Povinnost, aby každý zaměstnavatel měl svého „lékaře – závoďáka“ je zákonem daná již řadu let. Od roku 2015 byly ale novelou zákona o ochraně veřejného zdraví stanoveny pokuty za správní delikty a přestupky na úseku pracovnělékařských služeb. Rozsah povinností pro fyzické i právnické osoby uvedený v zákoně o ochraně veřejného zdraví je vskutku široký. Stejně tak je ale široký i rozsah pokut, které mohou být za nedodržení povinností spojených se zdravím zaměstnanců uloženy. A to od spodní sazby 50 000 korun až do výše 3 milionů korun. Pečovat o zdraví svých zaměstnanců se tedy rozhodně vyplatí.

 

Problém, se kterým jako auditor souladu BOZP pravidelně setkávám je ovšem ten, že až 93 % firem buď zcela ignoruje, nebo zkrátka v plné míře nedodržuje legislativní požadavky související právě s ochranou zdraví při práci. Zaměstnavatelé toto riziko podceňují, protože podle údajů Státního úřadu inspekce práce uloží státní úředníci jen něco okolo 30 milionů korun pokut. Pro mnohé zaměstnavatele je tedy kontrola bezpečnosti práce něco jako návštěva finančního úřadu ve firmě sídlící na Praze 1, tedy sci-fi. Fatální problém ovšem nastává v situaci, kdy se zaměstnanci během práce skutečně něco přihodí. Anebo, kdy kontrola skutečně přijde, například z důvodu udání nespokojeného zaměstnance…

Pracovnělékařské služby především mají preventivní charakter, ale jejich součástí je vedle toho i hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnance. V současné době řeší povinnost podrobit se pracovnělékařským prohlídkám zákoník práce. Ten stanoví, že v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce.

Povinnost zaměstnavatele

Dále je zde tato povinnost uložena ve vztahu k mladistvým zaměstnancům. U ostatních zaměstnanců zákoník práce odkazuje na zvláštní právní úpravu. Je jí zejména zákon o specifických zdravotních službách, dle něhož se zaměstnanec musí podrobit pracovnělékařským službám u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele (tzv. závodního lékaře), popřípadě za určitých podmínek i pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti u svého praktického lékaře, jakož i dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu.

Zaměstnavatel, byť by zaměstnával pouze jediného pracovníka, je povinen až na výjimky pro výkon práce na svých pracovištích vždy uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství. Zaměstnavatel je tedy povinen zaměstnanci sdělit, u kterého lékaře mu budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým vyšetřením souvisejícím s výkonem práce se musí podrobit, a umožnit mu se jim podrobit. Zaměstnanec se tedy nemůže sám rozhodnout, kterého poskytovatele zdravotních služeb navštíví.

Mohlo by vás zajímat

Možnost, aby zaměstnanci chodili na pracovnělékařské prohlídky ke svému ošetřujícímu (registrujícímu) lékaři sice zákon o specifických zdravotních službách připouští, ale jen výjimečně. Je to například v případě, kdy zaměstnanci vykonávají práce zařazené pouze do první kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy. V tom případě může zaměstnavatel zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u registrující lékaře zaměstnance.

Výpověď jako důsledek lékařské prohlídky

Zdravotní způsobilost k práci pak posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci vydává právě posuzující lékař při pracovnělékařských prohlídkách na základě znalosti pracovních podmínek, znalosti zdravotního rizika práce (zdravotní náročnosti práce), včetně nezbytnosti používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Pracovnělékařskými prohlídkami jsou:

  • vstupní prohlídka
  • periodická prohlídka
  • mimořádná prohlídka
  • výstupní prohlídka
  • následná prohlídka

V některých případech může být důvodem k rozvázání pracovního poměru rovněž zdravotní nezpůsobilost zaměstnance k výkonu práce zjištěná právě lékařským posudkem. Zákoník práce se o takovém lékařském posudku jako o podkladu k rozvázání pracovního poměru zmiňuje hned ve třech případech.

 Předně je to výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru v případě, že zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. Za druhé je zde výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru v případě, že zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost. Poslední možností je pak okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem proto, že nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení lékařského posudku výkon jiné pro něho vhodné práce.

Do jaké kategorie prací se řadíte?

Již v úvodu svého textu jsem se zmínil, že význam pracovnělékařských služeb je především preventivní a je úzce spojený s prostředím pracoviště a prováděnými pracemi. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví a některých souvisejících zákonů lze práce rozdělit do čtyř základních kategorií.

Kategorie první:

Práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (administrativní práce, atd.)

Kategorie druhá:

Práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené zvláštními právními předpisy, a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví.

Kategorie třetí:

Práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací.

Kategorie čtvrtá:

Práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Správné zařazení zaměstnance do kategorie práce je mimořádně důležité i kvůli vysílání zaměstnanců na pracovnělékařské prohlídky. Zaměstnavatel může správným zařazením práce do kategorií a fungujícím systémem pracovnělékařských prohlídek výrazně pozitivně ovlivnit zdraví zaměstnanců, a to především z pohledu nemocí z povolání.

Postihu se lze vcelku snadno vyhnout

Na trhu je dnes řada užitečných nástrojů, které pomáhají firmám, ale především osobám zodpovědným za prevenci rizik zorientovat se v zařazení jednotlivých prací do správných kategorií. Za všechny jmenujme například online aplikaci analýzy hodnocení rizik a příležitostí v oblasti BOZP. Jednak se jedná o funkční online řešení bez nutné návštěvy auditora, takže firma ušetří značné finanční prostředky, za druhé lze při správném nastavení firemních procesů získat certifikát, díky němuž může firma dát najevo, že co do bezpečnosti práce dodržuje veškeré potřebné standardy. Podobné analýzy rizik a příležitostí pomáhají odhalit případné nedostatky, které se mohou při nečekané návštěvě inspektorátu práce pěkně prodražit.

Jak jsme si již řekli, těm zaměstnavatelům, kteří nepošlou své pracovníky na vstupní lékařskou prohlídku, hrozí postih. Při zařazování zaměstnanců k práci je totiž zaměstnavatel povinen postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti. Čili platí jednoduchá logika: neexistuje-li lékařský posudek, nemůže ani zaměstnavatel zařadit pracovníka do správné kategorie prací.

Dohled na pracovištích

Závěrem si ještě pro vaši lepší představu dovolím nastínit, co všechno by měl provádět ošetřující lékař pro to, aby byl schopen správně posoudit zdravotní dopady na zaměstnance. Důkladná znalost pracovního prostředí a pracovních podmínek by totiž pro lékaře, který dohlíží nad zdravím zaměstnance, měla být nezbytná.

Při vlastní prohlídce by měli zdravotničtí pracovníci uvést popis pracovního prostředí, jeho charakter, osvětlení, způsob větrání, vytápění, zásobování vodou. Všímat by si měli mikroklimatických podmínek na pracovišti, strojního a doplňkového vybavení, uspořádání pracovního místa. Pozornost by měli věnovat konkrétním rizikovým faktorům, výsledkům jejich měření, způsobu ochrany před jejich působením na zdraví zaměstnanců. Důležitý je i popis organizace práce a pracovních operací, pracovního tempa a intenzity nebo dodržování technologických postupů.

Pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů by se měl vykonávat na všech pracovištích zaměstnavatele. Zohledňovat by měl zdravotní náročnost vykonávané práce a charakter podmínek na pracovištích zaměstnavatele. O provedení takového dohledu by se pak měl pořídit záznam, včetně hodnocení pracovních a hygienických podmínek na pracovišti a v zařízení.

Lékař poskytující tuto péči musí rozhodovat ve věcech ochrany zdraví při práci v souladu s lékařskou přísahou, správnými medicínskými postupy a etickým kodexem.

A teď ruku na srdce: kolikrát jste jako zaměstnavatelé provedli takovou důkladnou prohlídku s vaším nasmlouvaným „závodním lékařem“. A kolikrát jste jako zaměstnanci takového lékaře na prohlídce viděli? A jestliže víme, že moc firem svou zákonnou povinnost nedodržuje, je roční souhrn pokut ve výši 30 milionů korun hodně nebo málo? Otázek je více, nežli odpovědí. Každopádně platí, že milionová oprátka se vznáší nad alarmujícím počtem firem.

Petr Maličovský, odborný poradce a auditor ISO standardů