Ministerstvo zdravotnictví dalo sbohem kouři v restauracích akcí Poslední típnutí
Na Palackého náměstí v Praze se ve větru třepotá obří cigareta. Ministerstvo zdravotnictví dává jejím prostřednictvím sbohem tabákovému dýmu v barech, restauracích či na zastávkách MHD. Právě dnes, v poslední květnový den, kdy se zároveň každoročně koná Světový den bez tabáku, totiž začíná platit protikuřácký zákon. Ministerstvo proto spouští několikaměsíční kampaň Poslední típnutí, během níž chce seznámit společnost s novinkami, které úprava přináší, přičemž pochopitelně upozorní i na rizika kouření. První z akcí se přitom konala včera před ministerstvem zdravotnictví.
Jsou tomu dva roky, co vláda poprvé kývla na návrh současného protikuřáckého zákona. Po složitých peripetiích, včetně té, kdy poslanci úpravu odmítli a schvalovací proces bylo nutné začít znovu, dnes konečně začíná norma platit. Ministerstvo včera tento svůj úspěch oslavilo startem kampaně Poslední típnutí, která se v září přesune i do krajských měst. Úřad ovšem touto formou neposlal směrem k veřejnosti jen „suché“ informace o tom, co všechno nová úprava mění a jak spalovaný tabák škodí zdraví – dal jim i vzor, který se s kouřením rozhodl skončit. Poslední cigaretu si totiž přišel na Palackého náměstí vykouřit s ministrem Ludvíkem zpěvák Michael Kocáb.
„Všichni se zde radují, ale já patřím mezi postižené. Když byl zákon projednáván v poslanecké sněmovně, modlil jsem se, aby neprošel,“ říká Kocáb. „Když mi zavolali organizátoři této akce ohledně posledního típnutí, měl jsem to za absurdní šprým. Potom jsem ale začal přemýšlet a řešit vnitřní rozpor. Jsem silný kuřák závislý na kouření. Začínal jsem deset, pak dvacet, a skončil jsem na katastrofálních více než čtyřiceti cigaretách. Na vlastním těle jsem pocítil, že mi to škodí ve všech možných oblastech. Patřím tedy mezi výjimky, které kritizují kouření, ale zároveň jsou na něm závislé. Mám kouření za krajně škodlivé a souhlasím, že by mělo být uděláno vše pro to, aby bylo omezeno – ovšem měkce. Nejsem pro státní dirigismus, ale nakonec jsem si řekl, že v tomto případě nejde o tak zásadní omezení naší svobody, aby nepřevládl zdravotnický argument. Rozhodl jsem se, že abych se vyhnul dilematu a po Praze mě nehonily antikonfliktní týmy, vyřeším to sám tím, že přestanu kouřit,“ vypráví Kocáb s tím, že se zákonu podřizuje, byť s ním nesouhlasí.
Zároveň ovšem požádal ministra, aby učinil výjimku pro kouření na jevišti s tím, že ve hře z dob Gustáva Husáka bude někdo těžko kouřit elektronickou cigaretu. Ludvík v tomto směru ale umělce uklidňuje, protože v uvedeném případě je cigareta rekvizitou a svoboda tvorby je tady nadřazena. Ministr ale zůstává nekompromisní v případě koncertů s tím, že s podobnou stížností nepochodil ani Keith Richards z Rolling Stones.
Mohlo by vás zajímat
Připomeňme stručně, že nový zákon nezpřísňuje pouze pravidla týkající se kouření, ale také alkoholu. „Říká se tomu protikuřácký zákon, ale ve skutečnosti je to zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Alkohol nemá co dělat ve školách a nemocnicích, na akcích určených převážně dětem a mládeži, nepatří do prodejních automatů, kde neexistuje způsob ověření věku. Cigarety končí v podstatě ve všech uzavřených prostorách, do kterých má volně přístup veřejnost, s několika výjimkami, jako jsou kuřárny na mezinárodních letištích nebo nákupních střediscích. Elektronické cigarety mají stejný status jako běžné cigarety s jednou výjimkou, a to jsou restaurační zařízení,“ shrnuje změny zákona ministr Miloslav Ludvík.
S prosazováním normy má pomoci také kampaň Poslední típnutí, která začala v Praze a od září bude pokračovat v krajským městech. Tou dobou skončí 90 denní přechodná lhůta, kterou mají provozovatelé na přizpůsobení se novým podmínkám – pak je může policie, orgány ochrany veřejného zdraví, Česká obchodní inspekce či školní inspekce začít pokutovat. Lidem, kteří si na inkriminovaných místech zapálí, ovšem hrozí až pět tisíc korun pokuty, a to opakovaně, už nyní.
„Rádi bychom společně s odborníky na závislosti informovali veřejnost napříč Českou republikou o negativních dopadech kouření a o tom, jakým způsobem pomáhá tuto situaci řešit nový tzv. protikuřácký zákon nebo kde ve svých regionech naleznou pomoc s odvykáním kouření či pomoc při nadměrné konzumaci alkoholu,“ poukazuje Ludvík. Podle náměstkyně Lenky Tesky Arnoštové se má kampaň zaměřit také na mladší generaci, protože tři čtvrtiny kuřáků začnou se svým zlozvykem před 18. narozeninami. Proto bude Poslední típnutí probíhat také na Facebooku a YouTube, kde bude mít vlastní kanál.
Právě Lenku Tesku Arnoštovou se přitom za její úsilí při prosazováni protikuřáckého zákona rozhodla ocenit Světová zdravotnická organizace (WHO). „Při příležitosti Světového dne bez tabáku vyhlašuje Světová zdravotnická organizace ocenění těm, kteří se o tuto tematiku v minulém roce nejvíce zasloužili. Jsem velmi ráda, že mohu oznámit žhavou novinku – poprvé bude toto ocenění putovat do České republiky, a to k rukám náměstkyně Lenky Tesky Arnoštové, která stála u zrodu zákona po celý dlouhý legislativní proces,“ říká ředitelka české kanceláře WHO Alena Šteflová.
Odborníci si od novinky slibují, že se zlepší situace v oblasti pasivního kouření a o pár procent klesne prodej cigaret, protože zákaz v restauracích bude pro některé poslední kapkou, další zlozvyk omezí a někteří mladí by s ním ani nemuseli začít. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že by implementace opatření mohla snížit počet kuřáků až o sedm procent. „V roce 1985 tu kouřila polovina mužů. Od roku 1997 se pak procento kuřáků v dospělé populaci pohybovalo kolem 30 procent a bylo po dlouhé roky stabilní. V posledních dvou letech se ale ukazuje, že počet kuřáků klesá – v současné době by to mělo být kolem 24 procent; 27 procent mužů a 21 procent žen,“ konstatuje Kamila Zvolská z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky VFN v Praze.
Ministr Ludvík připomíná, že ročně v Česku zemře na choroby související s kouřením 18 tisíc lidí, dva tisíce dokonce na kouření pasivní. V současnosti léčí čeští lékaři sta tisíce pacientů s CHOPN (které z 90 procent způsobuje kouření) a astmatem, přičemž každý rok zemře téměř 3500 nemocných na CHOPN, přes 5000 lidí na plicní rakovinu a více než 6000 nových plicních nádorů vznikne. Podle Zvolské se ovšem v zemích, kde již přijali obdobné opatření jako nyní my, zlepšilo kardiovaskulární zdraví a poklesl počet hospitalizací na infarkty myokardu či akutní koronární syndromy. K tomu, aby se i u nás situace nadále zlepšovala, je pak podle ní třeba zvyšovat cenu cigaret, zcela zakázat reklamu, využívat obrázková varování, provádět mediální kampaně a zajistit dostupnou léčbu. Tímto způsobem chtějí některé státy snížit počty kuřáků až pod pět procent.
„S 16 lety praxe ředitele nemocnice s jedním z největších onkologických center vím, jak vypadá konec kuřáka. Zkuste si někdy projít plicní kliniku. Lidé, kteří umírají na chronickou obstrukční plicní nemoc, se vysloveně udusí. Je to něco strašného. Naprostá většina z nich v posledním stadiu říká: kéž bych nikdy v životě nekouřil,“ uzavírá Miloslav Ludvík.
Michaela Koubová
Foto: MK
Michaela Koubová
