Hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění má letos navzdory dobré hospodářské situaci skončit na nule. Zdravotně pojistné plány pojišťoven pro letošní rok, které v návaznosti na úhradovou vyhlášku s touto vyhlídkou přicházejí, schválil včera sněmovní zdravotnický výbor. Poslanci přitom debatovali nejen o roce letošním, ale také příštím. Jak už totiž opakovaně informoval Zdravotnický deník (např. zde či zde), zdravotní pojišťovny se kvůli politickým slibům obávají, že systém skončí v deficitu. Jediným efektivním řešením je přitom podle nich změna systému, ne přihazování peněz a dohady o výdajích. Napjaté situaci, která nás v příštím roce čeká, by ale mohly pomoci dvě předběžné zprávy, na jejichž potvrzení si ale budeme muset počkat. První z nich hovoří o tom, že by nakonec díky dobré ekonomické situaci mohlo být v systému v roce 2018 až o miliardu víc, než s čím ve svých dosavadních prognózách počítalo ministerstvo zdravotnictví. Tou druhou je, že se zatím v letošním roce zřejmě daří držet centrovou péči v mezích zdravotně pojistných plánů, což byl doposud problém. Jasnější data však budou k dispozici až v nadcházejících měsících.
[mn_protected]
„Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění včetně příjmů ze zdaňovaných činností jsou letos plánovány ve výši 276,59 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 4,9 procenta. Celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění včetně zdaňovaných jsou plánovány ve výši 276,57 miliardy korun. V porovnání s předchozím rokem jsou plánované výdaje vyšší o 5,9 procenta. Souhrn odhadů plánovaného salda příjmů a výdajů za systém veřejného zdravotního pojištění je kladný ve výši cca 23,5 milionu korun,“ shrnul na výboru náměstek ministra zdravotnictví Kamal Farhan (Ano) s tím, že náklady na pojištěnce meziročně stouply o 1350 korun, tedy 5,6 procenta.
Zpravodaj tisku Jiří Skalický (TOP 09) ovšem poukazuje na to, že loni byly příjmy na 263 miliardách a výdaje na 261 miliardách, takže byl systém v přebytku, zatímco letos navzdory dobré ekonomické situaci rezervy nevytváří. „Celkové příjmy mají absolutní nárůst asi o 13 miliard. Co se týče výdajů systému, ty se meziročně zvyšují o 15 miliard. To jsou dvě miliardy z loňského roku, kdy byl přebytek. Dá se tedy říct, že v letošním roce jsou příjmy v absolutních částkách o dvě miliardy nižší než výdaje a veškeré peníze, které jsou k dispozici, jsou puštěny do systému,“ konstatuje Skalický. „Míra rezerv systému se v roce 2017 bude snižovat, v lepším případě bude stagnovat. Odolnost systému vůči možným budoucím rizikům, o kterých všichni víme, že mohou přijít, se sníží,“ dodává s odkazem na dlouhodobou i střednědobou neudržitelnost současného přístupu (psali jsme už zde).
Mohlo by vás zajímat
Poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) k tomu dodává, že rezervní fondy pojišťoven jsou sice nyní naplněny, nicméně je na nich polovina možných financí oproti době před několika lety, než vstoupila v platnost transparenční novela, která navíc zrušila zajišťovací fondy. V porovnání se situací při poslední hospodářské krizi, kdy systém udržely nad vodou dostatečné rezervy, by tak nyní mělo zhoršení ekonomiky zásadní dopady. „Je otázka, nakolik by byl státní rozpočet schopen problém sanovat,“ zdůrazňuje Hovorka.
Helena Rögnerová z odboru dohledu nad zdravotním pojištěním MZ připouští oprávněnost výtek, zdůrazňuje ovšem, že nejde zdaleka jen o výsledek rozhodování ministerstva. „Zdravotně pojistný plán je výsledek předchozí činnosti, rozhodnutí vlády a v posledních letech většinou politických příslibů, které se tímto procesem mají naplnit. I když máme malý tým, dokázali bychom s pomocí zdravotních pojišťoven vytvářet pozitivní motivace a zdravotní pojišťovny by uměly napsat zdravotně pojistné plány, kde by se vytvářela vyšší rezerva. Politické zadání je ale takové, aby se prostředky vybrané navíc v posledních letech okamžitě umisťovaly do systému. Rezervy se tedy udržují na solidní úrovni, ale nezvyšují se, ovšem ani se nesnižují,“ říká Rögnerová.
Peníze na vyšší platy dostali všichni v dostatečné míře
Příčinou současné situace jsou hlavně přísliby zvyšování platů, které letos i příští rok mají růst o deset procent. Ale navzdory tomu, že ministerstvo ve vyhláškách toto zvýšení zohledňuje, v celé řadě nemocnic k němu v plné výši od počátku roku nedochází s tím, že peněz není dost (o vyjednávání odborů jsme psali např. zde). Podle ministerstva ale není háček ve výši zaslaných prostředků, nýbrž v dalších problémech daných nemocnic. „Někteří poskytovatelé si stěžovali, že na platy nemají. Přes odbory jsme proto učinili výzvu, aby nám nemocnice, která tvrdí, že na platy nemá, předložila strukturu mzdových nákladů, abychom to mohli dopočítat. Nenašla se žádná nemocnice, která by na platy neměla, většinou tam byl nějaký další problém, další platby, které nemohli pokrýt. Nebylo to ale tak, že by úhradová vyhláška navýšení tarifů neumožňovala,“ uvádí Rögnerová.
Další oblastí, která se poslední dobou stala předmětem mnoha debat, je centrová péče. Ta v posledních letech roste takřka raketovým tempem, přičemž se často vymkla i zdravotně pojistným plánům (u VZP jsme psali např. zde). Teď je tu ale náznak, že by se stav mohlo začít dařit držet pod kontrolou.
„Za první pololetí máme výsledky, které svědčí o tom, že centra v současnosti kopírují zdravotně pojistný plán – nikde neevidujeme výrazný nárůst nákladů oproti plánu, vyjma snad jednoho poskytovatele, kde to ale má své důvody,“ říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek, podle kterého by se tak v segmentu centrové péče mohlo letos podařit naplnit zdravotně pojistný plán. Protože jde ale o segment, který má během roku výkyvy, může se situace ještě změnit. „Vypovídací hodnota dat, které máme k dispozici, je nízká,“ potvrzuje nespolehlivost údajů šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Ten má za šest zaměstnaneckých pojišťoven k dispozici výsledky za první kvartál, kde je situace podobná jako u VZP. „V některých složkách jsou dokonce mírné úspory, asi v jedné nebo ve dvou pak překročení. Je ale příliš brzy – seriózní hodnocení budeme moci říci na konci srpna, na začátku září, až bude definitivně zpracováno první pololetí,“ dodává Friedrich.
Na centrovou péči myslí i ministerstvo, které už pracuje na úhradové vyhlášce pro příští rok. „Budeme se v ní snažit pokračovat v tom, aby nešlo o jeden balík, ale abychom ho rozčlenili na jednotlivé skupiny centrových léků a tam dali nárůsty, které odpovídají tomu, co do jednotlivých specializací přichází,“ poukazuje Helena Rögnerová.
Bez větších kompetencí pojišťoven se zásadních změn nedočkáme
Protože už nyní pojišťovny varují, že příští rok půjde kvůli politickým slibům systém do deficitu, řešili poslanci nejen pojistné plány pro tento rok, ale také výhled na rok příští. V něm by měly stoupnout příjmy z výběru pojistného o deset miliard a další 3,5 miliardy přidá navýšení plateb za státní pojištěnce. Ministerstvo přitom předpokládá, že na nárůst tarifních platů o deset procent půjde kolem osmi miliard. Otázka pak je, kolik poputuje do ambulantního sektoru. Podle Rögnerové totiž loni rostl segment ambulantních specialistů více, než se předpokládalo – někdy až o více než deset procent. „Koncem července budeme mít čísla za rok 2016, abychom dokázali analyzovat, jestli je to přímo růst ambulantních specialistů – může tam totiž být vliv protonového centra, centrových léků v ambulantní sféře, navýšení unicitních pojištěnců, stárnutí populace nebo větší návštěvnost. Zatím to ale nevypadá, že by ambulantní specialisté měli pro to, jak na začátku křičeli, důvod,“ domnívá se Rögnerová.
Každopádně ale i sama šéfka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním přiznává, že udržet pro příští rok systém vyrovnaný nebude jednoduché. „Na základě politických rozhodnutí i toho, co schválila poslanecká sněmovna, jako je snížení limitů na léky, se vyčerpává suma, která se vybere navíc. Máme docela nahnáno, jak to všechno zvládneme. Teď ještě budeme čekat na aktuální předpověď, která vypadá na až o miliardu vyšší výběr, než jsme predikovali,“ říká Rögnerová s tím, že nová předpověď bude k dispozici na konci července.
Poslanci se přitom během debaty o zdravotně pojistných plánech neudrželi a začali řešit nejrůznější problémy systému poskytování zdravotní péče. Na přetřes přišly odchody zdravotníků z nemocnic do ambulancí, počty studentů medicíny (a návrh Jaroslava Krákory z ČSSD, aby si ti, kdo následně odejdou do ciziny, studia zaplatili) či hospodářská situace nemocnic.
„Nic jiného než kompetence pojišťoven a možnost redukovat síť poskytovatelů tak, aby byla efektivně nastavená, systém neuzdraví. Pořád řešíme, jestli je zdrojů dost nebo málo a zda jsou do budoucna udržitelné. Udržitelné budou jen tehdy, když budou efektivně vynakládány. Já dnes mohu konstatovat, že velká míra produkce například akutní lůžkové péče je zbytná, protože je zacílena na nějaký parametr úhradové vyhlášky tak, aby za co nejmenší produkci dostali co nejvíce peněz. To je absurdní. Největším nepřítelem efektivity zdravotnictví je právě snaha o jeho absolutní regulaci,“ domnívá se Zdeněk Kabátek. Jeho slova potvrzuje i Ladislav Friedrich, který za Svaz zdravotních pojišťoven razí mimo jiné omezení role ministerstva zdravotnictví při psaní úhradové vyhlášky.
„Pokud pojišťovny nebudou mít kompetence, aby cílily na snižování nákladů, tedy i na produkci zdravotních služeb, která je dnes často uměle vytvářená, pak udržitelnost systému z hlediska zdrojů a nákladů nebude možná. Měli bychom řešit reformu systému, nikoliv využití zdrojů, které máme, a jejich navyšování,“ dodává Kabátek.
Vedle toho, že včera vydal zdravotnický výbor ke zdravotně pojistným plánům doporučující stanovisko, rozhodl se na návrh Ludvíka Hovorky oslovit také ministerstvo v souvislosti s psaním úhradových vyhlášek. Doporučil mu připravovat vyhlášky na rok 2018 a roky následující tak, aby bylo možné zvýšení rezerv pojišťoven a udržitelné financování zdravotního systému i v době poklesu ekonomiky. Postesk ředitelky Rögnerové ohledně toho, že veškeré navýšení pro příští rok už bylo rozděleno politickými sliby a ministerstvo tedy nemůže napsat vyhlášku na další rok tak, aby pojišťovny mohly tvořit rezervy, poslanci nevyslyšeli.
Michaela Koubová
[/mn_protected]
