Na Ostravsku se raketově šíří spalničky. Onemocněly čtyři desítky dětí a dospělých. Stovky zdravotníků čeká očkování

Tak vysoký počet onemocnění spalničkami u nás hygienici od roku 2000 (vyjma rok 2014) nezaznamenali. Zatímco loni se za celý rok u nás vyskytlo pouze sedm případů, nyní jich je jen na Ostravsku více než pětinásobek. Jako by si virus začal vybírat daň za stále snižující se proočkovanost populace proti této vysoce nakažlivé nemoci. Na Ostravsku nyní přibývá rychlým tempem nakažených dětí i dospělých. Zatímco na konci minulého týdne zaznamenali epidemiologové Krajské hygienické stanice (KHS) v Ostravě 19 případů spalniček mezi dospělými i dětmi a onemocnělo i pět zdravotníků, o tři dny později již potvrdili počet dvojnásobný.

O tom, že se spalničky nebezpečně šíří Evropou a že za to mohou odpůrci očkování a snížená proočkovanost jsme ve Zdravotnickém deníku psali zde.

Nejvíce v Ostravě

„K 10. dubnu eviduje Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje na území kraje 38 případů onemocnění spalničkami. 27 případů onemocnění spalničkami bylo laboratorně potvrzeno, na laboratorní potvrzení 11 klinických případů se čeká. 32 případů bylo zaznamenáno na území města Ostravy, po jednom případu je hlášeno z okresů Nový Jičín, Frýdek- Místek, Opava, tři případy byly hlášeny z Karvinska,“ uvedla ředitelka Krajské hygienické stanice v Ostravě Helena Šebáková.

Jak doplnila, více než polovina nemocných jsou děti, které nemohly být vzhledem ke svému nízkému věku očkovány. Mezi 18 dospělými je také šest zdravotníků, kteří přišli s virem do kontaktu a neměli dostatek protilátek. Vzhledem k rychlosti s jakou nemocní přibývají, stanovili již hygienici příslušná opatření. „Týkají se nejen u osob, které byly s nemocnými v kontaktu, ale i personálu nemocnic, kde jsou tito pacienti hospitalizováni,“ podotkla Šebáková.

U nejvíce exponovaných zdravotnických i nezdravotnických pracovníků infekčních a dětských oddělení v kraji, i pracovníků zdravotnické záchranné služby na území města Ostravy, bylo nařízeno přeočkování. K ohroženým  skupinám totiž patří nejen děti mladší 15 měsíců, které vzhledem ke svému nízkému věku nemohly být očkovány, ale také osoby, které si po  očkování nevytvořily dostatečnou hladinu protilátek. Mezi ně patří zejména lidé, kteří v minulosti byli očkováni pouze jednou dávkou vakcíny.

Mohlo by vás zajímat

Komentář Jiřího Bronského: Pediatrické ordinace v nemocnicích zachraňují systém, v řadě regionů představují jedinou možnost

Zavřená porodnice

Ve Vítkovické nemocnici v Ostravě se preventivní přeočkování týká bezmála 150 zdravotníků i nezdravotnického personálu. Vzhledem k tomu, že zpočátku nemocné léčili i zde, přišli zdejší pracovníci s onemocněním do kontaktu. Očkování proto zahájili už ve čtvrtek minulého týdne. „Onemocněla i jedna sestřička z porodního sálu, proto jsme dočasně uzavřeli také porodnici. Rovněž jsme informovali pacienty, kteří se u nás léčili a mohli s nákazou přijít do kontaktu, aby se dostavili na kontrolu a případné přeočkování,“ říká mluvčí nemocnice Radka Miloševská s tím, že jde asi o tři desítky lidí.

Zároveň ale apeluje na příbuzné pacientů, kteří v nemocnici leží, aby zvážili svůj zdravotní stav. Onemocnění je totiž vysoce nakažlivé a zpočátku nemá typické příznaky. „Začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek, v ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím,“ popisuje epidemioložka Irena Martinková z KHS v Ostravě a dodává, že nemocný je nakažlivý již krátce před vypuknutím prvních příznaků a nakažlivost končí do 4 dnů po vzniku typické vyrážky. „Onemocnění se může komplikovat zápalem plic, zánětem středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánětem mozku,“ doplňuje lékařka.

Na tři místa v kraji

Nemocní se spalničkami jsou nyní soustředěni na infekčních odděleních tří nemocnic na Ostravsku. „Léčba je ze zákona povinná za hospitalizace na infekčním oddělení. Izolace pacienta se provádí po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. U nekomplikovaných spalniček je léčba symptomatická – klid na lůžku, srážení horečky, přísun tekutin, u komplikací lékař ordinuje antibiotika,“ vysvětluje epidemioložka Martinková.

Kromě nemocnic v Havířově a Opavě je nejvíce nemocných soustředěno na Infekční klinice ostravské fakultní nemocnice. „Nyní je jich čtrnáct, ‚gró‘ nakažených jsou děti bez očkování nebo s jednou dávkou,“ potvrzuje mluvčí fakultní nemocnice Tomáš Oborný. I pracovníky zdejší infekční a dětské kliniky čeká přeočkování. „Kolem stovky lidí,“ odpovídá na dotaz, kolik jich bude.

Začátek epidemie?

Spalničky, jejichž původce se přenáší z člověka na člověka vzduchem, jsou zařazeny do skupiny nejnakažlivějších infekčních nemocí vůbec. Patří mezi nejzávažnější virová onemocnění zejména dětského věku. Nákaza se však nevyhýbá ani dospělým, kteří nebyli řádně očkováni. V klidu mohou naopak zůstat lidé, kteří onemocnění prodělali, v tomto případě mají imunitu doživotní. Ostatní by si měli překontrolovat očkovací průkaz.

„Prevencí onemocnění je očkování, které se v České republice provádí od roku 1969. Očkují se děti v 15. měsíci života, druhá dávka se podává po 6 až 10 měsících od první dávky. Díky očkování se Česká  republika řadí mezi země s nejnižší nemocností spalničkami  – ročně jde o několik případů. V řadě evropských zemí však došlo v posledních letech vzhledem k nízké proočkovanosti k epidemickému výskytu spalniček,“ vysvětluje ostravská epidemioložka Irena Martinková. A jako příklad jmenuje země jako je Anglie, Skotsko, Švýcarsko, Německo, Holandsko či Španělsko.

Obdobně jako v některých jiných zemích Evropy je ale i u nás v posledních letech zaznamenáván nárůst počtu lidí, kteří očkování svých dětí odmítají. Často právě jen očkování proti spalničkám. „Poslední dostupná data o proočkovanosti dětí napovídají, že v některých krajích a okresech České republiky klesá procento těch, které obdržely i druhou dávku vakcíny, pod potřebnou hranici 95 procent,“ varují pracovníci Státního zdravotního ústavu ve zprávě Spalničky a jejich aktuální výskyt v Evropě, právě v souvislosti s nárůstem tohoto onemocnění.

Zároveň připomínají situaci před zavedením plošného očkování, kdy se u nás vyskytovaly desetitisíce případů spalniček ročně, například v roce 1966 jich bylo hlášeno 89 712. „Úmrtí na spalničky nebylo, dle statistických údajů dostupných SZÚ, v českých zemích zaznamenáno od roku 1980, ale ještě v roce 1971 bylo hlášeno 20 případů úmrtí,“ uvádí se ve zprávě SZÚ. V důsledku pravidelného očkování ale postupně u nás došlo k výraznému snížení výskytu spalniček až na několik případů ročně.

-ova-