Kraje zřejmě dostanou od ministerstva práce příspěvek na dorovnání výdajů na loňský růst výdělků v sociálních službách. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) požádala ministerstvo financí o návod postupu k uvolnění rezervy úřadu práce. Kraje chtějí po ministerstvo práce 822 milionů korun, které vydaly na zvýšení platů od loňského listopadu do konce letošního června.

 

„My čekáme na naprosto jednoznačnou odpověď z ministerstva financí, jak to technicky máme udělat. Já jsem o ty peníze oficiálně požádala,“ uvedla Marksová.

Koncem července ministryně po jednání s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) o rozpočtu řekla, že svou rezervu by měl využít úřad práce a přesun jeho peněz jinam není obvyklý. Šéf státní pokladny dodal, že samosprávy získaly letos díky rozpočtovému určení daní navíc 8,5 miliardy korun, řadu výdajů by tedy měly pokrýt a nepřenášet je zpět na stát.

O pár dnů později po jednání s šéfkou Asociace krajů Janou Vildumetzovou (ANO) ale Pilný řekl, že přesunout peníze z rezervy úřadu práce je možné a bude záležet jen na ministryni Marksové. Kraje opakovaně ministerstvo práce o příspěvek žádaly, podporu hledaly i u prezidenta Miloše Zemana.

Mohlo by vás zajímat

Úřad práce nespotřeboval z přidělené sumy přes čtyři miliardy korun. Podle původních plánů měl tuto částku využít příští rok, mohl tak dostat z pokladny ministerstva práce méně. Rozpočet ministerstva přitom bude příští rok napnutý. K nynějším povinným výdajům přibudou miliardové náklady na nová opatření, jako jsou otcovská dovolená, ošetřovatelské volno, vyšší nemocenská při delším stonání či dětské přídavky. Znovu se mají zvýšit i platy, a to zřejmě od listopadu. Ministr financí několikrát zdůraznil, že stanovený padesátimiliardový schodek státní pokladny nebude možné překročit.

Marksová už dřív uvedla, že kraje letos dostaly rekordní dotace na sociální služby a také 1,16 miliardy od vlády na růst výdělků od letošního července. Celkem by tak podle zprávy pro vládu měly obdržet 10,43 miliardy. Loni to bylo 9,19 miliardy. Ministryně i další politici a experti poukazují na to, že financování sociálních služeb je vícezdrojové a podílet by se na něm měly také kraje. Ty si na dopady vládních nařízení, která začínají platit uprostřed roku, stěžují. Jejich rozpočty s dodatečnými výdaji nepočítají. Žádají, aby se podobná opatření jako zvyšování platů přijímala vždy k lednu následujícího roku a zahrnovala se do rozpočtů.

Výdělky v sociálních službách, které jsou podprůměrné, nařídila vláda výrazněji upravit letos od července. Pečovatelkám a pečovatelům se tak zvedl základ o 23 procent. Předtím platy rostly loni od listopadu.

-čtk-