Nový šéf WHO má před sebou téměř nesplnitelnou misi a Donald Trump mu jí ještě ztíží

Rostoucí byrokracie, klesající důvěra mnoha států i přiškrcený rozpočet, to jsou problémy, které musí řešit Tedros Adhanom Ghebreyesus, nový generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO). I přes nemalé potíže je tato mezinárodní organizace stále potřeba. Už jen proto, že infekční choroby ignorují státní hranice.

Světová zdravotnická organizace obvykle není právě nejbohatší, nejmocnější a ani mediálně nejviditelnější institucí světa. Obvykle nepřitahuje větší pozornost, pokud se však neobjeví nějaká závažná pandemie, která se rychle šíří, a svět očekává od WHO rychlé řešení. Právě zajištění její akceschopnosti je jedním z hlavních úkolů nového generálního ředitele, kterým se před pár dny stal Tedros Adhanom Ghebreyesus, někdejší etiopský ministr zdravotnictví. Je tak vůbec prvním Afričanem, kterému se podařilo získat tak vysoký post agentury pro veřejné zdraví zřizované OSN. Na výzvy, jež má nový šéf WHO před sebou, se zaměřil americký zpravodajský portál Vox.com. „Agentura prochází krizí v době, kdy ji potřebujeme víc než kdy jindy,“ upozorňuje Vox.com.

Stále více práce za stejné peníze

Tedros Adhanom Ghebreyesus přebírá „křehkou“ WHO, která byla opakovaně kritizována za to, že není dostatečně akceschopná, svazuje jí vlastní byrokracie a když má konat, tak jedná pozdě. Podrobněji o problémech WHO a potřebě její reformy psal Zdravotnický deník zde. Do této situace se organizace dostala například v roce 2014, kdy se v Africe objevila epidemie krvácivé horečky ebola. WHO byla tehdy vnímaná jako pomalá a příliš zkostnatělá, než by dokázala efektivně jednat.

Mohlo by vás zajímat

OSN varovala, že kvůli koronaviru dramaticky kleslo očkování dětí

Jenže akceschopnost WHO do značné míry závisí na tom, jaké finanční prostředky má k dispozici i zda ji nejen ekonomicky silné státy světa berou dostatečně vážně. „Finanční zdroje, které má WHO k dispozici, jsou v porovnání s prací, jíž vykonává, nepatrné,“ konstatuje Vox.com. Roční rozpočet WHO se pohybuje okolo dvou miliard dolarů, což je pro srovnání jen asi třetina rozpočtu amerického úřadu Centers for Disease Control and Prevention. „Rozpočet WHO zůstává poměrně vyrovnaný, a to i přesto, že WHO vykonává stále více. Od koordinace reakcí na vyskytující se epidemie, přes vytváření výživových standardů až po celosvětové snižování výskytu chorob, jež lze bránit očkováním,“ konstatuje Vox.com. Organizace je financována 194 členskými státy, které se podílejí na jejím chodu, a mají vlastní rozhodovací pravomoci. Takto je pokryto však jen 20 % rozpočtu WHO. Zbytek financí pochází z dobrovolných příspěvků bohatých zemí, zejména USA a Velké Británie, a od dalších organizací, jako je například Bill and Melinda Gates Foundation. WHO ale nyní hrozí, že by mohla přijít o nemalou část svého už tak omezeného rozpočtu.

Omezí Trump americké peníze pro WHO?

Spojené státy americké jsou největším donorem WHO. Jenže v tomto roce americký prezident Donald Trump dal už několikrát najevo, že nemá příliš zájem podporovat mezinárodní rozvojové projekty. Podle portálu Vox.com se tak může stát, že omezí i americký příspěvek do rozpočtu WHO. Nasvědčují tomu i Trumpovy kroky na poli veřejného zdraví, kdy snížil objem finančních prostředků, které jdou d této oblasti v USA, zatímco uvolnil více peněz pro americkou armádu. „Myslím, že je pravděpodobné, že se Trumpova vláda pokusí omezit finanční prostředky pro WHO jako součást své obecné snahy méně investovat do mezinárodních organizací,“ uvedla Jennifer Katesová, ředitelka pro oblast globální politiky zdraví a HIV, v organizaci Kaiser Family Foundation. Pokud USA omezí svůj příspěvek, vznikne podle ní vakuum, které se jen tak nezaplní.

Tedros Adhanom Ghebreyesus tak přebírá WHO v okamžiku, kdy hrozí její další oslabení. „Zoufale potřebujeme nového generálního ředitele, který bude schopen přesvědčit země jako USA, že investice do celosvětového zdraví a WHO přinese pozitivní zvrat,“ je přesvědčený Steven Hoffman, vědec, který se zabývá oblasti globálního veřejného zdraví a patří mezi spolupracovníky portálu Vox.com. Podle něj je právě na nastupujícím generálním řediteli WHO, aby přesvědčil světové lídry, včetně Donalda Trumpa, aby investovali více finanční prostředků do chodu WHO.

Minulý týden Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci po svém zvolení naznačil, že získání více peněz pro práci WHO je jeho prioritou. „Realisticky to znamená, že bude muset najít pro WHO nové dárce, kteří budou podporovat její činnost, protože se dlouhodobě nepodařilo zvýšit příspěvky od členských států,“ shrnuje Vox.com.

Zrušit WHO? Pak ji budeme brzy znovu potřebovat

Před novým generálním ředitelem WHO je také rozhodování o tom, jakým směrem se organizace dále vydá. Záběr WHO je totiž velmi široký, což se může nepříznivě projevit právě na její efektivitě a akceschopnosti. Rozhodnout, co dál, tak není vůbec snadné. „Můžete jednoznačně upřednostnit jen pár věcí a těm se věnovat opravdu dobře, a tak znovu obnovíte svou důvěryhodnost a rovněž získáte dostatečné množství finančních prostředků? Nebo budete i nadále dělat vše na různé úrovni, i když máte k dispozici jen omezené množství peněz? To je skutečná výzva,“ konstatuje Seth Berkley, generální ředitel organizace Global Alliance for Vaccines and Immunizations.

Fungující WHO je přitom potřeba víc než kdy jindy. Ohniska infekčních chorob se objevují po celém světě, a jak připomíná Vox.com WHO je jedinou organizací, která může vyhlásit celosvětovou pandemii a tím na mezinárodní úrovni mobilizovat jednotlivé státy. „Kdybychom se dnes rozhodli zrušit WHO, tak bychom ji zítra museli znova vytvořit. Žádná další agentura nebo organizace nemá takovou důvěryhodnost, a tak široký záběr činnosti. Je důležité, abychom měli WHO. Choroby neuznávají hranice a zdravotní problémy jsou globální,“ upozorňuje Ashish Jha, ředitel Harvard Global Health Institute.

„Můžeme vytvořit ekonomické bariéry, ale nemůžeme postavit zdi, které by zastavily choroby. Je velmi snadné sedět v USA a myslet si, že WHO sídlící v Ženevě nemá význam, což u některých záležitostí tak působí, zvlášť když USA mají Centers for Disease Control and Prevention a své vlastní nástroje,“ dodal Jha s tím, že příkladem onemocnění, kdy je potřeba jednat globálně je chřipka. Expertní tým WHO se podílí na vyhodnocování předchozích chřipkových sezón a vybírá vhodné kombinace vakcín pro další rok tak, aby očkování bylo co možná nejefektivnější.

Tedros Adhanom Ghebreyesus je podle Vox.com tím správným člověkem pro náročnou práci v obtížné době. Nejen, že má dostatek zkušeností z oblasti zdravotnictví, kdy působil také jako etiopský ministr zdravotnictví, který dokázal prosadit reformní kroky a zlepšit ukazatele zdravotního stavu obyvatel této rozvojové země, ale také působil jako ministr zahraničí. Umí tedy vyjednávat a je odborníkem s politickými zkušenostmi. Jak však shrnuje Vox.com ani tyto jeho zkušenosti nemusí znamenat mnoho, když má před sebou prakticky nesplnitelnou misi.

Ludmila Hamplová