Americký Johnson & Johnson a švýcarský Actelion své spojení oznámily už na začátku letošního roku. Jenže transakce za 30 miliard dolarů (704 miliard korun) podléhala schvalovacímu procesu Evropské komise. Ta musela na základě evropského soutěžního práva rozhodnout, zda plánovaná akvizice zásadním způsobem nepoškodí farmaceutický trh.

 

Nyní dostal obchod zelenou a podle listu Financial Times jde o nejvýznamnější událost tohoto druhu od roku 2015. Pro Johnson & Johnson je to důležitý krok k tomu, aby zastavil již nějakou dobu trvající propad příjmů ze svého největšího byznysu, kterým je prodej léků proti artritidě.

Můžete se spojit

„Efektivní soutěž je důležitý stimul pro výzkum a vývoj inovativních léků, což je k dobru pacientům i zdravotnickým systémům,“ komentovala schválení akvizice Margrethe Vestagerová, eurokomisařka pro hospodářskou soutěž. „Naše rozhodnutí zajistí, že tento vývoj bude i po převzetí Actelionu společností Johnson & Johnson pokračovat,“ dodala.

Johnson & Johnson i Actelion jsou významnými hráči ve vývoji a prodeji inovativních farmaceutických výrobků, jejich aktivity jsou v širokém spektru činností komplementární – vzájemně se doplňují. Actelion své produkty nabízí primárně v rámci evropského hospodářského prostoru, kde Johnson & Johnson zatím příliš aktivní není.

Evropská komise se při posuzování navrhované akvizice zaměřovala na dvě oblasti, v nichž obě společnosti vzájemně soutěží: (1) léčba roztroušené sklerózy, (2) léčba nespavosti.

Mohlo by vás zajímat

V případě roztroušené sklerózy Johnson & Johnson distribuuje v mnoha zemích střední a východní Evropy výrobky americké společnosti Biogen, kde má švýcarský Actelion své léky zatím ve fázi vývoje. „Komise v této souvislosti nenalezla žádný konflikt, jelikož léky Actelionu budou pravděpodobně užívány v odlišném módu než produkty Biogenu,“ píše se v prohlášení Evropské komise.

Výzkum může být ohrožen

U léčby nespavosti obě posuzované společnosti nové léky teprve vyvíjejí. Jiné podobné toho času nejsou v rámci evropského hospodářského prostoru na trhu nabízeny a jen velmi malý počet jich je ve fázi vývoje. „Proto Komise došla k závěru, že fúzí nebude konkurence v této oblasti ohrožena, protože na trhu prakticky zatím žádná není,“ zdůvodňují komisaři své rozhodnutí. Přesto Komise jisté obavy má.

Podle předloženého popisu fúze bude výzkumný program Actelionu na léčbu nespavosti ještě před uskutečněním transakce převeden na nově vytvořenou společnost Idorsia, kde bude mít Johnson & Johnson menšinový podíl do výše maximálně 32 procent. Tím si však stále podrží vliv na strategická rozhodnutí Actelionu v této oblasti.

Johnson & Johnson svůj výzkumný program na vývoj léků proti nespavosti má a provádí jej společně se společností Minerva Neurosciences, která se chystá výsledky tohoto výzkumu komercionalizovat v rámci evropského hospodářského prostoru. Podle Evropské komise si Johnson & Johnson zachová vliv na výzkum léků na nespavost prostřednictvím svého minoritního podílu ve společnosti Idorsia.

Komise také konstatuje, že navrhované převzetí Actelionu může do jisté míry vést k obavám o snížení stupně konkurence. Johnson & Johnson totiž bude moci konkurenční výzkum a vývoj v oblasti léčby nespavosti zdržovat nebo dokonce ukončit.

Splňte naše podmínky

Z výše uvedených důvodů Evropská komise stanovila podmínky, za kterých byla navrhovaná akvizice odsouhlasena:

Johnson & Johnson nesmí ovlivňovat strategická rozhodnutí společnosti Idorsia, ani získávat komerčně citlivé informace o jejím výzkumu a vývoji v léčbě nespavosti. Proto bylo stanoveno, že podíl společnosti Johnson & Johnson v Idorsii nesmí být vyšší než 10 procent a Johnson & Johnson nesmí nominovat ani žádného svého zástupce do představenstva společnosti Idorsia. Podíl v Idorsii může eventuálně vzrůst až na 16 procent, ale jen za předpokladu, že se Johnson & Johnson nestane jejím největším akcionářem.

Johnson & Johnson dále musí odstranit všechna rozhodnutí, která negativně ovlivňují vývojový program léčby nespavosti ve společnosti Minerva Neurosciences. Ta od Johnson & Johnson získá globální práva nejen pro výzkum, ale i výnosy z těchto práv, které Minervě budou plynou z prodeje svých léků na území evropského hospodářského prostoru.

Dva nové léky proti nespavosti, které obě dotčené společnosti vyvíjejí, jsou založeny na nových principech působení účinných látek. Budou-li úspěšně uvedeny na trh, mohou znamenat obrovský pokrok oproti současným lékům. U pacientů budou vyvolávat v podstatně menší míře závislost a minimalizovat riziko vzniku vedlejších účinků, spojených s užíváním.

Petr Musil