Že včera poslanci schválili možnost zkráceného vzdělávání pro zdravotní sestry, asi nikoho, kdo problematiku trochu sleduje, moc nepřekvapilo. Sněmovna však odsouhlasila i zavedení několika nových odborností, mezi nimiž jsou i odborníci na čínskou medicínu. Ti by u nás nově měli mít vysokou školu. Je pravda, že poslední projednávání novely na zdravotnickém výboru nastínilo, kudy by se hlasy poslanců mohly ubírat. Přesto se nečekalo, že se proti čínské medicíně postaví jen 22 ze 156 přítomných poslanců. Těsně naopak prošel návrh na zavedení ABA terapeuta. A jaké další návrhy dostaly zelenou a jaké naopak jejich navrhovatelé neprosadili?

 

Nejprve se podívejme na jádro novely, tedy možnost vystudovat na všeobecnou zdravotní sestru v modelu 4+1. O různých aspektech problematiky i postojích jednotlivých stran informoval Zdravotnický deník opakovaně. Ve sněmovně měl ovšem návrh podporu, a to i od opozičních poslanců. Přesto se během včerejší diskuse se objevily i hlasy podstatně méně nadšené, než je ten zpravodajky tisku Jany Pastuchové (Ano).

„Upřímně řečeno, tento návrh nakonec bohužel vůbec nepatří k nejlepším, i když se o něm diskutuje tak dlouho. Samotné sestry, a byly jsme na zdravotním výboru svědky mnoha bouřlivých diskusí, se nedokázaly a ani dnes nedokážou na konečné podobě shodnout. Především požadavky z praxe přinesly vzdělávací model 4+1, který je ale nyní částí odborné veřejností vážně zpochybňován právě z důvodu zkráceného vzdělávání. Poukazuje se dokonce na možné ohrožení kvality poskytované ošetřovatelské péče. Rozpaky vzbuzuje také fakt, že není zcela jasné, jak vlastně bude vypadat poslední rok vzdělávání,“ říká Soňa Marková (KSČM). „Tento návrh zákona, kterému trvalo tak dlouho, než doputoval k třetímu čtení, vyvolává více otázek, než nabízí konsensuálních řešení včetně faktu, že nebyla odstraněna dvoukolejnost vzdělávání a místo toho přibyla další kolej, další vzdělávací model,“ dodává.

Otazníků a mezer, jako jsou ty ohledně podoby onoho roku +1, je tu přitom více. Sám předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula, jinak zastánce změny, poukazuje na to, že ministerstvo zdravotnictví bude muset spolu s ministerstvem školství zapracovat na úpravě osnov pro střední zdravotnické školy, jejichž absolventi bývají v posledních letech nevalných kvalit. Další otázkou jsou kompetence, a to jak zdravotnických asistentů/praktických sester, tak sester všeobecných.

Mohlo by vás zajímat

„My jsme zřídili v závislosti na přání Evropské unie vysokoškolské vzdělávání zdravotních sester, ale vůbec jsme pro ně nevytvořili pracovní náplň. Jsme dneska v situaci, že zdravotní sestry, ať vystudují zdravotní školu, bakalářský nebo magisterský program, vlastně mají pracovní náplň úplně stejnou. Rezignovali jsme tedy na to, že by vysokoškolsky vzdělané sestry mohly v řadě případů a procesů nahradit drahého lékaře, že bychom mohli změnit skladbu zaměstnanců ve zdravotnictví, jak to už je v některých zemích běžné. Chtěl bych tedy zdůraznit, že by ministerstvo nemělo usnout na vavřínech a že by měla být připravována ne novela, ale nové pojetí vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, protože je spousta věcí nedořešených. Primárně musí být vydefinováno, ke kterému typu vzdělání je jaká pracovní náplň,“ poukazuje Bohuslav Svoboda (ODS).

Jeho vize sester s většími kompetencemi je jistě lákavá (kdybychom tedy měli dostatek sester a byli schopni je adekvátně zaplatit), má ale jeden háček. „Některé kompetence by mohly převzít zdravotní sestry, ale bohužel lékaři se těch svých hodně neradi vzdávají,“ reaguje Jana Pastuchová.

Místo všeobecných sester budou chybět praktické

Také Leoš Heger (TOP 09) upozorňuje, že bude třeba sledovat náplně práce jednotlivých profesí. „Co já vidím jako nejrizikovější, není systém 4+1 u vzdělávání sester. Je to experiment, který se bude dlouhou dobu usazovat, bude se muset pozorovat a přizpůsobovat mu všechna exekutivní opatření, která má ministerstvo k dispozici, zejména pokud jde o otázku náplně činností jednotlivých kategorií a další profesní vzdělávání, které je u sester řízeno nařízením vlády. Ministerstvo by mělo mít útvar, který se pod hlavní sestrou této problematice věnuje jako útvar jeden z nejsilnějších. Je to jistě velmi významný úkol pro příští ministry,“ domnívá se Heger.

Zároveň poukazuje ještě na jeden problém, který, pokud tedy novela zafunguje tak, jak předkladatelé doufají, nás zřejmě nemine. „Už v současnosti je zdravotnických asistentů málo, protože jejich angažmá na nemocničních odděleních je velmi slabé – nemohou pracovat samostatně a všichni tedy buďto ze zdravotnictví odcházejí, nebo jdou dále studovat. V zákoně bylo potřeba říci, že zdravotničtí asistenti budou mít možnost pracovat samostatně. To tam nyní je, atraktivita praktické sestry ale bude pomenšena tím, že pravděpodobně velká většina absolventů maturitního studia praktické sestry s vidinou, že má před sebou jeden rok nástavby na vyšší odborné škole, odejde k diplomovaným sestrám. Je to dobře, snad to posílí objem našich plnokrevných sester, ale pomocné praktické sestry velmi pravděpodobně vymizí a plíživě se tak vrátíme do stavu, který zde byl před 20 lety, kdy spektrum sesterského povolání nebylo doplněno pomocníky, které dělají nižší ošetřovatelské práce. Znovu tedy kvalifikované sestry budou v situaci, kdy jim nezbude nic jiného, než dělat i ty nižší činnosti, které by dělat nemusely,“ zdůrazňuje Leoš Heger.

Navzdory připomínkám a výhradám se ovšem nakonec žádný z výše citovaných poslanců nepostavil proti novele. Jediný, kdo jí ze 157 přítomných poslanců řekl ne, byl František Laudát (TOP 09). Poslanci ODS se hlasování zdrželi, pro naopak bylo 140 přítomných. Diskuse však nekončí – odpůrci novely už avizovali, že se obrátí na senátory.  „Budeme se snažit systém zvrátit v Senátu předložením průkazných materiálů, že to žádné navýšení sester do praxe nepřinese,“ řekl nedávno předseda Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků Tomáš Válek (více zde).

Čínská medicína ve sněmovně frčí

K novele byla podána také celá řada pozměňovacích návrhů. Kontroverzní, ovšem paradoxně včera jen minimálně diskutovaný, je návrh Rostislava Vyzuly zavádějící bakalářské a magisterské studium tradiční čínské medicíny (argumenty Rostislava Vyzuly si můžete přečíst zde, o odmítavém stanovisku České lékařské komory, k němuž se mimo jiné připojil senátor Jan Žaloudík, zde, o projednávání na zdravotnickém výboru zde).

„My v podstatě chceme, aby došlo k ochraně našich lidí, aby došlo k ochraně spotřebitele proti šmejdům, kteří dnes a denně formou různého šarlatánství, léčitelství, pochybného léčitelství zneužívají důvěry zoufalých lidí, kteří za to potom platí nehorázné částky a vůbec nevědí, za co vlastně platí. Je to na jejich ochranu, aby měli zajištěnou aspoň určitou kvalitu i této péče,“ shrnuje své stanovisko Vyzula.

Jediný, kdo se už během debaty postavil proti, je Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). „Všichni vnímáme, jaká je tady všeobecná podpora zavádění čínské medicíny do České republiky. I zdravotní výbor byl v Hradci Králové a navštívil kliniku tradiční čínské medicíny. A když jsme chtěli získat informace o tom, jak probíhá léčba, v zásadě nám bylo řečeno, že jsou tam dva nějaké základní balíčky. Takový základní balíček se šesti akupunkturami plus nějaká doplňková léčba pomocí čajů, nebo rozšířená, kde ten balíček byl deset akupunktur plus nějaké další čaje. Já si nemyslím, že kvůli tomuto i kvůli tomu, co se plánuje v České republice v rozvoji řekněme čínské medicíny, je nutné přijímat speciální povolání nebo další kategorii nelékaře. Domnívám se, že do tohoto zákona to nepatří,“ uvádí Hovorka.

A jak dopadlo hlasování? Pro bylo 111 ze 156 přítomných poslanců, proti se postavilo 22. Nejvíce zamítavých hlasů bylo od poslanců ODS (sedm; Ivan Adamec, Petr Fiala, Martin Novotný, Jan Zahradník, Marek Benda, Bohuslav Svoboda, Vladislav Vilímec) a KDU-ČSL (sedm; Jaroslav Klaška, Ludvík Hovorka, Petr Koudela, Jiří Junek, Ivan Gabal, Josef Uhlík, Vít Kaňkovský) a dále z TOP 09 (pět; Zdeněk Bezecný, Jitka Chalánková, František Laudát, Václav Horáček, Jiří Koubek). Dva záporné hlasy vzešly z řad poslanců Ano (Pavel Plzák, Jana Pastuchová) a jeden z ČSSD (Jiří Petrů).

Je zavedení ABA terapeuta skutečně systémové?

Větší zájem poslanců, alespoň soudě dle debaty, vzbudilo zařazení oboru ABA terapeut, které navrhl David Kasal (Ano). „Nám poslancům je vyčítáno, že nepracujeme systematicky. Myslím si, že tady se můžete sami přesvědčit, že tomu bylo úplně naopak. Na začátku našeho volebního období se obrátily maminky, které mají děti s poruchou autistického spektra, a ne jeden dva roky, ale deset patnáct let, s tím, že tato situace není vůbec řešena. Obrátily se dopisem na premiéra, který doporučil vytvořit vládní výbor pro řešení otázek poruchy autistického spektra. Tento vládní výbor při Úřadu vlády pravidelně zasedal od roku 2014. Výsledkem snažení bylo, že vzniklo usnesení vlády číslo 111 z února roku 2016. Probíhalo řádné připomínkové řízení, kterého se účastnilo ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo školství, ministerstvo vnitra, byl tam i zástupce pedopsychiatrů pan profesor Paclt, byli tam kliničtí psychologové a všichni, kteří se do té doby autismem zabývali. Výsledkem bylo přijetí desetibodového programu ve vládním nařízení. A byli jsme ho obhajovat na vládě, skončilo to 20:0. Součástí usnesení bylo i nabídnutí systémového řešení dětem s poruchou autistického spektra, a jednou z metod je právě ABA terapie. Nikdo tady netvrdí, že není jiná metoda. Můžeme ale využít poznatky ze zahraničí, protože tato metoda se například v USA používá třicet let a je založena na medicíně založené na důkazech,“ vysvětluje Kasal.

Jenže jak poukazuje Ludvík Hovorka, proti pozměňovacímu návrhu, který do zákona zavádí behaviorálního analytika, asistenta behaviorálního analytika a behaviorálního technika, se vyslovili pedopsychiatři. „Jak naznačili ve svém stanovisku dětští psychiatři, behaviorální analýza je jenom jednou z nových moderních metod, které se týkají léčby autismu. A jestliže my v tuto chvíli do zákona o vzdělávání nelékařských pracovníků dáme jenom tuto jednu výseč, tak to považuji za nesystémové a v budoucnu problematické. Myslím, že je potřeba metodu v České republice zavést, tak jako je zavedená v řadě států. Ale řešení nových moderních metod diagnostiky a léčby autismu je potřeba nachystat komplexně, nikoliv pouhou výsečí,“ říká k tomu Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).

Jeden z důvodů, který hovoří proti tomuto návrhu, zmiňuje také Leoš Heger. „Situace je podobná jako u sester. Ony v zákoně nemají napsáno, že se mohou dále specializovat, ale řeší to podzákonná norma cestou vládního usnesení. Potom se z nich mohou stát různé specialistky na JIP a podobně. U psychoterapie také nic takového nemáme, přestože tam specialisté jsou. A tento návrh dělá z jedné specializace jakousi výjimku,“ konstatuje Heger, který se ovšem nakonec rozhodl návrh podpořit.

Zároveň na tomto místě připomeňme, že byť je problematika autismu velmi závažná, trochu se u nás zapomíná na děti s jinými duševními chorobami, kterých je v součtu stejně nebo i více. „V Česku je odhadem 10 až 15 tisíc dětí s autismem. Ale dětí s ADHD je 100 až 150 tisíc, depresivních je kolem 40 tisíc, úzkostných kolem 40 až 50 tisíc, schizofreniků 10 až 15 tisíc. Autismus je tedy jen jeden z problémů, a ještě ne ten největší. Dneska podle střízlivého odhadu nedostane péči kolem 70 až 120 tisíc dětí kvůli tomu, že nás je málo. Že se o tom nemluví, neznamená, že to není. V pedopsychiatrii obecně máme asi největší procento sociálně slabých rodin, které se ale o sebe nebudou prát u politiků ani v médiích. A kdo přizná, že má schizofrenní dítě? O autistech je slyšet, protože tam je skupina vysoce postavených a akčních rodičů. Ti jsou velmi průbojní, díkybohu za to, to je v pořádku, ale neslyší, když jim říkáme, že nebudeme bojovat jen za práva autistů, ale za práva všech dětí s duševní poruchou v Česku. O podstatnou část přitom není postaráno,“ řekl loni v rozhovoru ZD šéf Asociace dětské a dorostové psychiatrie a místopředseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP Jaroslav Matýs.

Návrh poslance Kasala nakonec prošel, byť těsně a po dvou opakováních hlasování (z nichž jedno, následně anulované, dopadlo záporně). Pro bylo při třetím hlasování 81 z 152 přítomných poslanců, proti 32.

Dvěma výše uvedenými pozměňovacími návrhy ovšem seznam změn nekončí. Souhlasné stanovisko získaly také tyto návrhy:

– Vypuštění péče porodních asistentek o kojence (Jana Pastuchová)

– Zdravotnický záchranář může pracovat sám bez odborného dohledu nebo poskytovat neodkladnou péči až po jednom roce výkonu povolání na akutní lůžkové péči nebo urgentním příjmu (Jana Pastuchová)

– První písemná část aprobační zkoušky se bude moci absolvovat v jazyce anglickém, francouzském, německém nebo ruském, praktická část nadále pouze v českém jazyce (Jana Pastuchová)

– Ortoptisté s bakalářským studiem budou moci pracovat bez odborného dohledu po jednom roce (Leoš Heger)

– Úprava popisu původně navrženého akreditovaného kvalifikačního kursu z kursu embryologie na kurs laboratorní metody v asistované reprodukci (Leoš Heger)

– Řešení právního postavení farmaceutů, kteří získali odbornou způsobilost na území Slovenské republiky v období mezi rozpadem federálního státu a vstupem České republiky do EU (David Kasal)

– Vypuštění některých bodů v souvislosti s prací farmaceutického asistenta (David Kasal).

Janě Pastuchové se naopak nepovedlo prosadit vložení nové odbornosti povolání terapeuta chronických ran, Leoši Hegerovi upřesnění povinnosti celoživotního vzdělávání a Jitce Chalánkové s Markem Bendou znovuzařazení arteterapeuta.

Michaela Koubová