Brexit může být pro britské zdravotnictví i farmaceutický průmysl pohromou
Odchod Velké Británie může vyjít Národní zdravotní službu až na miliardu liber. Další škody mají vzniknout také ostrovnímu farmabyznysu.
Za britské penzisty-expaty, kteří dnes žijí mimo Velkou Británii platí Národní zdravotní služba zhruba půl miliardy liber do systémů těch členských zemí Evropské unie, kde britští senioři dlouhodobě pobývají.
Jestliže dojde na takzvaný tvrdý brexit, tedy pokud se Spojenému království nepodaří se zbytkem Unie vyjednat v této oblasti potřebnou dohodu, může se účet za zdravotní péči pro tuto skupinu obyvatel vyšplhat na dvojnásobek.
Miliarda ročně
Národní zdravotní služba by tak musela ročně na penzionované expaty vydávat v přepočtu přes 30 miliard korun ročně. S odkazem na studii nezávislé zdravotnické charity Nuffield Trust o tom informovaly listy Financial Times nebo The Independent.
Zpráva tak přispívá k tlaku na britskou vládu, aby se zbytkem Evropské unie vyjednala výhodné podmínky pro Brity žijící právě v EU. Členové kabinetu Theresy Mayové už několikrát zdůraznili, že otázka volného pohybu osob je jednou z priorit při vyjednávání o podmínkách brexitu.
Podle Nuffield Trustu se problém s financováním zdravotní péče po brexitu bude týkat zhruba 190 tisíc penzistů, kteří sice mají britský pas, ale žijí v jiných členských zemích Evropské unie. Tam v současné době mají volný přístup ke zdravotní péči na základě reciproční dohody mezi jednotlivými státy.
Mohlo by vás zajímat
Nedostatek lůžek i pracovníků
Jestliže se nepodaří pobrexitové podmínky dojednat, reálně tak hrozí, že se penzisté budou vracet zpátky na Ostrovy. Kromě samotné péče, za kterou nyní NHS platí zhruba 500 milionů liber ročně, by si další půlmiliardu liber vyžádaly náklady na hospitalizaci necelých 200 tisíc seniorů. Odhaduje se, že by bylo zapotřebí kolem 900 nových nemocničních lůžek.
Do uvedené částky patří také náklady na přibližně 70 tisíc pracovníků v sociálních službách, kteří budou do roku 2025 chybět. Aby se personální díra zaplnila, budou muset růst mzdy, které podle Nuffield Trustu v sociálních službách už několik let stagnují.
„Je možné, že se potřebné peníze najdou, protože Británie ušetří na příspěvcích, které nyní do rozpočtu Evropské unie odvádí,“ řekl listu Financial Times Mark Dayan z Nuffield Trustu. „Ale jestli to bude dostatečný objem, není dnes úplně jasné,“ dodal.
Zapláče i farmabyznys
Na nepříjemné dopady brexitu se mají připravit také ostrovní farmaceutické společnosti. Poté, co Spojené království z Evropské unie odejde, bude na jeho produkci léků z pozice zbylých členů EU nahlíženo jako na dovoz ze třetích zemí. Pokud budou chtít britské farmafirmy vyvážet léky do EU, budou muset přijímat její pravidla.
Podle pravidel Evropské agentury pro léčiva budou muset britští výrobci léků podstupovat schvalovací kolečko, než budou moci své výrobky nabízet na unijním trhu. „Povolení pro prodej léků na jednotném trhu EU bude muset vydat regulátor přinejmenším jednoho členského státu,“ upozorňuje list Financial Times.
V té souvislosti Asociace britského farmaceutického průmyslu upozorňuje, že takový proces může trvat i několik let. Také ona tlačí na britskou vládu, aby vyjednala podmínky brexitu i v této oblasti ještě předtím, než na konci května 2019 uběhne dvouletá lhůta, po které už Velká Británie nebude členem EU.
Pokud se to nepodaří, existuje vysoce pravděpodobná varianta, že britské farmaceutické společnosti budou přesouvat svou výrobu na kontinent. Právě proto, aby se vyhnuly nejen administrativním ale i tarifním překážkám vývozu léků do EU.
Jednejte!
Zástupci farmaceutického průmyslu již projevili obavy, že dojde k nejhoršímu možnému scénáři. Proto by podle nich měla britská vláda docílit harmonizace pravidel mezi Evropskou agenturou pro léčiva a Velkou Británií.
„Vyjednávání už měla dávno začít. Zatím tedy vůbec nejsme schopni předpovědět, jak dopadnou, a tak považujeme za předčasné, abychom našim firmám radily, jak se mají na vystoupení Velké Británie z Evropské unie připravit,“ řekla listu Financial Times Virginia Achová, šéfka Asociace britského farmaceutického průmyslu.
Nejde zdaleka jen o velké farmaceutické skupiny. Případným tvrdým brexitem budou zasaženi také výrobci generických léků. Ostrovní trh s těmito druhy medikamentů je velmi objemný a lukrativní. Proto se za rychlé zahájení jednání o farmaceutických pravidlech staví také šéf Britské asociace výrobců generik Warwick Smith. „Zatím se zdá, že Evropská komise nemá na nalezení konsensu zájem,“ řekl listu Financial Times.
Petr Musil
Tomáš Cikrt
