Novela zákona 96/2004 o vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, kterou včera podepsal prezident, začne platit už za dva měsíce. Úprava zavádí vedle možnosti zkráceného vzdělávání pro sestry nová povolání, jako je behaviorální analytik nebo terapeut čínské medicíny. Ministerstvo zdravotnictví proto nyní připravilo změnu vyhlášky 189/2009 o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, která zohledňuje novou právní úpravu v oblasti celoživotního vzdělávání, administrace atestační či aprobační zkoušky nebo závěrečné zkoušky akreditovaného kvalifikačního kurzu a v postupu ověřování znalosti českého jazyka. Platit by měla stejně jako novelizovaný zákon 96/2004 od září. Nutno přitom podotknout, že žádné zásadní změny v tomto směru uchazeče nečekají.

 

[mn_protected]

„Záměrem předkladatele je vyhlášku č. 189/2009 Sb. uvést do souladu se změnami zákona
č. 96/2004 Sb. tak, aby její znění odpovídalo zákonné úpravě. Zejména jde o provedení změn navazujících na následující novelizovaná ustanovení zákona č. 96/2004 Sb.:

§ 50 (povinnosti akreditovaného zařízení),

Mohlo by vás zajímat

§ 52 (akreditovaný kvalifikační kurz),

§ 54 (celoživotní vzdělávání),

§ 56 (specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání po získání odborné způsobilosti),

§ 57 (specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání po získání odborné a specializované způsobilosti),

§ 60 (atestační zkouška),

§ 82 (ověření znalostí českého jazyka),

§ 85 (uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče jiných osob než uchazečů uvedených v Hlavě VII),

zrušení Hlavy VI (osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu), ukončení vzdělávání v některých oborech (biotechnický asistent, dezinfektor) nebo

změnu názvů některých oborů (zdravotnický asistent – praktická sestra, masér – masér ve zdravotnictví),“ uvádí se v odůvodnění k úpravě vyhlášky.

Další změny pak vycházejí z úpravy nově zaváděných povolání s odbornou způsobilostí, kterými jsou dětská sestra, behaviorální analytik, asistent behaviorálního analytika, behaviorální technik, terapeut tradiční čínské medicíny a specialista tradiční čínské medicíny.

Přihlášky bude třeba podávat 50 dnů před termínem

Podívejme se tedy na některé změny blíže. Dle novely zákona o vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků bude v rámci atestační zkoušky rozhodovat o žádosti o započtení modulů, části dříve absolvovaného studia a odborné praxe pověřená organizace, což zohledňuje i úprava vyhlášky. Ministerstvo pak rozhodne v případě, že se účastník řízení proti rozhodnutí pověřené organizace odvolá.

Pověřené organizace budou mít nově i další úkoly. „Vzhledem ke skutečnosti, že pověřené organizace NCO NZO a IPVZ dle svého statutu koordinují a kontrolují organizaci a realizaci specializačního vzdělávání, včetně atestačních zkoušek a jejich administrace, navrhuje předkladatel přenést výkon stanovení termínů atestačních zkoušek, včetně zveřejňování termínů atestační zkoušky a aktuálního seznamu zkušebních otázek a doporučené literatury také na pověřené organizace. Ty budou plánovat termíny atestačních zkoušek dle jejich možností organizačního zajištění zkoušek,“ píše se v odůvodnění.

Termíny přitom musí být přinejmenším dva, přičemž mají být vypsané do 15. března na druhé pololetí daného kalendářního roku a do 15. září na první pololetí následujícího kalendářního roku. „Vzhledem ke skutečnosti, že počty termínů se odvíjí od reálného počtu účastníků specializačního vzdělávání a jejich plnění požadavků specializačního vzdělávání, navrhuje předkladatel stanovovat termíny atestačních zkoušek nikoli jedenkrát ročně, ale dvakrát ročně vždy na následující pololetí roku,“ vysvětluje důvodová zpráva. Lhůta pro přihlášení k atestační zkoušce pak je změněna z 30 dnů před termínem na 50 dnů.

Nově je také jasně dáno, že praktická část atestační zkoušky bude vždy předcházet té teoretické. Je navíc doplněn případ, který dosud ve vyhlášce nebyl jednoznačně upraven, kdy uchazeč neprospěje v teoretické části zkoušky a musí ji opakovat v opravném termínu. Postup by přitom měl být stejný, jako když se dotyčný z teoretické části omluví – má tedy možnost do dvou let část zkoušky opakovat s tím, že je mu uznána praktická část. V případě, že při teoretické části nebude komisi stačit jedna losovaná otázka, je pak nově kvůli větší transparentnosti stanoveno, že i doplňující otázka se losuje, nepokládají ji tedy sami členové komise.

Změn má doznat také samotná zkušební komise, která ale bude mít i nadále přinejmenším tři členy. „V souvislosti se zrušením jmenování zkušební komise na návrh příslušných profesních sdružení, popřípadě odborných společností, se jeví jako účelné, aby odpovídající kvalitu vzdělávání u závěrečných zkoušek akreditovaného kvalifikačního kurzu ověřovala kvalifikovaná osoba, která odpovídá za odbornou úroveň a průběh vzdělávání v příslušném akreditovaném kvalifikačním kurzu, tj. garant příslušného vzdělávacího programu. Tento požadavek je zapracován na základě podnětu z terénu, kde je přítomnost garanta u závěrečných zkoušek vítána,“ poukazuje se v odůvodnění.

Omluva ze zkoušky? Maximálně třikrát a písemně

Další úprava se týká zkoušky završující akreditovaný kvalifikační kurz. Ta se má konat v akreditovaném zařízení, které písemně informuje ministerstvo o termínu, místě konání a složení zkušební komise včetně náhradníků. Důvodem tohoto ustanovení je zkušenost z praxe, kdy mají akreditovaná zařízení snahu ministerstvu nahlašovat informace i telefonicky nebo jinou cestou. Způsob vykonání praktické části závěrečné zkoušky se zaznamenává do protokolu o závěrečné zkoušce, který eviduje akreditované zařízení ve spise uchazeče. V něm je také zaneseno hodnocení jednotlivých částí závěrečné zkoušky a celkové hodnocení. Po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky pak absolvent obdrží nejdéle do 30 dnů osvědčení o získané odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání.

Nově je také stanoven maximální počet možných písemných omluv před termínem konání zkoušky na tři písemné. „Cílem této úpravy je, na základě dosavadního vyhodnocení aplikačních problémů v praxi, zamezit opakovanému a neomezenému zneužívání omluv před konáním závěrečné zkoušky a rovněž i plýtvání finančních prostředků souvisejících s administrací, vlastní přípravou závěrečných zkoušek a svoláváním členů zkušební komise na termíny, z nichž se podle platné právní úpravy uchazeč má právo neomezeně omlouvat,“ vysvětluje důvodová zpráva s tím, že závěrečnou zkoušku lze opakovat nejvýše dvakrát.

V souvislosti s aprobační zkouškou dochází k podobným úpravám jako u zkoušky atestační – zakotvuje se tu možnost přenést některé úkoly včetně vypisování termínů z ministerstva na pověřenou organizaci a lhůta pro podání přihlášek se z 30 dnů před termínem mění na 50 dnů.

Novinkou je i možnost ministerstva ověřovat znalost českého jazyka nejen posouzením dokladu o jazykové zkoušce, vzdělání dotyčného v češtině/slovenštině či pohovorem, ale také posouzením jiných žadatelem doložených skutečností prokazujících znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče.

„Ověření bude nadále probíhat formou četby odborného textu v českém jazyce, reprodukce obsahu přečteného textu, rozhovoru s fiktivním pacientem (popřípadě s osobou, která je způsobilá k výkonu daného nelékařského zdravotnického povolání) a písemného záznamu. Záznam do fiktivní zdravotnické dokumentace nebyl použitelný pro některá nelékařská zdravotnická povolání (zubní technik, radiologický asistent, sanitář, řidič dopravy nemocných a raněných, apod.), a proto se v ustanovení § 24 odstavec 1 nahrazuje jeden ze způsobů ověřování znalosti českého jazyka, a to písemný záznam do fiktivní zdravotnické dokumentace záznamem vztahujícím se k výkonu příslušného povolání,“ dodává důvodová zpráva.

-mk-

[/mn_protected]