Po vládnutí koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL zůstane rozložená letecká záchranná služba (LZS), jejíž budoucnost je po roce 2020 ohrožena. Už v listopadu loňského roku pracovní expertní skupina navrhla, aby vznikl státní podnik, který bude LZS provozovat. Vláda ale dosud příslušný návrh ani jen neprojednala. Čas neúprosně běží a začíná být zřejmé, že je nereálné, aby státní podnik vznikl, byl technicky a personálně vybaven a získal všechna povolení do roku 2020. Ministerstvo zdravotnictví nyní připravilo aktualizovaný podklad pro jednání vlády, který opět předpokládá vytvoření státního podniku, ale současně obsahuje novinku – jakousi variantní modifikaci. Státní podnik Řízení letového provozu totiž nabízí pro provoz LZS svoji dceřinou společnost Czech Aviation Training Centre, s.r.o. (CATC). „Toto řešení by umožnilo již v letošním roce začít pracovat na získání všech potřebných oprávnění, zahájit výběrové řízení pro nákup nových vrtulníků a materiálu pro vybavení a zabezpečení LZS i zajištění potřebného personálu,“ píše se v novém materiálu pro vládu. Po rozbití funkční letecké záchranky je ale vláda znovu v bodu nula. Na nejbližším zasedání 10. července přitom tuto problematiku opět nemá v programu. Opozice vládu za přístup k LZS ostře kritizuje.
Materiál s názvem „Návrh řešení zabezpečení letecké záchranné služby po roce 2020“, vypracovala pracovní expertní skupina na základě usnesení vlády z března loňského roku. Návrh řešení měla předložit do 31. srpna. Materiál byl vládě předložen loni 3. listopadu, ale dosud ho neprojednala. Nyní je tedy překládána jeho nová verze, která je doplněna o alternativu v podobě provozování LZS firmou CATC.
Armáda a policie opakují: nechceme provozovat celou LZS
Pracovní skupinu tvořili zástupci ministerstev zdravotnictví, obrany, vnitra a financí, dále pak Úřadu vlády a Asociace krajů, zasedli v ní například hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, náměstek ministra zdravotnictví Petr Landa, nebo poradce ministra financí Adam Vojtěch. Skupina si vyžádala názor armády (resp. ministerstva obrany) a policie (ministerstva vnitra) na to, zda by tyto složky chtěly a mohly LZS přímo zajišťovat.
Ministerstvo obrany napsalo, že „zásadně nedoporučuje pracovní skupině navrhovat působení Armády ČR z více než jednoho stanoviště, tj. Plzeň Líně.“ Provozování dalšího střediska v Jihočeském kraji chápe armáda „jako přechodné do vypracování finální koncepce LZS od roku 2020“. Armáda se obává, že by zvýšením počtu provozovaných středisek došlo ke snížení kapacity pro plnění úkolů, které jí jinak primárně náleží při zajišťování připravenosti na obranu země. „Zajišťování LZS prostřednictvím AČR je výrazně dražší než stávající zajišťování soukromým subjektem,“ upozornilo ministerstvo obrany.
Ani ministerstvo vnitra nechce, aby leteckou záchranku musel zajišťovat pouze jeho rezort, dokonce to považuje za „nevhodné a obtížně realizovatelné“. Nemá lidi, ani vrtulníky, výcvik personálu je podle MV drahý a časově zdlouhavý. „Zajištění LZS útvarem PČR by mohlo přinést časté kolize potřeby záchrany života a zdraví s jiným významným bezpečnostním úkolem, což by nutně bylo hodnoceno jako nepřiměřené bezpečnostní riziko,“ píše ve svém stanovisku ministerstvo vnitra. A podobně jako armáda, i policie je nadále připravena a ochotna provozovat letecké záchranné služby maximálně z jednoho stanoviště.
Mohlo by vás zajímat
Vláda Bohuslava Sobotky se tak „dozvěděla“, co se ví už deset let. Když připravoval výběrové řízení na provozování LZS ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek, dostal od silových rezortů obrany a vnitra podobnou odpověď. Představitelé současné vlády měli informace o tom, že armáda a policie neumějí provozovat LZS levněji než soukromníci, dávno před tím, než to samé znovu konstatovala její expertní skupina. Přesto předseda vlády i jeho dva místopředsedové ještě v únoru loňského roku tvrdili, že by za LZS mohly oba rezorty převzít kompletní odpovědnost. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) například říkal, že bylo ideální, kdyby policie a armáda byly schopny zajistit provoz ve všech krajích. A podle aktuálně.cz měl podobný názor i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který řekl, že by mu to „přišlo logické“.
Ve svém dopise ministru zdravotnictví místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš (ANO) kritizuje údajně dobrý byznys pro dvě firmy, které provozují LZS a mají zisky v řádu desítek miliónů korun. Jak upozornil Zdravotnický deník přitom vlastní Babišův byznys v klinikách pro umělé oplodnění Future Life za stejnou dobu osmi let přináší zisk ve stovkách miliónů korun ročně a obrat odhadem 12 miliard korun (přičemž do letecké záchranky nateklo něco přes 3 miliardy). „Domnívám se, že z dlouhodobého hlediska … by provoz Armádou a Policií byl smysluplnější, i za cenu prvotních nákladů na techniku apod.,“ píše Babiš ve zmíněném dopise.
Před rokem a půl tedy předseda vlády a jeho místopředsedové blouznili o tom, že LZS zajistí armáda nebo policie, přestože to obě složky hlasitě odmítají již mnoho let.
Kdo rozbil záchranku? Na prvním místě Babiš
Vláda shodila ministerstvu zdravotnictví původně připravený tendr pro soukromé poskytovatele na dalších 8 let a zkrátila dobu, na kterou byl vypsán nový tendr (z osmi na tři roky) i rozsah stanovišť (z 8 na 6) – všechno na návrh Andreje Babiše. Sama se tím chytila do pasti, protože si stanovila nereálný termín pro vytvoření zcela nového modelu provozování LZS už na rok 2020 a to navíc v situaci, kdy armáda i police považují své současné rozšířené působení za dočasné. Nyní tedy má vládu zachránit Řízení letového provozu a jeho dceřiná společnost, která nemá s LZS žádné zkušenosti a byla kdysi zřízena primárně pro výcvik pilotů civilních letadel. Navíc se tak dostává – zcela originálně – zdravotní služba do působnosti ministerstva obrany.
Je také nutné připomenout, že hlavní „zásluhu“ na rozbití funkční a vysoce kvalitní LZS má Andrej Babiš. Byl to on, kdo jako první ve vládě napadl dosavadní model a požadoval změnu. Opíral se přitom o posudek, vytvořený pro potřeby policie, který se ukázal jako odborně špatně provedený a nereálný. Na všechny tyto chyby a problémy ZD upozorňoval v mnoha článcích, například zde, zde zde a zde.
Babiš však chytře vtáhl do bourání letecké záchranky ČSSD, když jí ve zmíněném dopise připomněl vyjádření současného šéfa Sněmovny Jana Hamáčka na webových stránkách ČSSD z dubna roku 2013. „ČSSD upozorňuje, že letecká záchranná služba může být v budoucnu zajišťována přímo státem, na jedné platformě a mnohem levněji Armádou České republiky a Policií České republiky…,“ napsal tehdy Hamáček. Po tomto připomenutí náhle ČSSD procitla a začala horlivě prosazovat státní model. Jenže ministr zdravotnictví z ČSSD do té doby připravoval model jiný, totiž prodloužení tendru pro soukromé společnosti. Aby nebylo absurdit málo, tendr měl přímo na starosti náměstek MZ za hnutí ANO profesor Josef Vymazal, kterého nakonec stál křeslo. ANO se v kauze LZS vůbec potácelo mezi realitou a fantasiemi. Ministr obrany za ANO Martin Stropnický nikdy nesdílel optimismus ostatních členů vlády, že armáda může provozovat celou LZS a podobně tuto variantu odmítal záchranář a poslanec ANO Milan Brázdil (ten mj. upozorňoval na neslučitelnost takového řešení s evropskými leteckými předpisy). Zcela opačně se vyjadřoval nejen Andrej Babiš, ale i Robert Pelikán, který sice jako ministr spravedlnosti za hnutí ANO dané problematice zbla rozumí, ale neváhal zaujímat autoritativní stanoviska, například: „Já si myslím, že spíše by to mělo být ministerstvo vnitra, ne armáda,“ řekl o LZS novinářům loni v únoru.
Čas se krátí
Zmíněná expertní pracovní skupina sice dospěla k názoru, že nejlepším řešením pro provozování LZS je vytvoření státního podniku, ale současně upozornila, že jeho je nutné postupovat „s velkým časovým předstihem, neboť nezbytné materiální a personální vybavení (zejména pořízení potřebných vrtulníků), ale i získání potřebných oprávnění k provozování této činnosti, je časově velmi náročným procesem, jehož trvání lze odhadovat v délce až 3 roky“. A nejen to, pracovní skupina si byla vědoma, že je rovněž nezbytné řešit způsob financování počátečních investic státního podniku na pořízení vybavení (zejména nákup deseti vrtulníků), odhadované ve výši cca 1,6 miliardy korun.
Celých osm měsíců od předložení závěrů pracovní skupiny, se řešení nepohnulo ani kousek. Ministerstvo zdravotnictví akorát obdrželo návrh státního podniku Řízení letového provozu České republiky na provozování LZS prostřednictvím své 100% dceřiné společnosti Czech Aviation Training Centre, s.r.o. Pokud by vláda řešení odklepla, plánuje tato společnost „v rámci zkvalitnění služeb LZS výhledově zřídit výcvikové středisko LP, záchranářů a zdravotnického personálu pro výcvik posádek při zasahování v náročných, těžko dostupných místech nebo prostorách, ale i k zmechanizování činnosti jednotlivých členů posádky“. Má to ale háček, na takový projekt zatím nemá zajištěny peníze, pouze, jak píší navrhovatelé: „má potenciál pro případné financování ze strany EU“. Zdravotnický deník neformálně konzultoval tento model s experty z branže a ti se shodují, že letecká záchranná služba není primárně o dopravě vrtulníky, ale o zdravotnické činnosti, o které Řízení letového provozu nemá ani páru.
Ozývá se opozice
Materiál o LZS ostře kritizuje opozice. „Jde fakticky o znárodnění fungujících soukromých služeb. Vláda chce zničit něco, co funguje, aby to nahradila něčím, co nikdy tak dobře fungovat nebude. Zato to bude dražší,“ říká místopředseda ODS a krajský radní pro zdravotnictví Martin Kupka a zdůrazňuje, že současný model je funkční a méně nákladný.
„Naprosto nechápeme, proč by se mělo rušit něco, co funguje. Každý rozumný člověk by to naopak zachoval a rozvíjel,“ přidává se radní pro zdravotnictví Libereckého kraje Přemysl Sobotka. „Ministerstvo si chce udělat čárku, zájem na skutečné pomoci lidem a na úspoře peněz stojí ale úplně stranou,“ dodává Kupka. Armáda ČR zajišťuje podle dostupných informací v současnosti stanoviště LZS s ročními náklady 125 mil. Kč, Policie ČR s náklady 58 mil. Kč za rok. Zato nestátní provozovatelé jsou schopni to zvládnout do 48 mil. Kč za rok. „Tady nepotřebujete doktorát z ekonomie, abyste takový návrh okamžitě zavrhli. Proč to ale vláda naopak otevírá, vzbuzuje podezření, že jí odpovědné soukromé podnikání smrdí a že zase hledá nová státní teplá místa pro kamarády,“ podivuje se Přemysl Sobotka.
„Vyzýváme vládu, aby upřednostnila zájem pacientů a neničila fungující systém zajišťování letecké záchranné služby s nestátními provozovateli. Další státní podnik je nesmyslný hazard, který bude navíc nákladnější. Alespoň v případě záchrany životů by měla vláda odložit hloupý ideologický metr a postupovat racionálně,“ dodává Martin Kupka.
Tomáš Cikrt
