Letos je tomu podruhé, co se lékárníci mohli zúčastnit dohodovacího řízení. Ačkoliv jde ale v jejich segmentu jen o jeden výkon, totiž o signální kód za výdej receptu, nepodařilo se s pojišťovnami dosáhnout shody. Lékárníci si navíc stěžují, že jsou jediným segmentem, kterému setrvale klesá podíl prostředků z veřejného zdravotního pojištění.
„V lékárenském segmentu máme jeden zdravotní výkon, a to je kód 09552. O jeho výši je celé dohodovací řízení v našem segmentu. Snižování úhrad léčiv vydávaných na lékařský recept je věcí SÚKL a není předmětem dohodovacího řízení, nicméně zásadním způsobem ovlivňuje poskytování lékárenské péče a kvalitu této služby. O kompromis se zdravotní pojišťovny v segmentu lékárenství ani nesnažily. V letošním dohodovacím řízení navrhly méně peněz než loni. Na to jsme nemohli přistoupit,“ popisuje předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel, který lékárníky v dohodovacím řízení zastupoval.
Podle Hampela přitom byla letos na požadavcích ze strany lékárníků shoda. V minulosti ovšem segmentu konsenzus chyběl (jak ZD informoval zde), a to zejména ze strany Asociace poskytovatelů lékárenských sítí (APLS) sdružující řetězce Dr. Max, BENU a Devětsil, která předloni dala před dohodovacím řízením přednost cenovému předpisu.
„Letos byla shoda v segmentu lékárenské péče na zvýšení finančních prostředků určených do lékárenské péče. Podali jsme dva návrhy. Jeden za Grémium majitelů lékáren a Poskytovatele lékárenské péče – to byl návrh na degresivní podobu úhrady signálního kódu za prvních 500 receptů. Druhý byl společný za všechny členy segmentu, a to byl návrh na 25 Kč za signální kód. Ani jeden návrh neprošel,“ přibližuje Hampel.
Lékárníci přitom chtějí, aby byl signální kód nejen náhradou za regulační poplatky, jak je tomu nyní, ale aby šlo o plnohodnotný výkon oceňující odbornou práci. První zmiňovaný návrh GML a POLP požadoval proto místo současných 12 korun 30 korun za prvních 500 receptů v měsíci, při překročení tohoto počtu pak 13 korun. Počet výkonů by pak nesměl překročit úroveň roku 2016. Druhý, společný návrh přichází s tím, že by byla úhrada 25 korun a maximální úhrada v hodnoceném období by nesměla překročit 25 násobek počtu receptů vydaných v roce 2016.
Oproti tomu všechny pojišťovny navrhly úhradu ve výši 10 korun – oproti loňským 12 korunám. „Dále zaslaly návrh s výši signálního kódu 5 korun při předpokladu povinného elektronického receptu s jednou položkou od roku 2018. Jedním slovem neuvěřitelné, co navrhly zdravotní pojišťovny,“ zlobí se Hampel, který přístup pojišťoven považuje za neseriózní.
Náklady zvednou i eRecepty
Podle Hampela se zdravotní pojišťovny na segment lékárenství dívají optikou výdajů za léky v absolutních číslech, tedy kolik peněz zaplatily lékárnám. „Údaj, kolik zaplatily lékárnám za tzv. signální kód výdeje léčiv, tedy za poskytovanou službu, o které je dohodovací řízení, tak ten se nikde v podkladových materiálech nezveřejňuje. Tato informace nám byla doručena až na základě naší písemné žádosti,“ poukazuje šéf Grémia majitelů lékáren s tím, že celkem proplatily zdravotní pojišťovny v roce 2016 za signální kód přes 690 milionů korun. Výdaje pojišťoven za signální kód zároveň kopírují počet předepsaných a vydaných receptů. „V tomto parametru je pokles oproti předchozímu roku – narazili jsme na pomyslný strop,“ dodává.
V porovnání celkových výdajů zdravotních pojišťoven podle všech segmentů pak jsou podle Hampelových slov lékárníci jediným segmentem, kterému trvale klesají úhrady ze zdravotního pojištění. Zatímco v roce 2012 činil podíl výdajů k celkovým výdajům 19,26 procenta, v roce 2016 už to bylo jen 16,74 procenta, a to včetně centrových léků.
„Za této situace navrhly zdravotní poštovny nižší částku za signální kód. Neuvěřitelné. Dále jsme argumentovali přechodem na plnou elektronickou preskripci lékařů od 1. 1. 2018, což zcela určitě povede v lékárnách ke zvýšení nákladů. Na tomto jsme se také se zdravotními pojišťovnami neshodli. Zcela prokazatelně se prodlouží čas výdeje léků v lékárnách, musíme pořídit nové čtečky 2D kódů a musíme zaplatit nový upgrade lékárenského software. To jsou prokazatelné náklady, ani na tyto argumenty ale zdravotní pojišťovny neslyšely,“ stěžuje si Marek Hampel.
V současnosti tak lékárníci doufají, že ministerstvo zdravotnictví zohlední jejich argumenty při psaní úhradové vyhlášky – což ovšem vzhledem k tomu, že už byly politickými sliby rozděleny všechny prostředky, které mají být příští rok v systému navíc, není příliš pravděpodobné. „Pokud ministerstvo zdravotnictví nezohlední naše požadavky, pak jasně říkám za celý segment lékárenské péče: máme připravenu na celou řadu protestů a to včetně stávkové pohotovosti,“ uzavírá Hampel.
-mk-
