Jak nestrhat sestrám záda? V USA mají školení, přístroje a dokonce i zákon

Bolavá záda, poranění z tahání těžkých pacientů, operace nutné kvůli pracovním úrazům a nemocem z povolání – to jsou problémy, které důvěrně zná velká část zdravotních sester. A nejen v Česku – jenže na rozdíl od nás se třeba v USA věnuje problematice systematická pozornost. I když je totiž práce sestry nerozlučně spjatá s manipulací s pacienty a všude ve světě jde o povolání rizikové, jde tato rizika snižovat. Zásadní je přitom vzdělávání s dostupnost pomůcek tak, aby je sestřičky nejenže měly k dispozici, ale také je skutečně uměly používat. Ve Spojených státech se dokonce problematice věnuje i Kongres, který má právě teď na stole úpravu zaměřující se na ochranu zdraví sester a dalších zdravotníků.

„Myslím, že každá práce má skrytá rizika,“ říká Paige Cummings, ředitelka Athens Nurses Clinic v americkém státě Georgia. Těchto rizik si přitom obvykle bývají dobře vědomi ti, kdo práci vykonávají, pro okolí ovšem zůstávají neznámá. Rozhodně to platí o povolání zdravotních sester. Laikům se možná jejich práce na první pohled nezdá až tak fyzicky náročná, opak je ale pravdou. Rizikovost potvrzuje i druhé místo žebříčku sektorů s největším počtem pracovních úrazů, kde spolu s pracovníky v residenčních domovech předstihly sestry taková odvětví, jako je dřevozpracující průmysl – hůře jsou na tom pouze farmáři chovající zvířata a rančeři. Podle čísel amerického úřadu zabývajícího se pracovními statistikami připadlo na sestry a zaměstnance v zařízeních sociální péče v roce 2015 6,5 zranění na sto lidí pracujících na plný úvazek – což ve výsledku v USA činí 165 tisíc poraněných pracovníků. Některá regionální státní zařízení přitom mají čísla dokonce dvojnásobná oproti soukromému sektoru – dochází v nich až k 11,7 zraněním na sto pracovníků. Velkou metlou jsou přitom právě poranění zad.

„Vystudované sestřičky čelí riziku zvedání břemen, a ani ta nejlepší tělesná technika je neochrání od kumulativních a oslabujících poranění svalové a kosterní soustavy,“ poukazuje podle Georgia Health News Lucy Marion, děkanka College of Nursing při univerzitě v Augustě. Tato vysoká škola proto svým absolventkám radí, aby pro svou ochranu vyhledávaly bezpečné pracovní prostředí.

Problém zhoršují tlustí pacienti

Své o pracovních úrazech ví i sestřička Margie Nicolaus, která má praxi u nemocničního lůžka už 39 let. „To víte, je to nejen těžká psychická, ale i fyzická práce. Je v ní hodně tělesné námahy – musíme zvedat pacienty, pomáhat jim z postele a do postele. Takže občas dojde k úrazu,“ říká sestra, která nyní pracuje v St Mary´s Hospital a na Athens Nurses Clinic.

Některé sestřičky se přitom poraní při specifických událostech, jako je nepovedený překlad pacienta z pojízdného lůžka do postele. Další zase trpí kumulativním postižením způsobeným stálým zvedáním a manipulací s pacienty. Část jich se po kratší či delší přestávce zotaví – ovšem ne všechny. „Jsou sestry či jiní pracovníci, kteří si záda poraní tak vážně, že už se do práce prostě vrátit nemohou,“ konstatuje Paige Cummings.

Mohlo by vás zajímat

Němečtí internisté vyzývají k reformě financování nemocnic. Nelíbí se jim systém DRG

Sestřičkám pak rozhodně nehraje do karet ani šířící se epidemie obezity. S tím, jak populace tloustne, sestry při manipulaci s pacienty stále více riskují. „Už jsem stará sestra, takže mám pocit, že svůj díl těžké fyzické práce už jsem si odbyla. Zvlášť nyní má ale hodně pacientů BMI mnohem vyšší, než tomu bylo v minulosti,“ potvrzuje trend Margie Nicolaus, kterou trápí bolesti ramene způsobené s velkou pravděpodobností jejím zaměstnáním.

Tloušťka pacientů pochopitelně není problém jen v Americe. Podle čísel českého Státního zdravotního ústavu trpí obezitou 25 procent žen a 22 procent mužů, nadváha pak trápí víc jak polovinu lidí středního věku.

Podle Paige Cummings by se proto měla váha pacientů zohledňovat jako problém týkající se bezpečnosti práce sester. „Amerika tloustne, takže potřebujeme větší bezpečnost, preventivní opatření a/nebo pomůcky, které poranění zad předejdou,“ zdůrazňuje Cummings, která navzdory 42 letům praxe nikdy neměla závažné poranění – a to pracovala v celé řadě zařízení včetně nemocnic námořnictva, v domácnostech nebo pro Červený kříž.

Takové štěstí ovšem řada sestřiček nemá. Patří mezi ně například Susan Smith z Athens Nurses Clinic, která musela v roce 1998 podstoupit operaci krku. Když se jí chirurg zeptal, zda měla pracovní úraz, který by potíže s krkem způsobil, nemohla si na žádný spouštěcí incident vzpomenout. Viníkem zkrátka podle ní bylo „opotřebování“ za dvacet let práce. Teď, o skoro další dvě desetiletí později, sice stále u svého povolání zůstává, má ale pro změnu velké problémy se zády.

Úrazy jde snížit o desítky procent

Pro americké sestřičky je ale dobrou zprávou, že na ně nezapomínají národní organizace, legislativci ani jednotlivé zdravotnické systémy. Ty se snaží jednat tak, aby sestry před pracovními úrazy ochránili. Příkladem budiž zákon o ochraně sester a zdravotnických pracovníků z roku 2015, který na národní úrovni podporuje bezpečnost na pracovišti a který je právě nyní novelizován v Kongresu. Návrh je podporován také organizacemi, jako je Americká asociace sester.

Jak tedy snižovat riziko úrazu? Zdravotnické školy zdůrazňují využívání vhodných technik, přičemž mnohé používají materiály, jako je příručka bezpečné manipulace vytvořená Americkou asociací sester. Některé americké státy pak také požadují po nemocnicích, aby sestrám nabízely speciální školení, takže budou umět s pacienty manipulovat bezpečněji.

„Jedenáct států má v tuto chvíli nějakou legislativní úpravu požadující, aby instituce měly program zajišťující bezpečnost při manipulaci s pacienty. Georgia mezi ně sice nepatří, ale my nečekáme, až budeme donuceni,“ říká Lorie Arata, sestřička v Employee Health Clinic při Piedmont Athens Regional, která se na bezpečnou manipulaci s pacienty zaměřuje. Sestry a další zdravotnický personál v její nemocnici proto užívá speciální zvedáky a zařízení určené k přesunu pacientů, které zajišťují pracovníkům bezpečnost. Důležitost toho, aby personál zařízení skutečně využíval, je přitom zdůrazňována už deset let. Nemocnice také požaduje, aby všichni noví zaměstnanci jako součást zaškolení absolvovali kurz bezpečné manipulace s pacientem. Po školení si pak všechny materiály ohledně bezpečné manipulace mohou najít na nemocničním intranetu. „Mezi roky 2015 a 2016 jsme zaznamenali skoro 40procentní snížení počtu úrazů,“ konstatuje Lorie Arata.

Navzdory školení a častému připomínání opatření, která mají rizika snižovat, ale k úrazům stále dochází. Sestry totiž často jednají v rychlosti a riskují vlastní zdraví, protože to zkrátka situace vyžaduje. „Mladší sestřičky vám někdy řeknou: já je nechám upadnout, nenechám si kvůli pacientovi zlámat záda,“ říká Susan Smith. Jenže realita je pak často jiná. Jakmile tyto sestry vidí pacienta, kterému hrozí pád, vrhnou se mu na pomoc. I když tak sestry mluví o tom, že budou dbát v první řadě na sebe, ve skutečnosti jsou od přírody pečovatelkami, poukazuje Paige Cummings. A s tímto smyslem pro povinnost jsou někdy úrazy a z nich plynoucí bolest pro sestry nevyhnutelné. „Stále od lidí slyším jednu stížnost: ach, ta moje záda,“ uzavírá Cummings.

O problematice bolestí zad u zdravotníků v Česku jsme psali zde, zde či zde.

-mk-