SÚKL by měl mít přístup do základních registrů, schválil zdravotnický výbor
Poslanci sněmovního zdravotnického výboru dali ve středu zelenou návrhu zákona o elektronické identifikaci. Doporučili přitom také přijetí dvou pozměňovacích návrhů. Jeden z nich umožňuje vstup do základních registrů lékovému ústavu, druhý národnímu kontaktnímu místu pro výměnu zdravotnické dokumentace s evropskými státy. Během projednávání opětovně zazněla diskuse na téma, zda-li SÚKL skutečně potřebuje základní registry k tomu, aby byl schopen ztotožňovat pacienty. Nakonec ale naprostá většina poslanců vyslyšela argumenty ministerstva a lékového ústavu.
[mn_protected]
„Prvním z cílů navrhovaného zákona je dokončení adaptace právního řádu České republiky na přijetí unijního nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, takzvané nařízení eIDAS. Druhým cílem navrhovaného zákona je pak stanovení obecných pravidel pro využití elektronické identifikace v situacích, kdy povinnost prokázat či ověřit totožnost ukládá stát, eventuálně nadstátní subjekt. Tato obecná pravidla doposud v českém právním řádu absentují, což je z hlediska rozvoje eGovernmentu vnímáno negativně,“ vysvětluje Jaroslav Strouhal, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií.
A proč se úpravou zabýval zdravotnický výbor? Důvodem jsou hlavně dva pozměňovací návrhy předložené zpravodajem tisku Jiřím Běhounkem (ČSSD), z nichž jeden byl neúspěšně projednáván už při novelizaci lékového zákona v souvislosti s reexporty (psali jsme například zde). Aby totiž mohl SÚKL spustit eRecept se všemi náležitostmi, potřebuje v základních registrech ověřit totožnost účastníků systému. Zástupci SÚKL už důvody návrhu zdravotnickému výboru opakovaně vysvětlovali, i tentokrát se ale změna stala předmětem diskuse.
Mohlo by vás zajímat
„V případě, že by systém elektronického receptu neměl možnost přístup k základním registrům využívat, dostaneme se do reálných problémů, kdy systém nebude moci pracovat tak, jak to předpokládá nynější koncepce ve smyslu užívání jednotlivými účastníky,“ přiblížil už před časem poslancům ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta (podrobně jsme psali zde) a jeho slova na minulém zasedání výboru, kdy se poslanci začali tématem zabývat, zopakoval také Vilibald Knob ze sekce servisních činností SÚKL.
Bez registrů tak nebude možné jednoznačně ztotožnit pacienta, takže nepůjde záznam bezpečně přidat k evidenci pacientových receptů a některým lidem mohou užívané přípravky v lékovém listu buď chybět, nebo přebývat. Bude tedy zároveň ohrožena bezpečnost přístupu k osobním datům a nebude možné zajistit přístup pacientem určených osob k údajům o preskripci. Ve výsledku by tak nebyl naplněn jeden ze základních benefitů pro pacienta, což je využití lékového záznamu a mobilních zařízení. To pochopitelně pocítí i lékaři a lékárníci, kteří by navíc nemohli využít nadstavbové funkcionality, jako je kontrola duplicit a interakcí.
Přístup do registrů má řada dalších orgánů včetně zdravotních pojišťoven
Stále dokola vypočítávané argumenty však přesto nedokázaly přesvědčit poslance Ludvíka Hovorku (KDU-ČSL). „Zaznamenal jsem obavy, zda by tento návrh prošel legislativní radou vlády. Není pozměňovací návrh obcházení standardního připomínkového řízení a vyhýbání se projednání legislativní radou vlády? Myslím si, že zmocnění je tady příliš široké a mám problém návrh podporovat,“ říká Hovorka.
„Určitě není naším záměrem obcházet legislativní proces. Některé věci si člověk uvědomí až později a musí zrychleným způsobem věc napravit a reagovat. V tomto případě jde o vytvoření prostředí, které bude eRecept co nejvíce posouvat k pacientům tak, aby byl významným přínosem. Bez určitých úprav se k tomu nedostaneme. Opakovaně jsme nabádáni, abychom posunuli elektronizaci českého zdravotnictví dopředu a abychom byli v těchto věcech aktivnější. Toto je jedna z aktivit, kterou jsme nyní vyvinuli a u které prosíme o podporu,“ reaguje náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Tom Philipp.
„Věta, která je v návrhu novely, je naprosto standardní a je to obvyklá věta, která umožňuje orgánům veřejné moci přístup do základních registrů, respektive do registru obyvatel. Za gestora základních registrů s tím mohu jen souhlasit,“ dodává Jaroslav Strouhal.
Podobným přístupem už přitom dávno disponuje řada orgánů, a to včetně zdravotních pojišťoven. O problematice se jedná i v souvislosti s nemocnicemi. „Počítáme s tím v rámci národní strategie elektronického zdravotnictví. Protože to ale nejsou orgány veřejné moci, nemohou využít stávající strukturu. Ministerstvo zdravotnictví počítá se zřízením identitního datového rozhraní resortu, což by byl mezistupeň, přes který by poskytovatelé zdravotních služeb mohli ztotožňovat své pacienty, čímž by se jim zároveň umožnilo likvidovat duplicity, mít jasné identifikace pacientů a podobně. Je to tedy v dalších úvahách ministerstva, které pochopitelně musí být i legislativní. V tuto chvíli to ale nenavrhujeme, bude to další moment realizace národní strategie elektronického zdravotnictví,“ vysvětluje náměstek MZ pro legislativu Radek Policar.
Co se týče přístupu SÚKL, nakonec poslanci argumentaci pro schválení návrhu vyslyšeli. Jediný proti byl Ludvík Hovorka, zdrželi se Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) a Milan Brázdil (Ano); všichni ostatní přítomní byli pro.
První krok pro výměnu zdravotnické dokumentace s Evropou
Druhý pozměňovací návrh je obdobou toho prvního, jen se týká národního kontaktního centra pro výměnu elektronické dokumentace s evropskými státy. V rámci zákona 372/2011 o zdravotních službách a souvisejících zákonů je upraven vstup do základních registrů tak, aby bylo možné ověřit totožnost pacienta.
„Před časem se objevila aktivita evropských zemí o tvorbě výměny akutních zdravotnických dokumentací. Když se vám tedy něco stane v zahraničí, lékař, který vás tam ošetřuje, by se mohl podívat do registru a vašich dat. Ministerstvo zdravotnictví nemělo kapacity, takže došlo k dohodě, že kraj Vysočina, ministerstvo zdravotnictví, zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina a nemocnice Jihlava se do projektu přihlásili. Dostali jsme na to 400 tisíc euro a byli jsme zařazeni mezi 19 států, které záležitost řeší,“ popisuje poslanec a hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.
Podle něj se teď na problematice intenzivně pracuje a byla řízena také pracovní skupina, jejímiž členy jsou i Jiří Borej a Martin Zeman, kteří mají na ministerstvu zdravotnictví elektronizaci na starosti.
„Jedním z výstupů je, aby tu bylo národní kontaktní centrum. České zdravotnictví je postaveno na rodných číslech, ne na identifikátoru, který je anonymní. Takto by u pacienta, který má pas a není v něm rodné číslo, nebo nemá nic, bylo možné podívat se a podle jména ho ztotožnit. Není to tedy předávání zdravotnické dokumentace v pravém slova smyslu tvorby systému, což ministerstvu bude nějakou dobu trvat,“ vysvětluje předkladatel změny Jiří Běhounek s tím, že při tvorbě systému by ministerstvo na tento první krok navázalo. „Přes národní kontaktní místo by měly jít informace, které si vyžádá kdokoliv, kdo v projektu v 19 státech je. V případě, že má pojištěnec problém, se zjistí, že je to skutečně on. Až potom bude vytvořena databáze kritických informací – alergie, stavy po infarktu a podobně, kterou ale nebude možné stáhnout, jen nahlédnout. Je to podobné jako v akutní situaci, kdy se záchranka může dívat na kritická data v nemocnicích,“ dodává Běhounek.
Návrhu dali poslanci taktéž souhlas, s výjimkou Ludvíka Hovorky, který byl proti, a Jaroslava Krákory (ČSSD) a Milana Brázdila, kteří se zdrželi. K celému návrhu nového zákona o elektronické identifikaci a s ním souvisejících změn v zákonech stávajících dal výbor doporučující stanovisko, pouze poslanec Hovorka se hlasování zdržel.
Michaela Koubová
[/mn_protected]
Michaela Koubová
