochybnost nad nutností vytvářet nový zvláštní zákon pro zřízení jediného subjektu, jenž navíc nepovažuje za nezbytný – a už vůbec podle něj není nutné, aby pracovníci národního centra spadali pod zákon o státní službě. Vnitro pak navíc upozornilo na nesoulad s výše zmíněnou evropskou směrnicí 910/2014 o elektronické identifikaci.
„Z vlastní iniciativy zaslaly k návrhu zákona vyjádření i Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Hospodářská komora České republiky a Unie zaměstnavatelských svazů České republiky. I tyto subjekty doporučily vládě vyslovit s předloženým návrhem zákona nesouhlas. Důvody pro tento jejich postoj jsou především nedostatečná analýza řešeného problému, absence hodnocení dopadů navrhované regulace a pochybnost o nutnosti zřídit Národní centrum elektronického zdravotnictví,“ dodává předkládací zpráva.
Na základě výše zmíněných argumentů by dnes měla vláda k návrhu vyjádřit nesouhlasné stanovisko s tím, že už se problematikou elektronizace zabývá, přičemž se ji snaží řešit systematicky a komplexně.
Michaela Koubová
