Když se v souvislosti s úhradami, dohodovacím řízením a řadou dalších jednání mluví o lůžkové péči, bývá centrem zájmu akutní péče. Obdobné, nebo spíše ještě závažnější problémy ale trápí i péči následnou. Ani ta přitom v letošním dohodovacím řízení s pojišťovnami nebyla úspěšná. S čím na jednání přišla a jak hodnotí jejich výsledky poskytovatelé těchto zdravotních služeb, vám nyní přináší ZD v druhém dílu seriálu o dohodovacím řízení.
„Neakutní péče prožívá stejné problémy jako celé zdravotnictví, jen jsou většinou více výrazné. Takže zásadní problém je stále úroveň financování léčebné péče,“ konstatuje Václav Volejník, ředitel Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé a zástupce segmentu v dohodovacím řízení s pojišťovnami.
„V letošním roce v rámci dohodovacího řízení prakticky nebylo možno nalézt řešení pro situaci, kdy vláda jednoznačně určila nové úrovně platů, ovšem bez jednoznačného sdělení v době dohodovacího řízení, jak se tyto nové finanční náklady dostanou do prostředků zdravotníků. Návrhy předložené pojišťovnami tomu samozřejmě odpovídaly. Stejně ale byly pro pojišťovny nepřijatelné požadavky poskytovatelů. Právní „Nedohoda“ byla tedy jen formálně faktická. Ve skutečnosti jsme spolu nad věcí bezradně diskutovali vlastně ve shodě,“ dodává Václav Volejník.
Některé poskytovatele přitom rozhořčil hlavně přístup Svazu zdravotních pojišťoven. „Pojišťovny ignorují personální krizi v nemocnicích a ve svých návrzích naprosto nepočítají s růstem nákladů v důsledku nezbytného zvyšování platů a mezd. I při růstu výběru pojistného díky hospodářské konjunktuře nemajícím v minulosti obdoby Svaz zdravotních pojišťoven dokonce navrhl nulový nárůst úhrad následné péče!“ stěžuje si na svém webu Asociace českých a moravských nemocnic.
Jak už jsme ale opakovaně informovali, pojišťovny příliš možností neměly. Peníze, které jdou v příštím roce do systému navíc, jsou už předem rozděleny politickými sliby, hlavní část přitom půjde na desetiprocentní navýšení platů. Zdravotní pojišťovny tak při snaze držet vyrovnaný rozpočet nenabídly zdravotnickým zařízením tolik, kolik už mají naslibováno od ministerstva.
SZP chce loňské úhrady, poskytovatelé žádají 12 procent navíc
Jaké tedy byly požadavky jednotlivých stran? VZP nabídla paušální sazbu jako v referenčním období roku 2016 krát 1,09. Maximální počet dní hrazených touto sazbou by pak činil 60 dní u odborných léčebných ústavů a 90 dní u LDN, načež se úhrada sníží na 70 procent. Výjimkou jsou psychiatrické odborné léčebné ústavy, kde úhrada zůstává stoprocentní, a případy schválené revizním lékařem. Ambulantní služby mají být hrazeny jako příslušný ambulantní segment, zvláštní ambulantní péče by byla hrazena podle seznamu výkonů s hodnotou bodu ve výši 0,90 Kč.
Jak už bylo naznačeno, Svaz zdravotních pojišťoven navrhl výši základní paušální sazby za jeden den hospitalizace pro rok 2018 jako sto procent referenčního období, kterým je v tomto případě rok letošní. Pro ambulantní zdravotní péči hrazenou podle seznamu výkonů se hodnota bodu stanoví ve výši 0,95 Kč. Zvláštní ambulantní péče má být hrazena podle odbornosti domácí zdravotní péče.
Asociace nemocnic ČR přišla s návrhem, že jako referenční rok bude stanoven rok 2017, ovšem s ohledem na navýšení základních platů, míru inflace a vliv dopadu zákona o platu požaduje navýšení úhrady za ošetřovací den na 112 procent. Jako druhou variantu pak uvádí možnost přijetí paušálního navýšení úhrad ve výši 300 Kč za ošetřovací den plus 103 procent paušálu za ošetřovací den v roce 2017 plus 105 procent navýšení tabulkových minimálních úhrad. Na sociálně zdravotních lůžcích by měla být dle ANČR úhrada výkonově bez omezení, navýšení sazby by mělo činit osm procent plus odpovídající navýšení úhrady na mzdy (stejný požadavek mají i menší poskytovatelé).
Zvláštní požadavky pak podaly psychiatrické nemocnice. Ty chtějí od pojišťoven mimo VZP dorovnání plateb na nejnižší platbu od VZP pro jednotlivé kategorie. „Oborové pojišťovny tvoří v úhradách jednotlivých pojišťoven podíl od 5 až 30 procent podle druhu regionu a typu zdravotních pojišťoven. Naší snahou je narovnat dlouhodobě deformované cenové relace v platbách za zdravotní péči u OD 021 (v odbornosti dlouhodobá ústavní lůžková péče psychiatrická, gerontopsychiatrická, dlouhodobá léčba alkoholismu a jiných toxikomanií) na srovnatelnou, a to nejnižší cenovou relaci v platbě od VZP a nebýt diskriminováni,“ píše za psychiatrické nemocnice Jiří Tomeček, ředitel Psychiatrické nemocnice Horní Beřkovice.
Kolik hradí ZP za dlouhodobou psychiatrickou péči (v korunách)
| Kategorie OD 021 (odbornosti 3U5, 3U7,3U8) | kat.1 | kat.2 | kat.3 | kat.4 | kat.5 |
| Hodnota nejnižších plateb za OD 021 od VZP | 1426,93 | 1546,40 | 1667,28 | 1788,17 | 1909,05 |
|
Průměr úhrad od oborových ZP, které jsou nižší než u VZP |
1403,79 | 1539,67 | 1649,33 | 1775,85 | 1929,46 |
|
Nejnižší úhrada od oborových ZP |
1374,88 | 1528,91 | 1615,29 | 1755,18 | 1920,73 |
|
Rozdíly v úhradách oborových pojišťoven proti VZP |
-52,05 | -17,49 | -51,99 | -32,99 | 11,68 |
Návrh Asociace českých a moravských nemocnic, Asociace krajských nemocnic a Sdružení soukromých nemocnic požaduje referenční rok 2017 s tím, že pokud nebude vyčleněno paušální navýšení úhrad na mzdy, pak je třeba navýšit ošetřovací den na 112 procent roku 2017. Zároveň návrh usiluje o postupné sbližování sazeb od spodu u jednotlivých poskytovatelů i zdravotních pojišťoven. „Kdo měl v roce 2017 vyšší sazbu než vyhláškovou, bude mít v roce 2018 nárůst pět procent. Kdo měl individuální sazbu nižší, měl vyhláškové sazby 2017 a zvýšení bude mít deset procent, tedy sníží se rozdíl,“ požadují AČMN, AKN a SSN, které také odmítají omezování průměrné délky hospitalizace počtem dní.
Jak je patrné, požadavky obou stran se výrazně liší a dohoda tedy příliš možná nebyla. Nyní tak přijde ke slovu ministerstvo zdravotnictví, které má do konce října vydat úhradovou vyhlášku. „Ani ministerstvo nemá mnoho možností. Ve skutečnosti nyní jde o politická rozhodnutí. Samozřejmě že všechny zainteresované strany mají nepochybný zájem o nastavení optimálních, ale efektivně funkčních úhrad pro všechny segmenty. Řešení je ale obsaženo ve státním rozpočtu pro rok 2018. Věřím, že ministerstvo nakonec bude hledat správné váhy při tvorbě nové vyhlášky,“ shrnuje Václav Volejník.
„Obecně stále platí, že dlouhodobá lůžková péče není nikterak prioritní v našem zdravotnictví. Přesto je nutno zdůraznit, že ministerstvo zdravotnictví se v posledních letech rozhodně snaží dle možností zohlednit negativní výstupy z této systematicky dlouhodobě neřešené oblasti zdravotní péče. Jen je příliš mnoho nových kritických problémů v celém zdravotnictví ve státě,“ dodává ředitel Hamzovy léčebny.
-mk-
