Zavádění elektronizace a telemedicíny do konzervativního systému českého zdravotnictví není žádná hračka. I v této oblasti je ale vývoj nezadržitelný, což dokazuje i nový preventivní program Oborové zdravotní pojišťovny diaBetty. Ten má zlepšit kvalitu péče o ženy s těhotenskou cukrovkou, které díky monitorování na dálku nebudou muset chodit každý měsíc na kontrolu a s diabetologem se spojí jen v případě potřeby. Zatímco ale o zájem nastávajících maminek nebude mít pojišťovna pravděpodobně nouzi, horší to bude se zapojováním lékařů. Jejich ochota spolupracovat na telemedicíně je totiž zatím nevalná.
„Když jsme o projektu rozhodovali, potřebovali jsme mít splněny tři základní podmínky. Museli jsme najít lékaře, kteří jsou ochotni moderní technologie používat, protože to vůbec není samozřejmost – medicína je konzervativní obor. Pak musíme mít pacientky – klientky, které jsou ochotny se aktivně léčit a současně užívat moderní technologie. To stávající maminky téměř beze zbytku splňují. V neposlední řadě musíme mít software, který umožňuje shromažďovat nasbíraná data, správně je interpretovat a zabezpečit autorizovaný přístup k informacím ze strany lékaře i pacientky. To produkt certifikovaný jako zdravotnický prostředek splňuje,“ popisuje Radovan Kouřil, ředitel OZP, která má přes 730 tisíc klientů a je třetí největší zaměstnaneckou pojišťovnou v Česku.
Program diaBetty je založený na české softwarové platformě InspectLife, která disponuje i dalšími moduly zaměřenými na krevní tlak, EKG, ale i na problematiku sociálně-zdravotního pomezí například v podobě dohledů nad seniory a sledování jejich domácností. Prostřednictvím speciálních přístrojů, v tomto případě glukometru Fora, ale také například váhy, tlakoměru či EKG se přes Bluetooth odesílají data na mobilní telefon, kde jsou zpracována a zaslána do centrálního serveru InspectLife. Odtud si pacient či lékař s přístupovými právy může data zobrazit na počítači nebo telefonu.
Produkt už si pojišťovna vyzkoušela v uplynulém roce, kdy ho otestovala v rámci pilotního projektu. Při něm oslovila 1200 nastávajících matek, z nichž 12 procent projevilo zájem o účast. V této skupině pak byla čtyřem ženám diagnostikována těhotenská cukrovka a mohly si tak telemedicínskou novinku vyzkoušet. „V praxi se ukázalo, že projekt přináší to, co od něj maminky očekávají, a jsou s ním spokojené. Proto jsme se rozhodli spustit ho v letošním roce jako standardní preventivní program,“ přibližuje Kouřil. Jde tak o první standardní preventivní program u nás, který zahrnuje telemedicínu. Jeden telemedicínský výkon jinak hradí také VZP, která v letech 2014 a 2015 zaplatila zavedení technologie pro dálkovou kontrolu pacientů s kardiostimulátorem/kardioverterem více než dvěma stovkám svých pojištěnců (psali jsme také zde).
Počet pacientek s těhotenskou cukrovkou roste
Gestační diabetes je dnes stále častější problém, který souvisí s vyšším věkem rodiček a životním stylem. V České republice jím trpí kolem čtyř až šesti procent matek, dnes jsou ovšem jejich počty třikrát vyšší než v roce 2000. Problém, který pacientka obvykle sama od sebe nepozná, bývá odhalen při preventivní prohlídce prováděné mezi 24. a 28. týdnem těhotenství, kdy se stanoví hodnota krevního cukru po nalačno vypité sklenici sladkého nápoje. Pokud je naměřena vyšší hladina, než má být, následuje konzultace s diabetologem, který pak případně vede další léčbu. Standardní léčba těhotenské cukrovky stojí zhruba tři tisíce korun za pacientku, bez ní však hrozí komplikace při porodu.
Mohlo by vás zajímat
„Včasná identifikace umožňuje včasnou léčbu, která je spojenými nádobami diety, pohybu, životosprávy a případně v naší zemi inzulinu. To je prevence poškození plodu během těhotenství a pak zejména porodu,“ vysvětluje profesor Milan Kvapil, předseda Diabetické asociace ČR a přednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol. Vyšší hladina cukru v krvi matky totiž prostupuje skrz placentu do dítěte, které energii ukládá v podobě tuku a je tedy větší než při běžném vývoji. Váha nad čtyři kila pak může způsobit potíže při porodu a rychlý pokles cukru po něm může u dítěte vést k dýchacím potížím. Děti matek postižených těhotenskou cukrovkou pak také mívají vyšší riziko rozvoje obezity a diabetu II. typu.
Aby se matce dařilo držet hladinu cukru na požadované úrovni, je také třeba několikrát denně monitorovat hladinu cukru v krvi – obvykle ráno na lačno a pak hodinu po třech hlavních jídlech. „Tradiční metoda znamená, že se matka musí naučit správně interpretovat výsledky testů a musí sama vědět co a kdy dělat. Nový přístup poskytuje možnost trvalé konzultace s lékařem, který současně kontroluje výsledky a může včas zasáhnout, když jsou výsledky glykémie špatné. Těhotné matce také odpadá nutnost častého cestování za diabetologem,“ dodává Kvapil.
Úspora času pacientky i lékaře
Cílem tak je zlepšit bezpečnost a kvalitu péče, ale také komfort pacientky. Čas přitom nešetří jen pacientka, ale také lékař, který stav monitoruje prostřednictvím internetu a je tedy schopen organizovat si práci efektivněji i flexibilněji. Odborník má přitom povinnost zkontrolovat pacientčina data minimálně jednou týdně, v akutních případech se ale zjedná zásah okamžitě. Pacientka totiž může kdykoliv kontaktovat asistenční službu, která jí zařídí pomoc.
Že program skutečně znamená úsporu času, potvrzuje i čtyřnásobná matka Petra Kubistová, která se účastnila pilotního projektu. „Jedna návštěva diabetologického centra by pro mě určitě znamenala dvě a půl hodiny určitě, a když by se to vynásobilo pěti, tak je to jednoznačně velká úspora. Takhle jsem tam nemusela ani jednou,“ popisuje Kubistová, podle níž je užití glukometru a nahrání dat zcela intuitivní a jednoduché. Podmínkou pro účast v preventivním programu tak je pouze schopnost ovládat chytrý telefon (pokud klientka nemá vlastní, dostane ho zapůjčený), absolvování jednoduchého vstupního školení a on-line registrace v portálu Vitakarty OZP.
„Klientka si přes asistenční službu Oborové zdravotní pojišťovny domluví návštěvu u diabetologa. Tam dostane domácí glukometr a do telefonu si nahraje aplikaci, která posílá naměřená data k lékaři. Klientku na místě naučíme ovládat glukometr i aplikaci. A to je vše. Domácí test i ovládání aplikace jsou navržené co nejsnazší a nejpřehlednější. Pacientce díky tomu odpadají starosti s domácí interpretací výsledků testů. Lékař jí včas upozorní na hrozící komplikace a poradí, co má dělat,“ popisuje Jiří Potůček, předseda správní rady Institutu pro podporu elektronizace zdravotnictví.
Služba pro stovky žen
Pojišťovna pro tento rok předpokládá účast zhruba stovky žen. Celkem totiž ročně hradí kolem osmi tisíc porodů svých klientek, takže gestační diabetes se odhadem vyskytne u 300 až 350 pacientek. Protože jsou ale zatím zapojena jen dvě pracoviště v Praze, Ústav pro matku a dítě a ordinace Milana Kvapila, nebude ještě služba dostupná všem, i když z Prahy nebo Středních Čech pochází 60 procent pojištěnců OZP.
„V letošním roce ale síť rozšiřujeme,“ poukazuje Jiří Potůček. „Naším záměrem je rozšířit síť do všech regionů. Máme velmi daleko jednání s několika poskytovateli na Vysočině a jednáme i ve všech ostatních regionech, ale je zkrátka problém s tím najít lékaře, který je ochoten to dělat. Jsme přesvědčeni, že se dostupnost v řádu několika týdnů zvětší,“ doplňuje ředitel Kouřil. OZP přitom zapojeným pracovištím uhradí poplatek za zavedení služby a zvláštní výkon za monitorování pacientů, který nahrazuje běžné sledování pacientek v ordinaci.
Vylepšování má dostát i samotný program diaBetty, který se dočká druhé generace. Dosavadní systém je založen na domluvě lékaře a pacientky i pro případ problémů, nově by mělo být součástí i automatické upozornění. „Pokud glykémie klesne pod 3,5 nebo je naopak vysoká, systém automaticky generuje alert. Jeho zpracování pak bude na asistenční službě,“ přibližuje Jiří Potůček.
„OZP doufá, že bude v budoucnu profitovat z toho, že dojde ke snížení nákladů na komplikace při porodu a snížení možných postižení novorozenců,“ shrnuje Radovan Kouřil. „Medicína, byť je to konzervativní obor, musí přijímat současné pokroky technologií a snažit se je implementovat do běžné praxe tak, aby měly smysl a zlepšily kvalitu péče o pacienty a snižovaly riziko komplikací,“ podporuje rozvoj telemedicíny Milan Kvapil.
Pojišťovna OZP ovšem s telemedicínou programem diaBetty nekončí. „Brzy budeme zavádět další telemedicínské nástroje. Například včetně integrace dat ze senzorů z mobilů nebo třeba z chytrých hodinek do našeho klientského systému Vitakarta,“ uzavírá ředitel OZP.
Michaela Koubová
