Je tomu čtvrt roku, co jsme naposledy psali o centrech duševního zdraví a tom, že by projekt na ministerstvu zdravotnictví měl odstartovat v lednu. Od té doby opět došlo k průtahům, tentokrát však již snad opravdu naposled. V těchto dnech se totiž má věc skutečně rozjet – a do budoucna by měla jít snáze, protože se na ministerstvu začnou problematice speciálně věnovat noví pracovníci. V letošním roce by se tak reforma měla začít přehupovat z papíru do reálu. Vedle center duševního zdraví se přitom bude pozornost věnovat přípravě regionálních sítí péče, transformaci psychiatrických nemocnic, podpoře vzniku nových služeb a destigmatizaci. Na programu pak je i další práce na novém systému financování péče.
Jak upozorňuje šéf Psychiatrické společnosti ČLS JEP a České psychiatrické společnosti Martin Anders, představuje reforma psychiatrie jeden z největších restrukturalizačních projektů, na který má jít jen z Operačního programu Zaměstnanost během nadcházejících pěti let více než miliarda. A tomu odpovídá také náročnost přípravy, která se nyní zase o něco protáhla. Jak nám ale potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, první projekt center duševního zdraví (CDZ) je konečně na spadnutí.
„Nyní má ministerstvo zdravotnictví schválené dva projekty – Podpora vzniku center duševního zdraví I a Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné. V nejbližších dnech by měl být spuštěn první zmiňovaný projekt – tedy CDZ I, v rámci kterého bude přibližně v polovině roku 2017 vyhlášena veřejná zakázka na vznik prvních pěti CDZ v následujících krajích: hlavní město Praha, Vysočina, kraj Jihomoravský, Olomoucký a Ústecký,“ uvádí mluvčí Štěpánka Čechová.
Důvodem, proč se během posledního čtvrt roku z předpokládaného startovního ledna stal březen/duben, jsou mimo jiné personální změny na ministerstvu, k nimž došlo po příchodu Miloslava Ludvíka. Ten totiž zrušil místo náměstkyně Lenky Ptáčkové Melicharové řídící sekci strategií, takže agenda nyní spadá pod náměstka pro zdravotní péči Romana Prymulu. „Druhou věcí je, že jsou projekty relativně náročné a my na to sháníme lidi, kteří budou zaměstnaní na ministerstvu zdravotnictví. To znamená zásadní životní změnu, protože musí nechat současné práce a prakticky se upsat ministerstvu,“ vysvětluje Martin Anders.
Podle něj přitom odborníci, kteří se na přípravě reformy podílejí, s ministerstvem velmi intenzivně spolupracují a věci se hýbou kupředu. „Velký zlom bude 1. duben, kdy se naberou lidé do projektu deinstitucionalizace, který je klíčový a obsahuje zásadní prvky, jako je část vzdělávání, financování a podobných věcí. Pan doktor Pfeiffer už také nominoval čtyři gestory CDZ I. Není to tedy nikde zadrhnuté a jestli máme zpoždění, počítáme ho ve čtyřech, šesti týdnech, maximálně dvou měsících. Bude tam tým lidí, kteří budou dělat na CDZ a budou mít časový prostor pracovat i na dalších oblastech reformy,“ nastiňuje současné změny docent Anders.
Mohlo by vás zajímat
Dodává také, že projekty související s reformou psychiatrie patří na ministerstvu mezi nejlépe připravené. „To, co jsme po odborné stránce odpracovali a zaplatili z peněz společnosti, tam je připravené k čerpání,“ zdůrazňuje Anders. „Odborná společnost opravdu svědomitě naplňuje dikci Memoranda, což ji již stálo nemalé finanční prostředky vynaložené na projekční tým (cca dva miliony)! Prostředků nelitujeme, toužíme a chceme rozvíjet obor, což je posláním odborné společnosti, ale máme obavy a byla by škoda, aby nejen ony, ale především nyní již velký objem ryze „dobrovolnické“ práce řady kolegů a výboru společnosti nebyl smysluplně využit,“ doplňuje šéf psychiatrické společnosti.
Kvalitní psychiatrická péče by měla mít definici
A jaký je plán na nejbližší období? V prvním pololetí roku 2017 by mělo být přijato kolem třiceti zkušených odborníků z praxe pokrývajících všechny potřebné kompetence, tedy zdravotní a sociální služby, řízení zdravotnických zařízení, management změn a financování péče. Příští rok se pak počítá až se sedmdesáti členy projektových týmů, kteří budou zaměstnanci ministerstva a mají působit v rámci celé České republiky.
Celkově je přitom z OP Zaměstnanost (výzva 29) přichystáno devět projektů, na něž by mělo být do roku 2022 alokováno 1,2 miliardy korun. Co se týče prvního projektu CDZ, byl nyní 15. března na ministerstvu zaměstnán odborný gestor projektu a tým šesti metodiků. Projekt deinstitucionalizace by pak měl být připraven k realizaci od 1. dubna. Další dva projekty Podpora vzniku Center duševního zdraví II (pilotní provoz 16 CDZ) a Podpora zavedení multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným jsou schváleny Programovým partnerstvím MPSV a jsou v procesu hodnocení řídícím orgánem.
Právě zmíněné projekty a jejich úspěšné nastartování jsou tak úkolem číslo jedna pro letošní rok. Prioritou je ovšem také nastavení udržitelného financování ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a změna současné legislativy tak, aby byla podpořena práce v komunitě.
„Jednotlivé aktivity byly v posledních měsících hodně koncentrovány na formální dokončení projektů. S blížící se realizací projektů narůstá potřeba efektivní spolupráce a aktivního zapojení uživatelů péče do všech aktivit reformy. Jednou z nejdůležitějších aktivit, na které by se měli zástupci uživatelů výrazně podílet, je definice kvality poskytované péče a příprava systému jejího sledování a hodnocení. Předpokládá se náročná diskuse o tom, co je kvalitní péče, a to v kontextu zdravotním i sociálním, budou vytvořeny standardy kvality péče o duševně nemocné a ověřen systém její kontroly,“ vypočítává nadcházející kroky docent Anders.
Letos bude jasno, jak dál s léčebnami
Velkým úkolem do následujících let a desetiletí je také transformace psychiatrických nemocnic. Její plány by měly být připraveny během letošního roku, první etapa pak má být dokončena do roku 2021 – celý proces ovšem bude trvat 15 až 20 let. Jeho součástí přitom má být využití kapacit psychiatrických nemocnic pro rozvoj dalších forem péče o duševně nemocné a poskytování nelůžkových forem péče. V plánech by měla být nastíněna role nemocnice v regionálních sítích. Obsahovat budou i návrh organizačního uspořádání, personální strategii nemocnice včetně vzdělávání, opatření omezující vstup pacientů do lůžkové péče v podobě prevence a edukace, dále kroky prováděné při propouštění pacientů do komunitní péče tak, aby byla zajištěna spolupráce a návaznost služeb, a chybět by neměl urbanistický a funkční generel areálu, plány rozvoje infrastruktury, sítí, budov a pozemků včetně plánu potřebných investic. Psychiatrické nemocnice ovšem nemohou čerpat z financí IROP, deinstitucionalizaci tak bude možné podpořit jen v rámci měkkých peněz z OP Zaměstnanost.
Zatímco v psychiatrických nemocnicích (čili postaru léčebnách) by mělo lůžek a hospitalizovaných pacientů ubývat, jiné služby naopak musí posílit. Aby se pacienti měli kam z nemocnic přesouvat, bude pro každý kraj definována regionální síť služeb pro duševně nemocné na základě analýzy potřeb a stávajících služeb v regionu. Na podobě sítě bude pracovat jak odborná společnost, tak ministerstvo, kraje, obce i zdravotní pojišťovny. Plány se zároveň stanou základem smluvní politiky pojišťoven pro zdravotní služby a financování kraji v oblasti sociálních služeb.
„Kromě Center duševního zdraví zaměřených na cílovou skupinu vážně duševně nemocných bude dále připravováno pilotní ověření jiných typů služeb pro další cílové skupiny – například dětská a dorostová psychiatrie, gerontopsychiatrie či adiktologie. Společným jmenovatelem těchto služeb je práce v komunitě, co nejblíže klientovi a jeho domácímu prostředí, a multidisciplinární spolupráce, tedy efektivní spolupráce zdravotních, sociálních či jiných pracovníků napříč odbornostmi,“ dodává Martin Anders.
NÚDZ se zaměří na destigmatizaci
Posilování služeb v komunitě je jedna věc, to, jak se na duševní choroby dívá společnost, je ovšem věc druhá. Jak už jsme opakovaně informovali (např. zde, zde, zde či zde), předsudkům se v Česku daří, a to bohužel i mezi zdravotníky. Změnit se to bude snažit Národní ústav duševního zdraví s projektem Destigmatizace lidí s duševním onemocněním v kontextu reformy psychiatrické péče, který bude taktéž financován z OP Zaměstnanost.
„Projekt je zaměřený na podporu celonárodní strategie efektivních destigmatizačních a komunikačních intervencí v rámci reformy. Stigmatizace související s duševními nemocemi představuje závažný společenský problém, neboť vede k diskriminaci lidí s duševním onemocněním, snížené ochotě vyhledávat odbornou pomoc, neadekvátní péči ze strany zdravotnického personálu, neochotě specializovat se na psychiatrii u studentů medicíny, sebestigmatizaci a snížené kvalitě života lidí s duševním onemocněním. Ze zahraniční zkušenosti víme, že transformační období reformy přináší specifické problémy spojené se stigmatizací. Například je třeba efektivně komunikovat s lidmi bydlícími v sousedství míst, kde má vzniknout nové Centrum duševního zdraví. Destigmatizace se tedy jeví v kontextu úspěšné realizace reformy psychiatrické péče jako klíčová a je nutné nastavit plán destigmatizace a komunikace tak, aby intervence efektivně zasahovaly problematikou dotčené strany a zohledňovaly jak specificky český kontext, tak zkušenosti ze zahraničí,“ vysvětluje Anders.
Doplňme, že na reformu nepůjdou jen měkké peníze z OP Zaměstnanost, ale také z IROP. Tam by na ni mělo být v rámci výzvy 54 vyčleněno až 1,57 miliardy, které jsou určeny na materiálně-technickou základnu deinstitucionalizovaných služeb. Podpořeno má být zřizování nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro poskytování komunitní péče, tedy centra duševního zdraví, stacionáře se zaměřením na psychoterapeutické služby nebo ambulance poskytující rozšířené ambulantní služby v péči o osoby s duševním onemocněním, dále zřizování nových či rekonstrukce stávajících psychiatrických oddělení všeobecných nemocnic a vybavení mobilních týmů.
„Na obdobné aktivity bude možné čerpat z výzvy č. 71 IROP v rámci specifického cíle 4.1: Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu. Celková alokace je 190 milionů Kč. Projekty je nutné zrealizovat do 30. 6. 2023,“ doplňuje k tomu Čechová.
Odborníci ani ministerstvo ovšem nechtějí spoléhat jen na finance z EU, ale snaží se o trvalou udržitelnost. Proto je jedním ze zásadních současných úkolů příprava nového systému financování.
„Realizovaná reforma psychiatrické péče má naše snahy podpořit, přinést dobré argumenty a nastavit nový systém úhrad, který by všechny poskytovatele péče motivoval a dostatečně odměňoval za to, že se chovají tak, jak je v novém systému žádoucí. Na podporu komunitní péče připravuje pracovní skupina zcela nový koncept financování Center duševního zdraví, který zohledňuje specifický průběh péče a činnosti všech profesí, které se na péči v tomto centru podílejí, zejména pak činnosti terénních sester. Nyní jsou činěny všechny nezbytné kroky tak, aby tento nový systém financování přímo navazoval na provozní podporu, kterou tyto nově vzniklé služby obdrží z evropských fondů,“ dodává docent Anders.
Michaela Koubová
