Ze zákona o nelékařských zdravotnických povoláních zřejmě zmizí arteterapeut, naproti tomu by měl být nově zařazen specialista a terapeut tradiční čínské medicíny či odborníci zabývající se aplikovanou behaviorální analýzou. Schválili to včera poslanci zdravotnického výboru. Diskuse se tak tentokrát netočila kolem změny vzdělávání sester, které je hlavním cílem novely, ale okolo dalších zdravotnických profesí.
Asi nejdiskutovanějším tématem včerejšího zdravotnického výboru se stal návrh jeho předsedy Rostislava Vyzuly (Ano), který přichází se dvěma novými odbornostmi. První z nich je terapeut tradiční čínské medicíny, k němuž by mělo být nutné buď tříleté bakalářské studium, anebo akreditovaný kvalifikační kurz pro zdravotnická povolání, jako je zdravotní sestra či farmaceutický asistent. Druhou odborností je specialista tradiční čínské medicíny, na něhož bude třeba přinejmenším pětileté magisterské studium.
„Roky jsem bojoval proti tomu, abychom nějakým způsobem legalizovali šarlatánské metody nebo alternativní medicínu. Užívám si to v onkologii dnes a denně. Co se týká tradiční čínské medicíny, tak to je něco jiného. Těmito pozměňovacími návrhy se snažíme o to, abychom jasným způsobem ukázali, co vlastně by to mělo obsahovat a jaké jsou vlastně pravomoci těchto lidí. Jsou tu totiž desítky, možná stovky lidí, kteří praktikují jakoby tradiční čínskou medicínu, a my vůbec nevíme, jaká je jejich kvalita a co nabízejí. Tímto způsobem by se to částečně, podle mě i dostatečně, specifikovalo. Herbální medicína alespoň bude pod kontrolou SÚKL – slyšel jsem obavy, že různé byliny mohou být až toxické. Tomu chceme zabránit a mít to konečně pod kontrolou, abychom naše lidi nevystavovali nebezpečí,“ myslí si Rostislav Vyzula. Sám si pak vkládá do úst otázku, zda bychom měli takto naložit i s šamanskými a indiánskými metodami či nepálskou a tibetskou medicínou, na což si rovnou bez bližšího vysvětlení odpovídá, že ne.
Poslankyně za Ano Jana Pastuchová (která spolu s Ludvíkem Hovorkou jako jediná z přítomných poslanců hlasovala proti návrhu) se přitom zajímá o to, kdo vlastně bude tradiční čínskou medicínu vyučovat a zda jsou s ministerstvem školství projednány vzdělávací plány. „Najednou vstupujeme až do bakalářského, magisterského studia, ale to je záležitost doby, která nebude naplněna hned teď od 1. září, to určitě ne. Nebude to jednoduchý proces. Kdo to bude učit, to bude problematika,“ reaguje profesor Vyzula. „Stanovme, kdo to bude dělat – třeba nikdo nebude, ale ochráníme všechny lidi, kteří půjdou k podvodníkům,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Leoš Heger z TOP 09 (který se spolu s Vítem Kaňkovským a Miloslavem Janulíkem hlasování zdržel) se pak pozastavuje nad tím, že ani netušíme, jaká bude po profesi poptávka, a hned zakládáme nejen bakalářské, ale i magisterské studium. „Pořád se tu kritizuje, že vysoké školy vyrábějí jeden specializovaný obor za druhým, ale místo toho, aby se vzdělávalo široce a pak se lidé specializovali, vyrobíme obory, kde bude na začátku deset, za deset let možná dvacet absolventů, a bude na to speciální vysoká škola,“ poukazuje Heger.
Vyzulův návrh se ovšem líbí i ministru zdravotnictví Miloslavu Ludvíkovi (ČSSD). „Máme tady spoustu šarlatánů, kteří léčí kameny, energií, vztahováním ruky, virgulí a nevím čím ještě. Na druhou stranu tu máme něco, co funguje pět tisíc let a z čeho vzešlo několik věcí, které byly oceněny Nobelovou cenou a něco, co se upravit musí a musí se lidem dát jistota, že je to něco, za co stát nese odpovědnost a co posvětil. Dovolím si malé odbočení. Když vidím mladé lékaře, liší se od těch starých zásadní věcí – moc nekomunikují s pacientem. Komunikace pacientům strašně chybí. Myslím si, že přeliv pacientů, kteří mají spíše psychosomatický problém, bude pokračovat významným způsobem právě do těchto segmentů, kde se stát musí začít angažovat,“ domnívá se ministr Ludvík. Zároveň ovšem ani on, ani předkladatel pozměňovacího návrhu Rostislav Vyzula, nechtějí být jakkoliv spojováni s homeopatií. „To je totální, maximální podvod. Každý, kdo dělá medicínu a setká se s tím, to musí říct. To může říct jen nevzdělanec,“ zdůrazňuje šéf zdravotnického výboru Vyzula. Homeopatie se ovšem vzápětí zastal David Kasal (Ano), podle něhož mohou homeopatika v některých případech, jako jsou opakované respirační infekce, pomoci.
Tři nové profese zaměřené na ABA terapii
Druhá novinka (tentokrát evidence-based), které poslanci dali souhlas, pochází od Davida Kasala a měla by poskytnout pomocnou ruku rodinám s autistickými dětmi. Zavádí totiž odbornost zaměřenou na ABA terapii (psali jsme také zde), konkrétně behaviorálního analytika, dále asistenta behaviorálního analytika a behaviorálního technika. První z nich by přitom měl provádět analýzu klienta, tvořit individuální plány a revidovat je, vést intervenci a supervizovat činnost dalších dvou souvisejících povolání. „Pro vzdělání behaviorálního analytika je třeba delší doba, podle evropských norem 1500 hodin supervize člověkem, který to ovládá. Behaviorálních analytiků tedy nebude takové množství, protože by to bylo pro provoz systému drahé. Proto jsou tam asistenti, kteří tak výrazné vzdělání mít nebudou a budou analytikovi pomáhat. Behaviorální technik pak bude naplňovat plán, který určí analytik, a přímo s lidmi pracovat,“ vysvětluje David Kasal s tím, že jde o ve světě uznávaný obor a u nás by se nyní mělo jednat o tom, aby péči hradily pojišťovny.
Na druhou stranu poslanec Heger připomíná, že přístupů je více a aplikovaná behaviorální analýza pomáhá jen některým dětem s autismem. Zatímco ta ale v zákoně bude, ostatní ne. „Já si myslím, že toto je ideální pro akreditační kurz, který by v zákoně být nemusel a mohl by být posvěcený na nižší úrovni,“ myslí si Heger.
Ať tak či tak, na rozdíl od výše zmíněného terapeuta a specialisty čínské medicíny je v tomto případě odveden na přípravě vzdělávání kus práce – dělá se na něm už dva roky. Je tedy dohodnuto, že by výuka měla startovat letos na Masarykově univerzitě.
Arteterapeut ani terapeut chronických ran v zákoně zřejmě nebudou
Řeč ovšem včera byla i o dalších nových i starých zdravotnických povoláních. Do druhé kategorie spadá arteterapeut, který se ale zřejmě bude muset se svým zakotvením v zákoně rozloučit. „Nemohu podpořit návrh pana poslance Bendy na navrácení povolání arteterapeuta. Důvodem je zejména to, že za dobu, kdy bylo toto povolání v zákoně 96/2004 zakotveno, nebyla mezi jednotlivými subjekty nalezena shoda, co má být obsahem arteterapeutické péče – jestli pouze různé výtvarné techniky, nebo v širším smyslu další umělecké metody, například hudba, tanec nebo umělecká řemesla. S tím souvisí, že nebyl nalezen konsenzus při sestavování náplně a vstupních požadavků pro akreditovaný kvalifikační kurz, jehož absolvování bylo podmínkou pro získání odborné způsobilosti. V žádném případě nechceme snižovat pozitivní vliv uměleckého zaměření na pacienty v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Jiné druhy terapie, například hipoterapie či apiterapie, tedy léčba včelími produkty, také nemají kvalifikační požadavky, přitom to nebrání v jejich užívání,“ zdůvodňuje náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula s tím, že podobně to vypadá s návrhem Jitky Chalánkové (TOP 09) na vznik profese umělecký terapeut. Ministerstvo pak nepodpořilo ani návrhy, které se týkají vzdělávání v oboru farmaceutický asistent, které by podle Prymuly zavedly do systému dvojkolejnost.
Žádný z těchto návrhů následně výbor neschválil, stejně jako pozměňovák Jany Pastuchové (Ano) zavádějící povolání terapeut chronických ran. Poslanci naopak podpořili změny navržené Davidem Kasalem týkající se kompatibility vzdělání farmaceutů, kteří získali odbornou způsobilost na Slovensku v době mezi rozpadem mezi federálního státu a vstupem ČR do EU, a také Leošem Hegerem ohledně přejmenování embryologie na laboratorní metody v asistované reprodukci. Nekývli už ovšem na jeho druhý návrh, který zachovává celoživotní vzdělávání u těch nelékařských zdravotnických profesí, které mohou pracovat samostatně. Novinkou ovšem bude to, že písemnou část aprobační zkoušky bude možné skládat i v jiných jazycích než v češtině.
Michaela Koubová
