Projekt Férové pracoviště mladým lékařům poradí, kde nabízejí dobré pracovní podmínky i vzdělávání

Nekonečné služby, špatný dohled a neslavné peníze – i tak může vypadat práce mladých lékařů před atestací. Ukázal to průzkum České lékařské komory mezi pětinou lékařů do 35 let. Podle něj je průměrný čistý plat kolem 27 tisíc, ovšem se všemi službami a přesčasy. Celkově přitom tito lékaři odpracují průměrně 55 hodin týdně, což znamená odměnu kolem 120 korun za hodinu. Co je ale horší, jen třetina je řádně školitelem vedena k atestaci a skoro 40 procent nemá ani uspokojivý dohled. Sekce mladých lékařů České lékařské komory proto chystá projekt Férové pracoviště, díky kterému budou moci doktoři před atestací zjistit, kde jim nabídnou přijatelné pracovní a vzdělávací podmínky.

 

„Udělali jsme celorepublikový dotazník, ve kterém jsme přišli na to, že jsou výsledky velmi různorodé. Některá pracoviště jsou v katastrofálním stavu, zatímco jiná jsou docela přívětivá. My bychom chtěli ostatním mladým lékařům říci, že na těchto pracovištích jsou podmínky dobré,“ nastiňuje podstatu projektu Férové pracoviště předsedkyně Sekce mladých lékařů ČLK Monika Hilšerová.

Co se tedy při průzkumu zjistilo? Z 2108 zapojených lékařů do 35 let napříč všemi 45 odbornostmi tvořily 70 procent ženy, zastoupeni pak byli pracovníci všech typů lůžkových zdravotnických zařízení. Na stážích mimo své zařízení ovšem stráví více než 40 procent respondentů déle než půl roku. Sekce mladých lékařů přitom upozorňuje, že pro menší zařízení je nutnost vysílat pracovníky do jiných nemocnic kvůli splnění povinných stáží často velmi náročná. Navíc je otázkou, nakolik se stážisté na měnících se pracovištích mohou zapojit do pracovního procesu a zda je to pro ně přínosné.

„Závažným zjištěním našeho průzkumu je situace v oblasti dodržování vzdělávacích plánů. Jen necelá polovina mladých lékařů absolvuje stáže tak, jak jsou předepsány ve vzdělávacích plánech. Toto jasně ukazuje, že logbooky a výkazy jsou jen pouhou formalitou a běžně dochází k manipulaci nejen v počtu absolvovaných výkonů, ale i v délce jednotlivých stáží,“ poukazuje ve výsledcích průzkumu Sekce mladých lékařů ČLK. Podle ní je otázka, nakolik vůbec bylo možné dosavadní vzdělávací plány reálně plnit. K tomu se pak přidává neochota pracovišť lékaře na stáže vůbec pouštět.

Co se týče délky přípravy, celkem 62 procent respondentů už mělo hotový kmen, z nichž dvě třetiny ho splnily v řádném čase, 28 procentům to však trvalo do čtyř let a šesti procentům ještě více.

Celkem 18 procent respondentů pak mělo místo v rámci rezidenčního programu. „Programy na podporu předatestační přípravy využívá v současné době jen pětina dotázaných, přitom by takové programy mohly být nápomocné mnohem většímu počtu lékařů. Smysluplná a plánovaná podpora zejména těch nejpotřebnějších a zároveň nejméně personálně zajištěných oborů by mohla již nyní předejít blížícímu se nedostatku lékařů, který některým oborům hrozí,“ uvádí Sekce mladých lékařů.

Mohlo by vás zajímat

Zaběhnuté a (ne)spravedlivé. Názory na podmínky úhrady umělého oplodnění se liší

Desetinových úvazků ubývá

Dobrou zprávou, která z průzkumu vyplynula, je, že dnes většina, konkrétně 86 procent lékařů po škole nastupuje na plný úvazek (10 procent má 0,5 až 0,9 úvazku, jen čtyři procenta mají menší; nižší úvazky bývají v Praze a dalších velkých městech, obvykle ve fakultních nemocnicích, kde je to téměř každý druhý). Upouští se tak od desetinových úvazků, které ve skutečnosti stejně znamenaly plné pracovní vytížení. „Častým nešvarem v našem vzdělávání, který se týká i částečných úvazků, ale je, jestli lékaři nastupují na postgraduální studium jako PhD.,“ upozorňuje Jan Přáda ze Sekce mladých lékařů s tím, že PhD. studium zahájilo 12,5 procenta dotazovaných lékařů, třetina ovšem jen z toho důvodu, že šlo o podmínku nástupu do práce. „Ukázal se problém nuceného PhD. Studia. Aby fakultní nemocnice ušetřila peníze, nutí mladé lékaře tvářit se, že jsou budoucími vědci, ale ve skutečnosti není PhD. studium nic jiného než cesta, jak je obrat o výplatu,“ popisuje praxi prezident ČLK Milan Kubek.

Co se týče služeb a přesčasů, nemají to mladí lékaři nijak jednoduché. Průměrně jde o 55 hodin týdně (tedy o 15 více, než je běžný pracovní týden), 28 procent je v práci více než 60 hodin a sedm procent dokonce přes 70 hodin. Noční služby nemá jen pětina mladých lékařů, ostatní mívají průměrně 4,6 služby za měsíc, tři procenta pak mají více než osm. „To už je ohrožující na zdraví nejen u lékařů, ale i u jejich pacientů,“ poukazuje Jan Přáda. Po noční službě k tomu má jen polovina lékařů možnost odejít si během dopoledne domů odpočinout.

Průměrný čistý plat, jak vyplynul z dotazníku, se pohybuje kolem 27 486 korun při 55 hodinách týdně, což je průměrně 120 korun na hodinu včetně práce v noci a o víkendu. Zdaleka nejen výše platu, ale hlavně systém vzdělávání podpory a pracovního uplatnění pak vede 28 procent mladých lékařů k tomu, že uvažují o odchodu do zahraničí (byť zdaleka ne všichni tak také učiní).

Asi nejvíce alarmujícím zjištěním je to, že mnoho školenců postrádá jasné vedení a nezřídka i dozor. Celá čtvrtina respondentů uvedla, že buď vůbec školitele nemá, nebo ho nezná. Ani to, že školitele mají a znají ho, ale ještě neznamená, že má mladý lékař vedení postgraduálního vzdělávání – pouhá třetina dotazovaných totiž uvedla, že jsou skutečně náležitě vedeni. To se pak odráží i při výkonu samotného povolání, kdy více než 36 procent školenců nemá uspokojivý dohled atestovaným lékařem. „Netřeba dále rozvádět, jak toto může ve skutečném světě snadno vést k možnému pochybení nezkušeného lékaře, a tím poškození pacienta,“ konstatuje Sekce mladých lékařů.

14 kritérií, podle kterých se pozná férové pracoviště

Na základě odpovědí z průzkumu z dubna a května letošního roku byl vytvořen seznam 14 kritérií, které by mělo férové pracoviště splňovat. Ta byla v minulém týdnu rozeslána zdravotnickým zařízením, aby se k nim vyjádřily. Jedná se o následující body:

• Poskytnutí závazného plánu vzdělávání při přípravě k atestaci s rozpisem stáží a jmenovitým seznamem školitelů,
• Efektivní postup k atestaci bez překážek, kdy u neakreditovaných oddělení bude zajištěno splnění na partnerských pracovištích; seznámení lékaře s financováním vzdělávacího programu,
• Nezkrácený pracovní úvazek, pokud o to lékař sám nepožádá,
• studium nesmí být podmínkou přijetí,
• Dohled nad neatestovaným lékařem tak, že na jednoho atestovaného připadnou maximálně tři školenci, z nichž dva už mají základní kmen,
• Lékař v základním kmeni je pod přímým dohledem atestovaného, při specializační přípravě je školitel dostupný pro konzultace na telefonu nebo fyzicky do 15 minut,
• Udržování co nejvyššího počtu akreditovaných oddělení se stážemi pro externí školence, obnovování akreditace v ročním předstihu, okamžité informování školenců o případném neprodloužení akreditace i o jejich obnovování,
• Neuzavírání nevýhodných zavazujících dohod,
• Zajištění minimálně tabulkových platů odpovídajících zařazení mladých lékařů, a to včetně doby stáží,
• Spravedlivé rozdělování povinného minima výkonů mezi všechny lékaře oddělení dokladované dokumentací,
• Umožnění absolvování povinných kurzů v plném rozsahu a informování o jejich financování,
• Po noční službě umožnění odchodu domů v dopoledních hodinách,
• U lékařů na rodičovské umožnění částečného úvazku, nenucení těhotných k nočním službám,
• Závazek, že lékař nebude mít nadměrný počet přesčasových hodin týdně.

Na podzim přitom bude spuštěn informační portál, na kterém se mladí lékaři budou moci vyjádřit k situaci na svém pracovišti a tak rozhodnout o označení férového pracoviště. „Na konci prázdnin by měla být aplikace připravena k vlastnímu beta testování nového rozhraní pro hodnocení. Zároveň s tímto krokem bude docházet k oslovování nemocnic a jejich vlastnímu zapojení do projektu v rámci hodnocení naší Sekce. Na podzim pak dojde ke spuštění hodnocení v ostré verzi a startu kampaně pro odbornou veřejnost,“ přibližuje Sekce mladých lékařů. „Nemocnice se bude moci sama nominovat, ale nemůže získat hodnocení bez hodnocení mladých lékařů, kteří v ní pracují,“ upřesňuje Přáda.

„Aktivita bude doporučením, jakou nemocnici a kliniku si vybrat, a naopak – pokud tam mladí lékaři pracoviště nenajdou, mohou z toho soudit, že je lepší se mu vyhnout, protože by se tam nevzdělávali, ale sloužili pouze jako levná pracovní síla,“ uzavírá Milan Kubek.

Michaela Koubová

Foto: ČLK