Rozbitá letecká záchranná služba (LZS) se dál zmítá v nejistotě. V připomínkovém řízení schytal materiál k její budoucnosti po roce 2020 z dílny ministerstva zdravotnictví spršku kritiky od ministrů z hnutí ANO. O materiálu jsme ve Zdravotnickém deníku psali zde s tím, že obsahoval návrh na vytvoření nového státního podniku, ale současně i variantu, že by leteckou záchranku provozovala společnost Czech Aviation Training Centre, s.r.o. (CATC), dceřiná firma státního podniku Řízení letového provozu. Ministerstvo životního prostředí, vedené blízkým spolupracovníkem Andreje Babiše a místopředsedou vlády za hnutí ANO Richardem Brabcem, v připomínkovém řízení překvapilo. Kritizuje totiž samou podstatu návrhu, tedy postátnění LZS. To je paradoxní zvláště proto, že to bylo hnutí ANO a jeho předseda Babiš, kdo od vstupu do vlády usiloval o vystrnadění soukromých provozovatelů letecké záchranky z trhu a o jejich nahrazení státem. Materiál jako celek odmítá Asociace krajů ČR, která žádá jeho přepracování, přičemž pod stanoviskem je podepsána její předsedkyně Jana Vildumetzová, taktéž z hnutí ANO.

 

Vildumetzová upozorňuje, že již k původnímu návrhu vznesly připomínky nejen kraje, ale také odborná veřejnost, například Asociace zdravotnických záchranných služeb nebo Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof. Tyto námitky prý ale „nebyly ze strany zpracovatele návrhu v podstatě vůbec akceptovány“. Asociaci krajů se nelíbí ani využití stávajícího podniku Řízení letového provozu ČR, neboť „kopíruje všechny kritizované momenty z původního návrhu a předkládá významně podhodnocený odhad finančních nákladů.“ Asociace tudíž s navrženým řešením nesouhlasí. Je podle ní nevyhovující a nedostatečné. „Řeší se pouze provozovatel letadel bez vazby na řešení koncepce letecké záchranné služby v České republice po roce 2020,“ píše se ve stanovisku.

Brabec popírá Babiše?

„Z materiálu není jasně patrné, proč právě nyní a na základě jakých argumentů předkladatel navrhuje opustit dosavadní model, kdy je většina základen LZS obsluhována soukromými společnostmi. Takový model je přitom v okolních zemích obvyklý (Německo, Rakousko i Slovensko; obdobně např. v zemích Beneluxu) a i v ČR dlouhodobě funkční. Požadujeme v tomto směru vysvětlit motivaci předkladatele,“ uvádí se ve vyjádření ministerstva životního prostředí, které vede Richard Brabec, který je považován za velmi blízkého spolupracovníka Andreje Babiše.

Šéf hnutí ANO Babiš ale ještě jako místopředseda vlády a ministr financí v dopise ministru zdravotnictví tvrdě proti soukromníkům vystupoval a oháněl se přitom posudkem pro potřeby policie, třebaže ten se ukázal jako odborně zcela vadný „Mám obavu, že zde byl účelově vytvořen dobrý byznys pro dvě společnosti, které, i podle jejich účetních výkazů, jsou na něm existenčně závislé a mají z něj zisky v řádu desítek miliónů korun ročně, aniž by kdokoliv řešil otázku, zda je takový koncept výhodný pro stát. Domnívám se, že z dlouhodobého hlediska nikoliv a že by provoz Armádou a Policí byl smysluplnější, i za cenu prvotních nákladů na techniku apod.,“ napsal Andrej Babiš v únoru 2016. Mezitím sama armáda i policie znovu potvrdily, že by jejich služby byly dražší než od soukromníků a navíc zdůraznily, že nechtějí a nemohou létat LZS na plný úvazek.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nyní v červenci roku 2017 požaduje detailní srovnání se současným stavem, neboť „…není jednoznačné, že bude plánovaný organizačně náročný krok představovat podstatné zlepšení, či alespoň zachování stávající úrovně“. Předkladatel by měl podle Brabce předložit tabulku porovnávající náklady na LZS zajišťovanou komerčními subjekty na straně jedné a státním podnikem na straně druhé, ze které, jak píše, „bude zřejmé, že nové řešení skutečně nepřinese – a to ani při započítání různých vstupních a jednorázových investic – výrazné navýšení nákladů“. Brabec očividně pochybuje o ekonomické výhodnosti státního modelu. Pokud bude požadovaná tabulka doplněna a ukáže, že státní model není výhodnější, než zapojení soukromých subjektů (což ale čísla poskytnutá armádou a policí defacto říkají už dnes), pak se vláda může oklikou vrátit k původnímu modelu, který byl rozbit z popudu Andreje Babiše. Otázkou ovšem je, co stanovisko ministerstva vedeného Richarda Brabce vlastně znamená. Je to první náznak změny postoje hnutí ANO k provozování  LZS, nebo jen rebelie, či snad omyl?

Mohlo by vás zajímat

Ťok a Stropnický: Ano státní, ale…

Ministerstvo dopravy, řízené Danem Ťokem, nominovaným ANO, sice vyjádřilo „skutečnou podporu dalšímu posilování úlohy státu při zajišťování této mimořádně významné služby“, ale současně má tak silné výhrady, že nesouhlasí s předložením materiálu ve stávající podobě k projednání na schůzi vlády. Kritizuje, že je návrh nekompaktním celkem, jemuž chybí vyhodnocení výhod a negativ a postrádá posouzení slučitelnosti s veřejnou podporou a veřejnými zakázkami „včetně proveditelností nastavení finančních toků ze státního rozpočtu vůči státnímu podniku resp. jím vlastněné dceřiné společnosti“.

Ve stanovisku ministerstva obrany, které vede Martin Stropnický z hnutí ANO, se sice tvrdí, že založení nového státního podniku je z „dlouhodobého hlediska efektivní řešení, které sice na počátku, co do nákladů, může v porovnání variant vycházet jako varianta dražší“, ovšem „…náklady vložené do státního podniku se navrátí v podobě zajištění fungující služby“. Ministerstvu obrany ale dělá starosti především varianta s dceřinou firmou CATC s.r.o. Domnívá se totiž, že by nový státní podnik nakupoval vrtulníky v řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek a dosáhl by lepší ceny, což prý nelze z právní povahy subjektu dceřiné společností s jistotou garantovat. Odmítá, že by ministerstvo zdravotnictví mělo uzavírat smlouvu se státním podnikem vlastněnou společností CATC s.r.o. na provozní financování LZS. „V podstatě se jí v překladu říká, že bude uzavřena smlouva na provozní náklady, jakoby služba byla poskytována soukromým subjektem, který by vzešel z otevřené soutěže, ovšem bez jejího konání. Takový postup je nepřijatelný,“ míní Stropnického ministerstvo.

Ministerstvo financí, za které nyní odpovídá další tvář hnutí ANO Ivan Pilný, se omezilo na suché formulování požadavku na vyčíslení dopadů počátečních investic obou variant (nový státní podnik anebo dceřiná společnost) na státní rozpočet. Také míní, že je třeba uvést, jakým způsobem a odkud bude podnik a jeho služby financován.

Narušení hospodářské soutěže

Z ostatních ministrů, mimo hnutí ANO, zaslali své připomínky místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (předseda KDU-ČSL) a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).

Bělobrádek jasně napsal, že preferuje variantu zabezpečení státním podnikem Řízení letového provozu České republiky prostřednictvím jeho dceřiné společnosti CATC. „Varianta 2 umožňuje navíc výcvik a další cílený rozvoj letecké záchranné služby,“ uvedl stručně důvod, aniž by jej podepřel nějakým dalším argumentem.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) požaduje u obou předložených variant doplnit vliv na podnikatelské prostředí. Obává se narušení pravidel hospodářské soutěže. „Převezme-li provozování LZS v plném rozsahu stát, ať již za využití jakékoli organizační formy, budou ze soutěže zcela vyřazeny soukromé podnikatelské subjekty. Nebude tak docházet ke konkurenčnímu boji, díky kterému by se mohly snižovat náklady na provoz LZS,“ píše se ve stanovisku MPO. Ministerstvo upozorňuje, že přestože bude obchodní společnost Czech Aviation Training Centre, s.r.o. založená státním podnikem, bude na ni nutno pohlížet jako na podnikatelský subjekt, jehož postavení a činnost se řídí zákonem o obchodních korporacích. „Rovněž upozorňujeme, že pokud by byla obchodní společnost provozováním LZS pověřena přímo zákonem, mohl by se tento postup dostat do rozporu s Ústavním pořádkem České republiky, neboť Ústavní soud ve své judikatuře není příliš nakloněn speciální zákonné úpravě individuálních případů, tedy právní úpravě týkající se pouze jednotlivých právních subjektů a jejich činností. Czech Aviation Training Centre, s.r.o. by totiž byla ve stejném postavení jako ostatní možní uchazeči o veřejnou zakázku, kteří na trhu působí,“ uvádí se ve stanovisku MPO.

Výše zmíněné podněty z připomínkového řízení naznačují, že ministerstvo zdravotnictví bude muset materiál o budoucnosti letecké záchranky dost podstatně dopracovat. I poté, ale zůstane LZS kontroverzním tématem, do něhož se vláda sama zamotala, když nejprve zbourala funkční systém a nyní zjišťuje, že postavit jej znovu na jiných základech, není vůbec jednoduché. A hlavně jí neúprosně běží čas, přičemž si termín stanovila také sama. Budou muset provozování LZS od roku 2020 opět zachránit současní soukromí provozovatelé v dalším dočasné režimu? Nebo vyrukuje hnutí ANO po volbách s jiným řešením a například jinými privátními firmami?

Tomáš Cikrt