Britská Národní zdravotní služba zavádí úsporná opatření. Protahují se čekací lhůty na neurgentní operace a omezuje se množství léků vydávaných na předpis.

 

Šéf anglické části Národní zdravotní služby (NHS – National Health Service) Simon Stevens představil stav dosavadního plnění pětiletého plánu pro zvýšení efektivnosti a snížení nákladů tamního zdravotnického systému. Úsporný program má do roku 2020 ušetřit britskému zdravotnictví až 22 miliard liber (695 miliard korun). Stevens je ale přesvědčen, že jde o příliš ambiciózní částku.

Přitom v roce 2014, kdy byl plán představen, si to ještě nemyslel. Některé oblasti zdravotnického systému se podle něj „jednoznačně zlepšily“, ale dopady rostoucí a stárnoucí populace „byly větší, než se před třemi lety předpokládalo.“ Nigel Edwards, ředitel zdravotnické charitativní organizace Nuffield Trust vyjádřil přesvědčení, že plán „bude mít vážné dopady na standardy.“

Čtyři oblasti úspor

Podle listu Financial Times se šetření projeví zejména u pacientů, kteří se mají podrobit neurgentním chirurgickým zákrokům, nebo v omezení výdajů na léky na pohotovostních odděleních. Plán úsporných opatření byl představen v roce 2014, a tak se nyní nachází ve své polovině.

Stevens vytyčil čtyři prioritní oblasti, ve kterých se mají výdaje začít snižovat tak, „aby byla zajištěna finanční rovnováha NHS ve stávajících podmínkách omezeného rozpočtu.“ Jedná se o zvýšení výkonnosti na pohotovostech, posílení dostupnosti služeb praktických lékařů a zlepšení v oblasti léčby rakoviny a duševních chorob.

Mohlo by vás zajímat

Za své tak bere jeden z vládních cílů ve zdravotnictví. Tím bylo zajištění, aby alespoň 92 procent pacientů na neurgentní operaci nečekalo déle než 18 týdnů. Zástupci lékařů tvrdí, že toho bude možné dosáhnout nejdříve za dva roky. Podle listu The Telegraph se odklady budou týkat například odstranění šedého zákalu, kýly nebo výměn kyčelních a kolenních kloubů. Přednost ve financování dostanou nemoci bezprostředně ohrožující život pacienta, jako je například rakovina.

V současné době je do 18 týdnů odoperováno devět z deseti čekajících pacientů. „V některých oblastech naší země je toho ale dosaženo pod velkým tlakem,“ řekl listu Financial Times Simon Stevens.

Celiaci mají smůlu

Plán také počítá s omezením výdajů na některé léky. Financial Times zmiňují například přípravky proti bolesti, bezlepkové potraviny nebo krémy chránící před slunečním zářením. Celkem se to týká zhruba desítky položek, kde by se dalo ušetřit necelých 130 milionů liber. Lidé by si tyto léky mohli v lékárnách kupovat  a byly by pro ně tím pádem i rychleji dostupné.

Jedna z navrhovaných změn má také za cíl snížit přebytečnou poptávku po nemocničních službách. Podle ní budou praktičtí lékaři využívat konzultací s nemocničním odborníkem po telefonu namísto toho, aby pacienta automaticky poslal do špitálu na vyšetření.

Úsporám se nevyhnou ani nemocniční lůžka. S tím, jak se bude stupňovat snaha nemocnic omezit své náklady, se zkrátka lůžková kapacita bude muset snižovat. Podle Stevense budou muset být takové kroky ale pečlivě zvažovány a plánovány.

Kritika pacientů

Stevensův plán také čelí poměrně silné kritice. Předsedkyně anglické části Královské farmaceutické společnosti (RPS – Royal Pharmaceutical Society) Sandra Gidleyová listu Financial Times řekla, že jej lze chápat „jako útok na základní a důležitý princip, podle kterého NHS má zajistit bezplatnou péči bez ohledu na to, zda je krátkodobá či dlouhodobá.“

Gidleyová sice připouští, že je v době výrazně omezených zdrojů nutné stanovit priority, ale konec hrazení některých léků může kvalitu života nemocných výrazně zhoršit. Zmínila při tom celiaky a pacienty s chronickými bolestmi.

Zejména v případě celiaků může neléčení jejich nemoci vést ke vzniku dalších chorob a jejich rozvoji. „Pro celiaky s nízkým příjmem bude nutnost bezlepkové potraviny platit v plné výši znamenat výrazné zhoršení přístupu k potřebné léčbě,“ dodala Gidleyová.

Za pět dvanáct

O finančních problémech britského zdravotnického systému se ale ví už poměrně dlouhou dobu. Vloni v srpnu například list The Guardian s odkazem na britskou Asociaci pacientů upozornil, že na svou operaci čekají více než 18 týdnů desetitisíce lidí. A varoval, že se situace bude jen zhoršovat.

Zatímco v roce 2014 čekalo na operaci více než 18 týdnů něco přes 51 tisíc pacientů, v roce 2015 to bylo už bezmála 93 tisíc. Meziročně se tak jejich počet zvýšil skoro o 80 procent. Průměrná čekací doba na výměnu kyčelního nebo kolenního kloubu, operaci kýly nebo nosních mandlí byla více než sto dní.

Jen za rok 2015 bylo po celé Anglii odloženo v průměru 753 operací za den. Škála počtu odložených operací se na denní bázi pohybovala od osmi až do více než tří tisíc. Hlavní vinu na tom měl nedostatek vybavení, nemocničních lůžek a chyby v plánování chirurgických zákroků. Zdá se proto, že přes veškerou kritiku přicházejí úsporná opatření pět minut po dvanácté, a budou tak muset být tvrdší, než kdyby se s nimi přišlo o několik let dříve.

Petr Musil